C.k. dezertéři

40% - Tento film je především zbytečně dlouhý. Dvě a půl hodiny je na tento způsob vyprávění zbytečně dlouho. Díval jsem se na film ve dvou částech: nejprve cca 90' a pak druhý den zbývajících 60' a musím říct, že ta druhá část byla k uzoufání nudná. Jinak kdyby byl sestříhán trošku svižněji na rozumnou délku někde kolem 90' - 105', určitě by působil lepším dojmem. Srovnání se Švejkem kromě doby, ve které se film odehrává, dost kulhá. To mi to spíš přijde bližší filmům jako Jak jsem vyhrál válku, i když tu chybí někdo jako poručík Goodbody. Je to spíše takové panoptikum postaviček a skládanka nejrůznějších příhod. A tady přichází další kámen úrazu filmu: ačkoliv jsou náměty některých příhod celkem zajímavé, jsou špatně vypointované, takže tak nějak vyšumí (za všechny scéna v lázních a způsob získání dalších peněz - z toho šlo vytěžit mnohem více). Už úplně nepochopitelná pro mě byla účast Josefa Abrháma - jeho role byla naprosto nepodstatná a kdyby byla vystřižena, nic by se nestalo. Nechápu, proč takový štěk režisér toužil obsadit zahraničním hercem (z jeho pohledu). I celkový konec filmu se nese v duchu jednotlivých epizod - pointa přijde nenápadně, cudně se usadí v koutku a film skončí. Závěrem: Není to rozhodně film, který by vás nějak urážel špatným řemeslem, z tohoto pohledu je to v pořádku. Ale je potřeba se připravit na to, že děj plyne velmi zvolna a komediální situace jsou spíš úsměvné. (01.06.2010)

Film je adaptací stejnojmenné knihy Kazimierze Sejdy (Knihu dopsal rok před začátkem 2sv.v. na jejímž počátku byl pravděpodobně zabit , neboť se jeho stopa ztrácí) V Polsku jde o kultovní dílo, asi jako u nás Švejk. Film je, pravda, zbytečně dlouhý, ale já to beru jako poctu polských filmařů "svému" Haškovi. Příběh není marný, byť jde jen o fragmentový výtah z knihy. Nakonec z toho vznikla jakási koláž gagů a sekvence historek čtveřice uprchlíků z rakouské armády, kteří se protloukají až do konečné slavné kapitulace. Já se bavil dobře, leč... Švejk je o level výš. (01.01.2014)

Máte rôzne druhy dezertov. Napríklad, keď k vám príde svokra, určite jej nedáte Merci, lebo jej za nič neďakujete, ale radšej siahnete po niečom pozáručnom, najlepšie už otvorenom. Alebo keď na oslave vám kamoš povie, že môže pustiť Desert Rose a vy sa už tešíte na hit Stinga, aby ste rýchlo zistili, že to je meno pornoherečky, to je už iný dezert. No a podobne tu. Tešíte sa na Švejka v inom, podobnom vydaní a vidíte poľský málo vtipný výplach, ktorá Švejkovi nesiaha ani po ten obraz, čo na neho srali mouchy, a to dokonca ani obrazovo, hoci film má výhodu tak 30 rokov. A kým Švejk hláškuje a necháva nesmrteľné odkazy, napríklad výrok po začatí paľby: "Co blázníte, vždyť jsou tady lidi!“, tak tento poľský počin nič nesmrteľné nezanechal, možno pár vojenských nadávok, možno pár absurdít so spievajúcim kastrátom. Zanechal len to, čo vieme všetci, že armáda je a vždy bola len banda buzerantov, čo hľadajú nepriateľa a keď ho nevedia nájsť, hľadajú ho vo svojom vnútri, lebo inak je to fakt len mix psychopatov, hlavne teda vo velení. (24.01.2024)

No, Švejk to není. 1)  U filmu podobného tématu se jen těžko ubráníme srovnání s Haškovým Švejkem. Přestože česká filmová verze zdaleka nedosahuje geniality knižní předlohy, ve srovnání s Dezertéry obstojí velmi dobře. Připouštím, že Poláci vytvořili vlastní příběh podle vlastní literatury, ale stejně... On se polský humor od českého dost liší a ve filmu je to jasně vidět._____ 2)  Netuším, jestli knižní předloha a originál filmu zachoval jazykovou pestrost, tak typickou pro národy podunajské monarchie, pestrost, která dávala mnoha tehdejším konfliktům šťávu. Sledoval jsem film v televizi v českém dabingu, kterému se dokonale podařilo pohřbít autenticitu původního znění, byla-li ovšem jaká. Podobně je tomu i v překladech Švejka do ruštiny či do němčiny, kde rovněž všechny osoby hovoří jedním jazykem a atmosféra tím silně trpí._____ 3)  Celkově mi film připadal jako pokračování Švejka od Vaňka. Všechny charakterizující prvky jsou přítomny, ale smát se není čemu. Chybí tu dotyk génia._____ 4)  Zaujal mě hezký 31letý Jacek Sas-Uhrynowski (italský zajatec Baldini). (09.05.2023)

Snaha docílit humorného pohledu i na velmi temné věci života, mezi něž patří především válka, je-li vedena arogancí rozumu a spekulativního záměru, končívá zpravidla rozporuplně. Polské úsilí o vytvoření švejkovské adaptace dopadá ještě hůře než kdysi Vaňkovo dokončení Švejka. Pančovaný originál zůstane vždy více polotovarem než zralým uměleckým dílem. Pouť několika vojáků nazdařbůh nádražími a městy rakouskouherské monarchie navzdory času nemůže z uměleckého pohledu dopadnout dobře. Z haškovského nadhledu a zemitého humoru tu zůstávají jen vnějškové napodobeninové kulisy a vesměs hluchá snaha o gagy. Víno se mění v nepoužitelnou zplodinu. I tak však zbývá dost relativních kladů: slušná kresba prostředí, vcelku zdařilé postižení atmosféry první světové války, osobitosti polského pohledu na tuto tematiku, doutnající vzpoura ve vojenské mase ad. Sympatická je i vůle neupadat do schematických klišé v pojetí postav hlavních hrdinů. Tyto - i další, byť spíše pomíjivé - klady propůjčují DEZERTÉRŮM stále slušnou pověst a současně i solidní úroveň. Porovnáváme-li je však i se Steklého adaptací švejkovského tématu z poloviny padesátých let, činíme tak - bohužel - s vědomím, že srovnáváme nesrovnatelné. (27.12.2010)