Suspiria

Úprimne – nenávidel som ten film od jeho ohlásenia. Nielen preto, že Suspiria je jeden z mojich najobľúbenejších filmov & najlepším čarodejníckym hororom vôbec a jej remakovanie mi príde ako svätokrádež, ale aj preto, že zvolené herecké obsadenie naozaj nemusím. Ale už trailer ukázal, že až také zlé to asi nebude a konečný výsledok je viac než príjemný. Hlavne preto, že to nie je shot-by-shot remake, ale skôr to pôsobí ako film Suspiriou inšpirovaný, sústrediaci sa na iné veci ako originál. Takže tam, kde bola Argentova dokonalosť audio-vizuálne expresívna, je remake cielene tlmený a napr. naopak vyložene grafickejší a brutálny v stránke hororovej, ktorá pôvodne ostávala skôr v jemnejšej, umeleckej rovine. Ja som si toto svojské, štýlové, euro-hororové psycho až prekvapivo užil a nakoniec mi na ňom nevadilo takmer nič; ani herečky, ani to, že to (nie)je "Suspiria". (13.01.2019)

Tenhle hodně volný remake myslím není horší než originál, spíš naopak. Každopádně je ale úplně jiný. Film nepochybně obsahuje (a nebo se jen tváří že obsahuje?) strašnou spoustu všelijakých parabol, hyperbol, alegorií, symbolismů, hermetismů, okultismů a podobných artových i spirituálních závažností, ale já jsem ho do svých pracek uchopil především jako fantaskní a fascinující filmový bizár a už jenom z tohohle úhlu pohledu jsem hodně hodně divácky spokojený. Fascinovaly mě třeba podivně zneklidňující taneční scény, připomínající mi jakési prastaré černomagické rituály (nezapomenutelná je hlavně ta s rozlamováním ubohé Olgy). Líbila se mi Dakota Johnson, ale ještě víc se mi v menší roli líbila Mia Goth. A všem herečkám (i těm pár hercům) suverénně kralovala aristokratická sfinga Tilda Swinton ve své trojroli. Vlastně to byl taky jeden z mých postřehů - že film téměř postrádá mužský prvek, mužům je určeno jen několik málo vedlejších rolí a jedinou větší mužskou roli hraje ženská. Ale tenhle způsob filmového feminismu já můžu. Zvlášť když ho režíruje chlap. I zasazení děje do rozděleného Berlína v době hysterčení okolo RAF mi přišlo zajímavé. Nová Suspiria moje srdcovka sice asi nikdy nebude, ale jelikož jsem té (taky povedené) Argentově dal čtyři, tady musím ještě výš, nedá se svítit. 90%. (05.08.2019)

Mnohovrstevnatá předělávka Argentova dnes už notně zastaralého majstrštyku. Původní báchorku o čarodějnicích v taneční škole rozšiřuje snad do všech myslitelných stran, do času i prostoru. Vyžaduje to hodně pozornosti, úlitbu pro 70s horory (stylizací i postupy) a otevřenou mysl k šíleně přestřelenému konci... a člověk bude nadmíru spokojen. (30.07.2019)

Sázka na nízký žánr se vyplatila a přinesla víc než pouhou retrofilní potěchu. V kulisách Suspirie se děje cosi, co vedle čiře audiovizuálního zážitku přináší i jisté duševní uspokojení. Možná je Guadagninův poslední film jen erupcí náklonnosti k animální brutalitě a zvrácené smyslovosti, nebo se tu Lucovi podařilo i hezky a bez přehnaných tlaků cosi povědět. (25.10.2018)

Naprostý opak současných trendů na poli hororů. Film, který formálně neodlišuje vědomí od podvědomí, hlasy znějí buď šeptem nebo z dálky, zdi mluví a zrcadla se dívají. Horor, který začíná umíráním a končí usmířením. Je třeba více projekcí, abych byl schopný trocha nadhledu a nějakého rozplétání. Takto na jednu stranu mě šepotavost a neměnné tempo Suspirie často ubíraly na pozornosti, což možná dost odvádělo zrak od toho, že film není kdovíjak dobře sestříhaný a Dakota Johnson je pořád herecký střevo. Nicméně nová Suspiria je film, který je výraznější a lepší den po projekci než během ní. A to je jedna ze zásadních a přesto vzácných vlastností hororu. EDIT 2023: Kecy prdy vomáčka, remake Suspirie je v každém aspektu ultimátním hororovým dílem, historickým komentářem i smířlivým příběhem o ztracené lásce. To vše v neuvěřitelným způsobem inscenovaných scénách. Celý ten film je tanec a Guadaghnino je Kubrick naší doby. Prove me wrong or so long. (06.05.2019)