Reklama

Reklama

Baletka – labuť – tančí ve světle reflektorů sama, pak s partnerem, ze kterého se stane ďábel. Je to sen, který se zdá baletce Nině. Cestou do divadla v metru zahlédne kolegyni Beth. V šatně pak dívky Beth pomlouvají, že je stará. Na zkoušku přijde hlavní dramaturg s tím, že bude nové nastudování Labutího jezera. Beth roli nezíská, je propuštěna z divadla a rozbije část své šatny. Nině se na konkurzu nedaří. Přichází Lilly, nová primabalerína. Nina cestou domů potká dívku, která je jí neuvěřitelně podobná. Doma je Nina smutná, matka ji uklidňuje. Druhý den jde Nina za Leroyem a žádá ho o roli černé labutě. Leroy říká, že jako bílá labuť je dokonalá – ale na černou labuť ještě nemá. Ninna tvrdí, že chce být dokonalá, a Leroy chce, aby se uvolnila, a políbí ji. Nina ho kousne a on jí řekne, že si na roli vybral Veroniku. Když ale dojde na rozpis rolí, Nina zjistí vidí, že Leroy dal roli přece jen jí. Okamžitě to volá matce z toalety. Když vyjde, vidí, že na zrcadlo někdo rtěnkou napsal „whorw“ – děvko... Druhý den začínají zkoušky. Nina dře na roli zlé labutě a Leroy jí dává za příklad Lilly. Leroy a Nina jdou společně na večírek s novináři na počest Beth, která na konci sezony končí. Beth se naštve a Lilly se nevhodně zasměje. Nině se zdají divné sny a prolínají se se skutečností. Lilly se na WC chce s Ninou seznámit, ta ji odmítne. Když pak večer čeká na Leroye, přijde za ní opilá Beth a ptá se, co Nina pro roli udělala, když podle Leroye byla vždycky jenom „ta drobná frigidka“. Nina jde k Leroyovi na skleničku a on po ní vyjede. Vyptává se jí na sex, jestli jí baví a tak podobně. Chce, aby šla domů a tam masturbovala, aby trochu ožila a nebyla tak upjatá. Nina večer v posteli masturbuje. Když se otočí, uvidí sebe samu v křesle v černých šatech... (TV Prima)

(více)

Videa (5)

Trailer 1

Recenze (2 699)

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Až do září 2011 jsem si směrem k dílu pana Aronofského udržoval virginitu (to je vůle, co?) a právě včera, pozdě navečer, jsem o ni psychothrillerem z prostředí brzy zmrzačených anorektiků přišel. Trochu to snahou o přehnanou dokonalost bolelo, ale co je to proti výkonu N.Portman, která by myslím na požádání byla schopna snést i labutí vejce. S Rudovousem ve vlastním nitru do toho dává vše, ale mně to celé bohužel přišlo jako zbrusu nová hrací skříňka, kterou natočíte klíčkem a maličká baletka se za tónů nejznámější Čajkovského melodie otáčí na pružině před kulatým zrcátkem. A všichni jistě víte, co je uvnitř té skříňky v okamžiku jejího nákupu.. Ač Petr Iljič Mansell makal ze všech sil a poslední akt byl téměř orgastický, Lebedinoje ozero zamrzlo a vášeň, ve spleti rozervaných duší zrcadel, někde v dáli pohasla.. A jen tak mimochodem, podívejte se na galerii k filmu Pan Chůva (Mr.Nanny) s Hulkem Hoganem. Na co Darren potřebuje dva filmy, zvládli jiní (pravda, o něco méně oduševněle) v jednom.. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Tak to je 2561 komentář, řekla bych, že jsem jedna z posledních, která si tenhle skvost nechala tak dlouho ujít. Já ten film dlouho rozdýchávala, jaký měl dopad na celou mojí bytost, protože to bylo něco tak dechberoucího, co jsem už dlouho, dlouho nezažila a šlo to až na dřeň, kdy jsem na konci měla pocit pomalu jako samotná Nina . A když napíši, že tam byly situace, kdy jsem tajila dech a měla jsem husinu po celém těle, tak mně věřte na sto procent! Ty momenty její sebedestrukce, kdy jsem přemýšlela, jestli je to skutečnost a nebo jen přelud, potažmo naprosto nepřekonatelná pasáž, kdy Nina začíná tancovat na pódiu jako černá labuť a ten její přerod, uff, ještě teď to mám před očima.....brilantní a drtivé až do morku kostí ! Byl to Natálčin vrcholný a dokonalý herecký projev, který budu mít dlouho zafixovaný v paměti. Takový emocionální koncentrát se sice bolestnou, ale dokonalou gradací, kde závěr nemohl dopadnout jinak a s hudebním podkresem Clinta Mansella je opravdu na dlouho nezapomenutelný zážitek. ()

