Suspiria

Nejsem fanouškem samoúčelných hororů, na další Guadagninovy filmy jsem byla zvědavá jednoduše proto, že snímek Dej mi své jméno pro mě byl zjevením, které prozrazovalo v mnoha směrech vnímavého a ukázněného autora. Tohle ale byla přemrštěná slaboduchá pakárna, nedomyšlená a rozpadající se v každém ohledu, kde stačilo máchat bez rozmyslu pojmy, vzbuzovat dojmy (eh, ty laciné narážky na nacisty apod.), nechat mladý hubený holky bez vlastní vůle kývat se sem tam v křečovité rádoby choreografii a fyzicky jim ubližovat. Plytké, trapné (kdyby doprčic tedy alespoň uměly tancovat), nesoudržné a na levný efekt cílící dílko, místo hrůzostrašnosti (pro mě naštěstí) jen hloupé a směšné a beze špetky střízlivé reflexe frackovsky natažené do 152 minut. Nejspíš mě takovéhle "umění" míjí, ale tenhle duchaprázdný mix přece nemohl fungovat ani na první, ani na druhou signální, pokud má člověk v pořádku instinkty a zároveň i elementární sebeúctu, soustředěnost a základy logického uvažování? Je mi z toho jen trapně a smutno. *~ (28.12.2022)

Z původního hororového příběhu o studentce, která rozkrývá temné spiknutí uvnitř taneční školy, zbylo jen na hlavu postavené torzo, zbytečně doplněné o druhou narativní linii, v níž osmdesátiletý německý psychoanalytik vyšetřuje na vlastní pěst zmizení jedné z tanečnic a pátrá i po své dávno ztracené manželce. Dualitu děje symbolizuje i prostředí na dvě části rozděleného Berlína roku 1977 (kdy byla v kinech původní Suspiria), kam byl příběh přesazen kvůli odkazům na terorismus RAF a post-nacistické ideologie. Výsledkem je zmatený a špatně stříhaný umělecký video-art, jenž permutuje motivy původního filmu po svém a výrazně se tak odlišuje od originálu včetně celkového vyznění. Přepáleně barevné zázemí školy z Argentovy verze nahradila nudná šeď, vizuálně působivé jsou akorát ty sekvence, v nichž se Guadagnino snaží diváky šokovat, a na hudbu si tentokrát ani nevzpomenete. Nová Suspiria je filmem o probouzení ženství a ženské síly, která slouží k ponižování mužů a k boji o nadvládu v matriarchálním společenství, v němž i hlavní mužská postava je hraná ženou, a kde se tanec rovná sexuálnímu prožitku. Je ale utopená ve zbytečně roztahaném a rozbředlém vyprávění, v němž pozvolně stupňované napětí a znepokojení střídá okázalá a nijak nebudovaná brutalita a přímočarost, projevující se i tím, že film se rozhodně nenamáhá skrývat, co jsou učitelky v taneční škole zač, a hraje od začátku s vyloženými kartami. (05.10.2018)

Nápad remaku Suspirie mi přišel jako nesmysl, ale Guadagnino ho vzal od podlahy a nebere zajatce. Výsledkem je artová šílenost, která spíš než Argenta připomene s přihmouřením oka třeba Lynche. Hlavně v tom, že režisér má bez ohledu na obskurnost námětu pevnou vizi (podpořenou suverénní filmařinou), která diváka při troše snahy naprosto pohltí a vyplivne až se závěrečnými titulky. Take it or leave it. (13.01.2019)

5/10 Napriek tomu, že pôvodnú Suspiriu považujem za jeden z najlepších hororov všetkých čias, existencia remaku ma nijako nerozčuľuje. Len jej vôbec nerozumiem. Originál má totižto tak riedky dej, že Guadagnino by mohol urobiť pár jemných zmien v scenári a bol by z toho "len" film inšpirovaný týmto klasickým hororom. Bez všetkej tej ťarchy porovnávania s geniálnou predlohou. Suspiria 2018 má silný autorský rukopis, v detailoch je skvelá, casting je bravúrny (s výnimkou alternatívnej mužskej role pre Tildu Swinton), no do poslednej minúty svojej ubíjajúcej dva a polhodinovej minutáže (plnej neotitulkovaných nemeckých dialógov) Guadagnino nedokáže prekročiť tieň festivalovej artovej onanie smerom ku skutočne ponurému slow-burn hororu. Mohol to byť horor roka, skončilo to ako ambiciózna pominuteľná nuda. (16.02.2019)

V sedemdesiatkach mohol film fungovať, ale v súčasnosti už treba k tomu niečo pridať. Film má len sedemdesiatkový obal, ale chýba mu ten základ, ktorý ho má charakterizovať. To mysteriózno, tajomno, atmosféra, strach – nič z toho som nepociťoval. A za dve a pol hodiny nenaplniť ani jeden z požadovaných parametrov je viac než málo. Film vhodný akurát pre tých, ktorý sa chcú podučiť trochu ľubozvučnej nemčiny, jazyka, pri ktorom aj škrípot kriedy na tabuli znie ako hudba z paradíza. (03.06.2021)