Režie:
Tarik SalehHudba:
Krister LinderHrají:
Vincent Gallo, Juliette Lewis, Udo Kier, Stellan Skarsgård, Alexander Skarsgård, Sofia Helin, Fares Fares, David Lenneman, Michael Mansson, Åke Lundqvist (více)Obsahy(2)
Co kdyby se všechna metra světových metropolí propojila v jeden světový obří dopravní
systém?
Příběh se odehrává v nedaleké budoucnosti, kdy se svět potýká s nedostatkem ropy a všechna
městská metra v Evropě byla propojena v obří podzemní dopravní systém. Ve Stockholmu žijící
Roger má však zvláštní starost. Kdykoli sestoupí pod zem, pohodlné cestování mu znepříjemňuje
neznámý hlas v hlavě. Obrací se proto k tajemné Nině, aby mu pomohla utéci ze znepokojujícího
prostředí spletitých tras metra. Čím se však dostávají dál, tím hlouběji je Roger zaplétán do
neznámého spiknutí.
(oficiální text distributora)
Recenze (91)
Neuvěřitelně silný film, který vyniká brilantní atmosférou a kde vizuální stylizace (sama o sobě se nejednoznačně pohybující mezi dojmy flashové animace, hraného filmu a loutek a navrch obohacená o pokřivené proporce na reálném základě s důrazem na veliké hlavy a oči) skvěle koresponduje s depresí, paranoiou a nejednoznačností dění samotného. A hloupý scénář? Nemyslím si... Jen soustředěný na poněkud nitěrnější stavy hlavního hrdiny, než na globální problém jako takový. Některé momenty jsou každopádně brilantní a skoro animovaná erotika zde dostává velmi zajímavý rozměr... P.S.: Bůh žehnej Febiofestu, ještě nedávno by mě ani ve snu nenapadlo, že bych mohl Metropii vidět na velkém plátně... ()
Depresivní atmosféra dystopického světa ovládaného korporacemi, jehož jedinou dopravní tepnou je evropská síť metra. Pro dopravního inženýra druhé vánoce, pro obyčejného člověka(a údržbáře), kterému nezbývá nic jiného než být s přítelkyní u televize v malém pokoji a denně jezdit pracovat, temná noční můra. Tu dotváří především zajímavá animace, která rozhodně zaujme a ani na vteřinu se nezprotiví. Trochu pomalejší to je, ale stejně tak musí být pomalý, špinavý a pochybný život v tomto možnostmi omezeném světě, kde je jedinou představou krásy a dokonalosti žena z reklamy na vlasový šampón... ()
Celkem zajímavý film, který hodně ztrácí na tom, že má místa, která sice nejsou nudná, ale nijaká. Je jich bohužel hodně a jsou všude. Na tu animaci jsem si musel zvyknout, naštěstí to dlouho netrvalo. Líbí se mi i ta myšlenka metra nebo toho šamponu. Bohužel, tady je nijakých a někdy i nudných míst jak smetí, tak to budou jenom 3* ()
Európa neďalekej budúcnosti; Prírodné zdroje boli vyčerpané, globálne finančné trhy sa zrútili, korporačná skupina Trexx vynašla spôsob, ako ovládať ľudí. Hlasy, ktoré ľudia počujú vo svojich hlavách, nie sú žiadne paranoje, ale pochádzajú od iných ľudí sediacich za mikrofónom. Trexx takto neovláda len náhodne vybraných občanov (akým je aj hlavná postava Roger), ale aj prominentné autority, klimatológov a zástancov zelených technológií. Táto eko pointa je úplne v pozadí, dá sa brať rôzne. Môže reálne hroziť, že sa takíto ľudia chcene-nechcene stanú figúrkami? A čo keby Trexx nebol vykreslený v tak negatívnom svetle, vnímali by sme ho inak? Čo ak v neďalekej budúcnosti, keď bude Zem v takom stave, v akom je tu, nebude môcť byť akceptovaný priestor pre slobodnú voľbu jednotlivca v určitých oblastiach? A ak nebude, bude to zle? ()
šampón umožňuje ovládání lidí a v televizích sou kamery, to je jediná myšlenka celého filmu. Aby zaplácli 80 minut, tak nás povodí po temných prostorách (především metra). Od poloviny už sem to nemohl vydržet, ale síla vůle byla mocnější. Každopádně sem hodně přemýšlel nad rozdíly mezi 1* a 2*.. K tomu všemu se přidá nechutně obludný obraz, lidi mají jednoduše nepřirozeně velké hlavy, mě se to hodně hodně nelíbilo a určitě je to jeden z důvodů, proč nakonec tu 1* dám... ()
Galerie (9)
Photo © Tribeca Films
Zajímavosti (7)
- Po dokončení scénáře cestoval fotograf Sesse Lind po Evropě a vyfotil potřebná místa ve Stockholmu, Berlinu, Paříži a Kodani. Fotografie byly zpracovány v programu Photoshop a animovány za pomocí programu Adobe After Effects. Produkce trvala dva roky. (Aelita)
- Hyperrealistický styl, charakterizovaný i často citovanými slovy „jako kdyby Kafka namaloval Poslední večeři kulometem“, je výsledkem propracované techniky kombinující fotomontáž a animaci. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Jako modely pro film posloužili obyčejní lidé. Například pro hlavního hrdinu Rogera byla použita podoba šéfkuchaře restaurace, kterou navštěvovali pracovníci Atmo, podoba Niny zas byla "nalezena" v obchodě s kosmetikou. (Aelita)
Reklama