Reklama

Traffic 

všechny recenze uživatele

Slovo "strhující" se (hlavně v propagaci) dnes používá tak často, že už pomalu zapomínáme, co skutečně znamená, ale tady je výjimečně zcela na místě. Aronofsky poté, co poprvé dal (ještě trochu nespoutaně) průchod svému talentu v Requiem za sen, se následně trochu zbláznil a v záchvatu opojení sebou samým vypustil do světa Fontánu, aby se pak pokorně vrátil k tomu, co mu jde nejlíp. Místo všezahrnujících, epických příběhů "o všem" dnes točí portréty osobností, v nichž zničující moc lidských vášní, posedlostí a závislostí září jasněji než v sebevíc výpravnějším spektáklu. Black Swan je zatím vrcholem jeho filmařské kariéry a spojuje v sobě (mimo jiné) nekompromisní tělesnost Wrestlera a strhující gradaci Requiem. K tomu všemu již tradičně naprosto spolehlivě burácí Clint Mansell a drobné, ale často využívané audio efekty (spolu s "from-behind" kamerou už téměř Aronofského trademark) pomáhají budovat stísněnou, schizofrenní atmosféru. Jestliže byl Wrestler velmi fyzický film, tenhle je až viscerální - útrobný - jdoucí až na dřeň. Balet bolí, je plný odříkání a Natalie Portman dokáže tohle všechno (a ještě víc) ve svojí tváři zrcadlit tak samozřejmě, až máte pocit, že tou rolí skutečně žije. Největším překvapením pro mě bylo, že tohle je příběh o ženském dospívání, o nalézání vlastní sexuality, a ultimátně i o překonání sebe sama - o vyrovnání se s temnými stránkami vlastní duše. Aronofsky naplno signalizuje, o co tady jde, od samého začátku, postupně na diváka chrlí čím dál větší množství audiovizuálních vjemů, a to vše nikoli za cílem nás mást, ale nechat nás stát se úplnou součástí té šílené, děsivě krásné metamorfózy, kterou si prochází hlavní hrdinka. Aronofsky zrežíroval nádhernou adaptaci Labutího jezera, film, který zraňuje a dojímá, film roku. 100% _________ EDIT (14.2. 2011): Napodruhé ve mně uzrálo přesvědčení, že Black Swan je ze všeho nejvíc metaforou zábavního průmyslu, ve kterém se pro neustálé pobavení obecenstva ("Smile! We want their money.") střídají nové a nové hvězdičky. Panenská neposkvrněnost se mění v sebedestrukci a koloběh zrození a smrti pokračuje, protože "show must go on". Výstižným příkladem budiž smrt Heatha Ledgera (neodmyslitelně spojená s temnou rolí Jokera) a jeho následné "znovunalezení" v Josephu Gordonu-Levittovi. Ve fikčních hollywoodských světech totiž neustále potřebujeme zástupce určitých archetypů, které se sice časem obměňují a přizpůsobují okolnostem doby, ale ve finále je pro nás podstatnější, že takový typ vůbec přetrvává, než samotný osobní osud a život jednotlivých herců-lidí, který jej představují. ______ Jako o něco méně výrazný (i tak ale nepřehlédnutelný a neoddělitelný) vidím genderový podtext, kdy se dá příběh číst především jako story o dospívání dívky. Sledujeme Ninu, která se postupně vymaňuje z vlivu okolí a sama nad ním získává kontrolu (byť násilnou cestou) a v závěru symbolicky uzavírá onu přeměnu v ženu (menstruací). _______ P.S: Námitky, že je film předvídatelný, vycházejí ze špatného přístupu k filmu, kdy má divák pocit, že nepředvídatelnost děje je nutnou podmínkou dobrého, či kvalitního zážitku z jeho sledování. Napětí v Černé labuti nevychází z očekávání "co přijde a jak to skončí", ale vyvěrá z neustálé divákovy nejistoty, co je skutečnost a co ne, která přetrvává i po, na první pohled interpretačně jasném, konečném záběru. () (méně) (více)

