Skleněné peklo

Skleněné peklo se už dnes takřka po více jak třiceti letech zařadilo ke klasice žánru "Katastrofický film" který se především v sedmdesátých letech rozmohl zvláště když nebylo co točit, tedy především v období politické nebo ekonomické krize. Společně s Dobrodružstvím Poseidonu, Zemětřesením nebo s Letištěm a Letištěm 1975 jej řadím ze všech jmenovaných filmů úplně nejvýše a to nejen za ty tři Oscary který tento snímek získal. Vůbec rok 1974 dal v Oscarech nečekanou příležitost hnedle dvěma filmům a vedle již zmíněného Skleněného pekla pak získal dvě ceny i snímek Zemětřesení. Základem úspěchu filmu, bylo v první řadě jeho jedinečné obsazení, především pak ve dvou hlavních úlohách. Architekt Paul Newman a modrooký sympaťák, šéf hasičů starý a zkušený mazák Steve McQueen společně zažívali své nejlepší časy (zvláště pak Steve McQuenn, pro kterého to byla vůbec jedna s posledních rolí), a coby jako známé filmové hvězdy společně patricipovali a prožívali jistou renesanci. Ale i další byli dobří jako např. William Holden, Faye Dunaway nebo původem zpěvák ve filmu sňatkového podvodník Fred Astaire ty všichni byli vynikající a skvěle se navzájem doplňovali. Snímek má neuvěřitelné silnou atmosféru v překonání sama sebe, v nasazování života za ostatní, v přátelství dokud krize i když se ztrátami není společnými silami zažehnána a problémy vyřešeny. Bez možnosti digitálních efektů avšak tehdy s výbornými vizuálními efekty, střihem, kamerou a s všemožnou technikou jsme naprosto vtažení do závažného morálně-technického dilematu při požáru smýšleného nejvyššího mrakodrapu (opravdu důvěryhodné exteriéry i interiéry 30 m. vysokého modelu), světa a nic není opravdu ponecháno náhodě. Opravdu skvělá filmařina a co se týče žánru tak prostě klasika. I ten starý (nevím jestli původní), Československý dabing ve kterém nám ČT film nabídla také ušel. Dočkáme se někdy v budoucnu zdařilého remaku..? (09.06.2007)

SKLENĚNÉ PEKLO jsem téměř s určitostí viděl již kdysi v dětství, ale v podstatě kompletně jsem ho zapomněl. "Nové" zhlédnutí po letech mě vcelku bavilo, film je to natočený velmi solidně a neztrácí na atraktivitě ani po letech (potěší především obsazení a napínavý děj). Přesto osobně tento film moc rád nemám a příliš si ho necením, přece jenom je to jenom čistá dějovost, nic víc. Natočeno to může být sebelépe, ale pořád to bude jen oddychová podívaná, která neříká nic o našem světě a která je ve své "katastrofické" podstatě téměř až stupidní, protože brnká na univerzální lidské strachy "co by, kdyby...". Film je navíc už dosti letitý - doba vzniku je na něm hodně znát, a to nejenom po stránce úrovně technických efektů, ale třeba i v samotném rozvíjení příběhu (zde je na místě kritika neúměrné stopáže, kterou má na svědomí výskyt nadbytečného množství vedlejších postav - téměř tři hodiny je na film s tak prostinkým dějem přece jen příliš). Když tento film srovnáte se současnou produkcí, uvědomíte si, jak diametrálně se tento žánr proměnil - ve SKLENĚNÉM PEKLE není jediná humorná scéna ani jediný novinář, který by informoval o probíhající katastrofě (to je u současných katastrofických filmů nemyslitelné). I toho patosu je zde podezřele málo, byť je samozřejmě otázka, zda je to vlastně na závadu. Čili, když tak nad tím filmem stále dokola přemýšlím - jeho základní myšlenka se mi vcelku líbí, přece jenom je na hořícím mrakodrapu něco zlověstného, co vám nedá spát a co celý film podtrhuje znepokojivou atmosférou. Ale pořád je to jen svědectví své doby, jak se tehdy točily takovéto filmy, a skoro nic víc - pro mě osobně je to beznadějně zastaralý a přeceňovaný film, který nemá v TOP 300 co dělat. (14.12.2013)

Skleněné peklo, základní pilíř katastrofického filmu stojí na všech obehraných klišé stejně tak pevně jako samotný žánr na tomto snímku. Během necelých tří hodin režisér John Guillermin stupňuje tempo v intervalu schodů mrakodrapu, aby nakonec dospěl až k samotnému vrcholu v podobě závěrečného „spásného plánu“. Akční scény režírované Irwinem Allenem ani po více než 30-ti letech neztratili nic ze své působivosti, realističnosti a hlavně, napínavosti. Pyrotechnická práce je bezchybná a díky kameře a střihu je povýšena na delikátní záležitost pro fajnšmejkry. Navíc i samotný příběh, byť plný (v dnešní době) okecaných replik, psychologické jednotvárnosti hrdinů a celkové dramatické stavbě plné nejrozmanitějších klišé, je maximálně poutavý a díky bezvadně odvedeným hereckým výkonům je celý tento film povýšen na královskou podívanou bez hluchého místa či minimální porce nudy. Žánrová učebnice! (15.04.2006)

(1001) Viděla jsem víc lepších filmů o lidské pýše. Ale pocit zhoubné monumentality z toho divák získá, to zase ano. Já mám u tohohle typu filmů problém s tím, že při takovém množství postav není příliš času ani prostoru pro emocionální investování do osudů a ze všech jsou jenom takové pokusné myšky. Říkám si: "Faye Dunaway neumře, na to je moc slavná, ale tuhle paní neznám, chudák paní, ta někam nejspíš spadne." A takováhle schematizace a objektifikace (pořád nevím, jestli je to opravdové slovo) lidského prožitku mi nedělá dobře. Ten odstup je pro mě ve své podstatě děsivější než všechny plameny a výšky dohromady. Závěrečné zmoudřelé hlášky tří hlavních mužů potom v takovém světle působí směšně a školometsky a míjí se jakýmkoliv účinkem. Kombinaci nejpůsobivější/nejumírněnější/nejpravděpodobnější závěr dějového oblouku u mě vyhrál Fred Astaire - a za povšimnutí stojí to, že svůj "message" předal beze slov a se zvířetem v náručí. Co se týče napínavosti, tak jsem si u filmu pletla šálu a v klíčových situacích mi utekly tři oka, takže čistě z tohoto hlediska by si film zasloužil plný počet bludišťáků. Po zprůměrování mi ale vychází průměr. (25.08.2015)

Před dávnými časy ten, kdo neviděl Skleněné peklo, byl naprosto mimo. Maminka mi ten film nechtěla dovolit, takže jsem si musel pár let počkat, ale nakonec ani co většímu mi tahle špička mezi katastrofickými filmy náramně zachutnala. Skvěle vystavěný příběh podle pravidel žánrů, výtečné herecké výkony a napětí do poslední minuty. Tak sa robí katastrofa! Lepší než knižní předloha a všechny katastrofické filmy, které znám. Dokonce ani efekty nepůsobí dnes nijak směšně... (26.01.2004)