Tetro
Tetro
Tetro
Režie:
Francis Ford CoppolaScénář:
Francis Ford CoppolaKamera:
Mihai Malaimare Jr.Hudba:
Osvaldo GolijovHrají:
Vincent Gallo, Alden Ehrenreich, Maribel Verdú, Rodrigo de la Serna, Erica Rivas, Klaus Maria Brandauer, Leticia Brédice, Sofía Gala, Carmen Maura (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Bennie (Alden Ehrenreich) se vydává do Buenos Aires, aby našel svého zmizelého bratra. Jeho bratr býval slibným spisovatelem, nyní je pouhým stínem svého bývalého já. Jednoho dne Bennie objeví bratrovu téměř dokončenou hru, která může být vodítkem k pochopení jejich společné minulosti a vyřešení vzájemného vztahu. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
Videa (2)
Recenze (59)
Není to tetro - italsky pochmurný - film, příběh, je to latinská divadelnost říznutá italským a americkým filmem 50. let. Po Havlovi a Malickovi další živý mrtvý mistr se svým osobním testamentem. Kamil Fila to vystihl naprosto přesně: "Tetro představuje esenci tzv. stařeckého filmu - díla zasloužilého umělce, který z piedestalu chce šířit velká moudra o životě, má v malíku formální stránku, jen oslovuje stále menší publikum. Především úzkou skupinu cinefilů, která věří v koncept „autorského filmu" a hlavně „osobního zrání." (konec citátu). Totéž sděluje banner, který překročuje Bennie na začátku filmu: “The wind sweeps the road. You cannot go back”. Fotografičnosti filmu musím s velkou nespokojeností vytknout, že jediný dokonalý záběr na jakýsi mlýn se stromy byl totálně zmrvený řadou zaparkovaných aut. Pouhé duo. ()
Francis Ford Coppola na svoju 70 -ku uz netoci take dobre filmy ako kedysi v 70. a 60. rokoch. Tetro nie je apriori spatny film, deje sa toho tam relativne dost, len jeho problem je v tom, ze sa utapa v sedivom, sivom priemere. A vyrazny problem je ten, ze nema ani jeden sthujucejsi moment ani 2 -3 zapamataniahodne sceny. Rezia je priemerna, Ford Coppola /Apocalypse Now, Kmotr 1,2,3/ uz je asi definitivne za zenitom. Co je ale dobre, je to, ze emocie su davkovane presne po davkach, a hybu s filmovym diviakom pred PC len pomaly, sympaticky posobilo aj striedanie cierno-bielych a farebnych pasazi. Urcite to nie je film pre vsetkych, a hlavne nie pre uzivatelov typu Verbal, StuntmanMike, mzss pripadne Lateef. Herci su na urovni, hlavne Alden Ehrenrajch /Lovci Duchu/, ale vyborny bol aj Vincent Gallo /Mafiani 1990/. Som sice obcas artovy hnedopich a pozersky dementalny artovy pi*us, ktory sa rad vrta v arte /teda ludovo povedane po otvoreni zumpy sa necham ovanut tou nezamenitelnou aromou a jo, jo, aj ja obcas hladam v zumpe to najmensie, najvonavejsie a najsympatickejsie hovno/ - no ale balet, tak to bolo prilis uz aj na mna. Tak toto teda ne, balet ma nebavi, a to tak, ze velmi! Sympaticky bol na filme ale ten fakt, ze aj rodinna minulost vie byt tryzniva a bolestiva - asi tak ako tryznivy je sam zivot. 65 % ()
Bohužel si nemůžu pomoct. Na mě to celé působilo velice zvláštním dojmem. Rozhodně nejde o film, který je určen pro každého diváka. Je to takové těžko stravitelné. Myslela jsem, že se filmem nedokážu vůbec prokousat, ale zajímalo mě, jak je to s Tetrovou rodinou. Tetro mi silně připomínal Quentina Tarantina. ()
S hodnocením Tetra to bude sakra těžký, protože zákonitě každý, kdo na to půjde, zkrátka čeká Kmotra. Leč ten se nekoná. Coppola je pan režisér, o tom žádná. Tady je to vidět z každýho záběru - to, jak si tady hraje s černobílou kamerou, je fascinující a dlouho jsem to neviděl. Vytváří fascinující obrazy, který by se klidně mohly rámovat. Kompozičně je to zkrátka moc fajn. Horší je to s příběhem, ten se hrozně táhne a nějak ne a ne diváka k sobě dostat. Místy je to opravdu podobný telenovelám (hlavně závěrečný zvrat), na druhou stranu Coppola má nad postavami nadhled, takže si může dovolit lehkou ironii a sarkasmus. Oba herci jsou výborní, leč Gallo mi přišel o chlup lepší, Ehrenreich je totiž podobnej DiCapriovi a přijde mi, že toho někdy lehce zneužívá a snaží se stavět do jeho pózy. Závěrečný zvrat mi bohužel přišel nedůvěryhodný a zkrátka jsem jim to nezbaštil, takhle to skončit nemělo. O tomhle filmu se určitě dá diskutovat v úzkým kruhu fandů filmový řeči a na specializovaných školách, formálně je fakt povedenej. Příběhově je to horší a prostě mě to nedostalo. Ale Coppola pořád umí. 60% ()
Galerie (81)
Zajímavosti (10)
- Francis Ford Coppola v rozhovoru pro časopis Empire uved, že Tetro považuje za nekrásnější film, jaký kdy natočil, a také za velmi osobní projekt. (ČSFD)
- Francis Ford Coppola si do hlavní role přál obsadit Matta Dillona. Ten se ale nemohl k natáčení připojit z důvodu účasti na dalších projektech. (oje)
- Původně byla postava Alone mužskou rolí, do které bylo v plánu obsadit Javiera Bardema. Během dalších prací na scénáři ale Coppola usoudil, že vztah mezi postavami Alone a Tetra bude zajímavější v případě, že se bude jednat o muže a ženu. Díky změně ve scénáři tak dostala příležitost Carmen Maura. (oje)
S Tetrem Francis Ford Coppola dále rozvíjí nový směr ve své tvorbě nastolený rozporuplně přijatým (avšak fascinujícím) snímkem Youth Without Youth, stále více se odpoutává od mainstreamu a navzdory vysokému věku ke svým autorským počinům přistupuje jakožto mladý nadšenec toužící po stylistických a formálních experimentech a vyzývavém ohýbání představ o adekvátním filmovém tvaru. Tento „filmový spratek“ mladé generace filmařů 70. let může být díky oběma výše jmenovaným filmům konečně považován za opravdového auteura, jehož odhodlání sejít ze zažité cesty a vzdát se osvědčených postupů s rizikem odmítavého přístupu běžného diváka mi připomíná práci filmařů francouzské nové vlny 60. let v čele s Jeanem-Lucem Godardem. On má Tetro celkově velmi blízko k francouzské nové vlně, a to nejen z hlediska nepřátelství vůči konvencím. Sama titulní postava je velmi vzdálená představám klasického konzervativce, charaktery a vztahy jsou centrem vyprávění a místo trojaktového rozvržení je příběh spíše episodický – místo kauzality očekávejte nahodilost v duchu italského neorealismu. _____ Pokud chcete porušovat pravidla a bořit konvence, musíte je nejdříve dobře znát a jestliže filmaři jako Godard, Truffaut, Rohmer nebo Rivette pěstovali své intelektuálské kvality v oblasti filmu jakožto filmoví kritici a teoretici (časopis Cahiers du cinéma), Coppola byl vržen přímo do víru formujícího se nového Hollywoodu, kde tvořil žánrové snímky a osvojoval si filmový klasicismus. Nyní ve věku jednasedmdesáti let se Coppola úplně neříká klasického stylu, ale jako tvůrce-veterán ho transformuje, deformuje a různě ohýbá. Z jeho práce lze poznat, jak si je jist filmovým médiem a o to více pak může zajít do krajnosti ve svém experimentování, aniž by se výsledné dílo roztříštilo ve změť nesourodých výjevů. Z formálního hlediska lze u Tetra zpozorovat některé prvky totožné s Coppolovými Dravými rybami (taktéž autorská záležitost) – především pak důraz na fotogenii jednotlivých záběrů snímaných na černobílý materiál, přičemž zde Coppola s kameramanem Mihailem Malaimarem inklinují k představě o fotografii do let 80. – fotogenie je chápána jakožto umění mizanscény, pečlivého komponování a přesného svícení, které mé blíže k realismu než ke stylotvornému užití. Jestliže se ve dravých rybách objevovaly některé předměty v barevné podobě (zlaté rybky v akváriu), Tetro obsahuje scény, které jsou kompletně barevné a dokonce mají i jiný formát – 4:3 – jedná se o scény z minulosti (divák je z klasických filmů zvyklý na obrácený postup – přítomnost je snímána barevně, flashbacky pak černobíle). Tetro, ač nevšední, je vizuálně nádherný – stejně jako zmíněný film Youth Without Youth – a doufám, že bude Coppola s Malaimarem i nadále spolupracovat. ____ Tetro osciluje mezi groteskou a vážným dramatem, svět tohoto filmu obývají groteskní figurky i tragické postavy s problémy jak z antického dramatu a při této bipolárnosti jsem si okamžitě vzpomněl na neorealistickou klasicku Roberta Rosselliniho Řím, otevřené město. Doufám, že nízký divácký zájem (a nepochopení) u Tetra i Youth Without Youth Coppolu neodradí v dalším rozvíjení dosavadní tvorby, byla by to velká škoda, protože to jsou díla nadmíru zajímavá. () (méně) (více)