Naruto: Šippúden

Seriály se nedají hodnotit.... Už proto, protože jsou na pokračování, a už proto, že každého zajímá něco jiného... O Shippuudenovi pak jedno - lepší seriál (pro mě) snad nelze zhlédnout... Každému doporučuji. Osobně, docela mě Shippuuden baví víc než předchozí Naruto, protože je to všechno takové starší. Navíc, přičtemeli k tomu že vychází manga, která momentálně (4.4.) je o 30 dílů dopředu, vzniká pak už jenom potěšení že se můžete na ten příběh podívat barevně a hlavně plynule. Velmi dobře! (škoda že to teď Japonci mají takové jaké mají ;( ) (21.09.2010)

Skvělé pokračování už tak dobrého seriálu "Naruto". Uzumaki Naruto dospěl, stejně jako jeho seriál. Je mnohem vážnější, jde o daleko víc. Pořád se může chlubit s neuvěřitelně detailními postavami. Neuvěřitelně návyková záležitost, kde vás štve snad jen to, že musíte čekat každý týden na dvacet minut z tak užasného díla :) Nemůžu jinak, já ho prostě miluju... Kagebushin no jutsu! (07.08.2009)

Musím snížit z 5* na 4*. Shippuuden ma něco do sebe, ale ztraci cim dal tim vic... Začátek byl skvělý. Kdy se Naruto utkal s Orochimarem bylo naprosto skvělý... ale takhle to roztahovat pořád. Dyť za posledních 20 dílů se nic pořádného nestalo (a to jsem zatim u 90 dílu)... beru akorat hidan a kakuzu dostali požrat... naruto se naucil futon: rasen-shuriken ale zase ho ten kar nemuze používat... tak co to je.. at už se tam dohodnou a udělaj z toho pořadný seriál a at to nenatahujou.... edit unor '10: degrad na 3* ... vzpomínám a je to stejná nuda jako mladší brácha tohodle seriálu... bože jak sem na to dokázal vydržet tak dlouho... (má to pár dobrých omentů... docela mě štve že Pain z Akatsuki si tam nezahrál větší roli do té doby co jsem se díval) ale i tak... stačilo... (30.03.2008)

Ninžovský shounen epos! Fillerová vycpávka je sice opravdu strašná, ale co se týče hlavní dějové linie – je úžasná. Samozřejmě musím zmínit organizaci Akatsuki! Zjevují se ti nejlepší zločinci, co se v Naruto světě zatím ukázali a nejvíce mě poznamenal jejich vůdce – PAIN. Postavy jako je tato přímo zbožňuju, protože nejsou tak trapně černobílé, jak nám zločince a hrdiny většinou lidé předhazují. Je prostě tak diskutabilní, ale právě proto, že se nad ním tak zamýšlím, je pro mě důkaz, že je to velmi propracovaná postava. A Painův souboj s Jiraiyou je prostě to nejvíc, co v samotném anime je! Skrytá Deštná vesnice měla tak zvláštní a depresivní atmosféru a samotný souboj v sobě měl všechno – přes ultimátní techniky a promyšlené taktiky boje až po správné míchání naděje s beznadějí (spoiler: poustevník dostal opravdu tu nejhrdinštější smrt). Nadcházející Painův boj s Narutem byl také perfektní a následovný dialog Naruta a Nagata o docílení míru byl vážně nezapomenutelný. Ale pak přišel další příběhový arc s válkou, která působí v příběhu jaksi navíc a zbytečně. Sice bylo celkem zajímavé znovu pozorovat mrtvé postavy v „Edo tensei“ (hlavně předchozí Hokagové) a ano, Madarův hlavní plán „Tsuki no Me“ měl taky něco do sebe, a nesmím zapomenout na epický souboj Guy vs. Madara – ale pořád tu byla nudná Zetsu armáda, přehnaně silný Naruto a nakonec představení nezajímavé Kaguyi, coby nejvetší záporačky, která tento arc definitivně zabila. Ale závěrem se konečně odehrál velmi očekávaný souboj Naruta a Sasukeho – a ten nezklamal. Díl pod jménem „Pečeť smíření“ mě vážně emocionálně dostal a beru ho nejen jako ukončení jejich souboje, ale i celého anime. Je toho vážně moc, co bych mohl vychválit (např. ještě Shikamarovu pomstu), tohle anime je sice mé první, ale i tak si myslím, že už nic lepšího být ani nemůže. Kishimoto se prostě překonal, sice bych chtěl ještě přídavek, ale když vidím navazující pokračování s Borutem, je mi jasné, že už je s pravým Narutem vážně šmytec a tuhle pitomost už neměli vůbec vytvářet. Naruto, změnil jsi hodně lidí. A změnil jsi i mě. (22.02.2018)

Definitivní transformace z pohádkověji laděného prvního Naruta na více dospělejší, napínavější a temnější pokračování. Aneb smrti bolí více, souboje ještě více navyšují divákovo hladovění po dalších epizodách a při monumentální hudbě s působivými chorály mi občas naskakuje husí kůže. Že se z ubulené Sakury stane schopná a umírněnější kunoiči - to bylo moje tajné přání už od prvních epizod, co jsem tuhle fúrii poznal, a proto se mi náramně ulevilo, když se vyplnilo. Přihoďte k tomu ještě zajímavé nové postavy, napínavý děj slibující díky Akacuki náležitě vyvedené zvraty a máte pokračování už tak velmi dobrého seriálu, které nejen že na svého předchůdce více než důstojně navázal, ale v lecčem jej i předčil. (04.02.2011)