TheDarKnig 

všechny recenze uživatele

104. hodnocení. Dechberoucí parafráze příběhu o neštastné lásce jedné labutě pod taktovkou génia Aronofského z hudebním podkresem Mansellem okořeněného Čajkovského s Natálkou v hlavní roli. Dusivé, netaktní, hororové a hlavně napínavé od počátku až do explozivního finále, které sice jde odhadnout, ale stejně ho nebudete očekávat. Po oscarovém Wrestlerovi další horký adept na Cenu Akademie od Darrena, a rozhodně nejen v kolonce režie. Kamera plížící se kolem tancujících párů jako dravec a všudypřítomný temný opar nebo naopak epileptické barevno jen podtrhují náladu snímku a bez problémů strkají do kapes i mnohem dražší filmy. Prostě psychologický thriller jak má být, jen ještě 100x kvalitnější a podtržený prvky hororu. Slovy jedné z postav IT WAS PERFECT!! ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

Důsledná analýza rozštěpu osobnosti, jehož katalyzátorem je jednak touha po dokonalosti, ale i vlastní matka a samotný hlavní baletní part, kdy se potřeba předvést dvě diametrálně odlišné figury jeví jako nutnost. Naprosto famózní je kamerová práce (četné zabírání Niny zezadu jako aktu možného božského zásahu, symbolika bezbrannosti), kamera je často v centru dění, stává se druhým aktérem baletního představení a divák má možnost zažít opravdovou tělesnost baletu - od dob Zuřícího býka jsem snad nikdy nebyl tak vtáhnut do samotné akce (box/balet). Sugestivní je také sžíravá a vskutku symbolická proměna hlavní představitelky spolu s postupujícím studiem role Labutí královny. Co mi naopak vadilo, a hlavně kvůli čemu nemohu dát filmu absolutní hodnocení, je až přílišná chtěnost, až přílišná honba za dokonalostí - ta Niny/Natalie Portman je dokonalá (za několik posledních let snad nejlepší ženský herecký výkon a bez debat naprosto zasloužený Oscar), ale ta Aronofského není v mých očích úplně uvěřitelná (hra pohledů/zrcadel, všechno působí umělecky, až francouzsky, což je pro mě víceméně synonymem artu). Další věc je, že ono sofistikované zaobalení nezakryje fakt, že podobný koncept/námět byl viděn už ve spoustě filmů a vnímavý divák odkryje nijak složitou pointu během několika prvních málo minut. Kalkul, který Aronofskému dokonale vyšel, ale na mě nezapůsobil tak, jak asi měl. ()

Galerie (104)

Zajímavosti (55)

  • Natalie Portman (Nina) během natáčení čerpala ze zkušeností z dětství, během kterého se baletu věnovala od 4 do 13 let. K tréninku se vrátila rok před začátkem natáčení. Balet trénovala osm hodin denně. Přípravu absolvovala pod vedením někdejší baletky Mary Hahn Bowers z New Yorku. Nataliin trénink zahrnoval cvičení prstů, posílení svalů a plavání 1,5 kilometru denně. (oje)

Související novinky

Zemřel herec Mark Margolis

Zemřel herec Mark Margolis

04.08.2023

Ve věku třiaosmdesáti let zemřel ve čtvrtek v nemocnici Mount Sinai v New York City po krátké nemoci americký herec Mark Margolis, mnoha divákům známý především jako zlověstný don Hector Salamanca ze… (více)

Aronofsky si hraje na Boha

Aronofsky si hraje na Boha

12.06.2011

Především by chtěl rozpoutat potopu. Konkrétně v „biblické fantasy“ Noah, která má příběh o vyvoleném muži a obrovském korábu plném zvířat podat „drsným, pochmurným a v rámci možností realistickým… (více)

Aronofsky a Clooney versus mimozemšťané

Aronofsky a Clooney versus mimozemšťané

11.05.2011

The Wolverine se mu kvůli katastrofě v Japonsku rozsypal pod rukama, ale Darren Aronofsky nebude mít problém najít si náhradní projekt. Vždyť za 13 milionů dolarů pořízená Černá labuť už vydělala 300… (více)

2011 - vyhlídky, poděkování a přání

2011 - vyhlídky, poděkování a přání

31.12.2010

Další kalendářní rok se chýlí do finále a nechává v nás několik výjimečných filmových zážitků. Nebylo jich zas tolik, ale byly o to silnější. To na rok 2011 nám Hollywood (a nejenom ten) chystá… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno