Toy Story 3: Příběh hraček

Technicky je Toy Story brilantní. Co se práce s emocemi týče, nemá Pixar konkurenci. Způsob, jakým dokáže DĚSIT skrze věci na první pohled roztomilé je až zarážející a skutečně strašidelný. Je dojemné, jakým způsobem se tvůrci dokázali po patnácti letech vrátit tam, kde začínali. Co je to ale platné, když příběh stojí za starou bačkoru a bez zjevné logické návaznosti je jen poskládan z různých scének, z nichž některé jsou brilantní a mají svoje místo (retrospektiva růžového medvěda), jiné jsou velmi zábavné, ale v příběhu nemají co dělat (Ken ukazuje Barbie svůj šatník). Výsledkem je prazvláštní paradox, kdy jsem odcházel z kina dojat, rozněžněn a naplněn a přitom zklamán a lehce naštván... A doteď jsem se nedokázal rozhodnout, které dojmy ve mě převládají... (06.08.2010)

Tak tohle se mi fakt ještě nestalo. Při animáku pro děti jsem opravdu ještě slzu neuronila. No, jednou s tím člověk začít musí. Je skvělé, že autoři udrželi vysokou úroveň a možná i poskočili do vyššího levelu. Opět nechyběly i scény pro rodiče, které obsahovaly hlášky lepší než současné "specializované" komedie. Mimogalaktické tango a mučení Kena je prostě nezapomenutelný zážitek. (11.07.2010)

Jednička je můj nejoblíbenější a zároveň mnou nejvícekrát viděný animák, dvojka je jen o malinko slabší a trojka... U té jsem se smála, bála, rozčilovala, fandila, několikrát absolutně netušila, co bude dál, a i navzdory mému drsnému já mi několikrát během sledování ukápla slza. Nemám slov. Toy story trilogie je jedničkou mezi všemi animáky, které znám. Tyhle hračky mě vždycky dostanou. (01.10.2011)

Toy Story 3 je oproti svým předchůdcům velkolepější, zábavnější, akčnější a emocemi nabitější, přitom v žádném ohledu nepřekračuje mez snesitelnosti a bez problémů ho zvládne i dospělý divák (což mohu potvrdit i z toho důvodu, že jsem ho rozkoukal ve tři hodiny ráno a vůbec mi nevadilo, že mi nakonec ukrojil další dvě hodiny spánku). Upřímně lituju, že jsem ho nemohl vidět ve svých dětských letech - to se poštěstilo pouze dílu prvnímu; zatímco ten byl ale "jen" výbornou zábavou, trojka je určitě jeden z nejlepších animáků, co jsem kdy viděl. Kdybych měl vypíchnout konkrétní prvky, nevěděl bych, zda mám začít u široké škály barvitých (doslova) postaviček či u akčního a fantasticky gradovaného příběhu. Skvělý byl i milý a nostalgický tón, jímž film vyjadřuje přerod dítěte v dospívajícího mladíka a auru dětského světa, která by neměla být zapomínána, ale předávána. Zmínit musím i záporáky, a to ani ne tak tak Mazla (růžový plyšový medvěd - ha), jako spíše poněkud úchylnou postavu velkého plastového nemluvněte, která by mě kdysi s tím svým rozbitým okem určitě strašila ve snech. (17.04.2011)

Scénář: Michael Arndt, John Lasseter, Andrew Stanton, Lee Unkrich .. Máš ve mně přítele. _ Kluci a holky v Pixar Studia ho u mne mají ve dne v noci už několik let. Navíc Toy Story je moje srdcovka a byť na originální VHS kazetu už sedl nejen prach času, díky synovci jsem měl v posledním roce mnoho příležitostí na reprízu a vždy jsem si původní dvojici filmů užil, podobně jako před dlouhými lety. ___ Kdybych měl být objektivní, musel bych dát trojce Příběhu hraček jen za lepší tři. O žádnou extrémně vtipnou záležitost se nejedná, rozjezd je poměrně vláčný a k tomu se rozehrává ve velice podobných, jen lehce variovaných kolejích. Navíc, jelikož mám Toy Story (1 i 2) nesčetněkrát nakoukané, nepůsobilo až tak emocionálně silně ani to vyzdvihované setkání po letech. Naštěstí od přesunu do Sluneční školky dění nabere ty správné obrátky, přidá se Ken, španělština, apod. a body k dobru jdou hodně do plusových hodnot. Souhrnem se jedná o důstojné pokračování, které si na nic extra nehraje a (možná až moc) sází na nostalgii svých již zavedených diváků. ___ No(voroční update), stačilo pár repríz trojky u televize a i ta sahá po nesmrtelnosti a pevně uzavírá kruh. Se vším dohromady se jedná o nejlepší animák roku 2010. (17.06.2010)