Mise na Mars

V roce 2000 se z nějakého důvodu v Hollywoodu rozšoupli a natočili hned dva filmy, které se zabývají přístáním na Marsu. Brian De Palma zde předložil svou verzi Vesmírné Odysey. Určitě se zde dá nalézt několik inspirací Kubrickem, jedná se hlavně o rotující kruhovou loď vesmírem, kterou nám za pomoci jednoduchého efektu již předložil mistr Kubrick. Mise na Mars je neakční výpravnou podívanou, která se snaží o jakousi psychologii člověka ve vesmíru. Najdeme zde nějaký ten hrdinský kousek a i notně překvapivý závěr. V mých očích je přecejen tento film o něco výše než konkurenční Rudá planeta. 55% (03.12.2009)

Při sledování tohoto SF jsem levitoval podobně jako hlavní hrdinové. Jenže zatímco oni levitovali mezi Marsem a Zemí, já levitoval mezi nadšením a znuděním. Nadšením proto, že příběh je brán velice vědecky, skoro jako by to byl hraný dokument BBC. Opravdu velká pečlivost se tu věnovala technické stránce letu na Mars i jeho průběhu. Jenže na druhé straně tu je taky neustále se opakující motiv rodiny a zázemí kosmonautů, následně převedený v sebeobětování a vůbec ten americkej patriotismus třepetající se vlajky. Odporně sentimentálně vlastenecká hudba neustále ruší a zahrabává jakoukoliv i trochu vypjatější scénu. Když v půli umře jeden z hlavních hrdinů při dosti dramatické situaci, je vám to úplně putýnka. Ve srovnání s dalším marsovským filmem toho roku Rudá planeta to vyjde vlastně na stejno, i když trochu jinak. Tady se stejně jako tam nezdrželi hloupých řečí a taky si nijak moc nepropracovali scénář, ale přeci jen tu jsou trochu víc realističtější v provedení techniky nebo postupů (i když, všeho s mírou, že) a navíc to není tak zábavné. Stejně jako tam se ani tady nepovedl konec. Tady ještě asi mnohem víc. Pár logických kiksů už neřeším (viz doplnění kódu DNA lidí, který se od DNA mimozemšťanů lišil jako DNA lidi od DNA opic). No nic, přesto se na to podívat dá, přestože pointa je dost pitomá a vzhled mimozemšťana naprosto magorskej. (14.01.2007)

(69%) Náhodně jsem si tuto MISI NA MARS pustil a jsem za to upřímně rád. Nejedná se o nic převratného, je to takové naoko hloupoučké, naivní. Jsou mnohem serioznější filmy s touto tématikou, ale já si nemohu pomoci -. Mě to vcelku bavilo. Ještě úvodní seznámení s postavy atd – to mě moc nebralo, ale jakmile započala „záchranná mise“ v čele se skvělým G.Sinisem, začal jsem být víc, spokojenější. S vědeckého pohledu je to takové průměrné, ale proč být zbytečně kritický? Triková stránka je taková všelijaká, ale technicky to přeci působí solidně (myslím tím pohledy na Mars, putování ve skafandru volným vesmírem apod …). Není šance se zde nudit, hlavně v druhé půlce snímku. Záleží i na tom, jestli si divák dostatečně oblíbí postavy a smíří se, se stylem snímku, který je prostě netypický. Postavy jsem si opravdu oblíbil. Krom Sinise mě bavil snad každý včetně sympatického T. Robbinse, který zde neměl nejvíc prostoru, ale nevadí. Finále? No, na to se dá nahlížet dost rozporuplně. Já zklamaný nejsem, jen bych celkově film minutáží víc prodloužil. Nepřišlo mi to teda trapné vyjma toho „Marťana“, který byl tak blbej, až byl roztomilej. xD Opravdu jsem chtěl dát 4*, ale něco mi tu chybělo. Dá se to vidět snad i víckrát. Tentokrát ale hodnotím velmi silnou 3*. Zabavilo mě to, avšak nenadchlo, ale ani neurazilo. A ještě abych nezapomněl, hudba od Morricone byla vydařená – krásně se do atmosféry filmu hodila. To je celé. (14.01.2020)

Velmi vydařené sci-fi s kvalitním scénářem. Mise na Mars má spád, atmosféru a ani na chvíli nenudí. Sice mi ze začátku příliš nesedla Morriconeho hudba, která se do sci-fi prostě nehodí, ale pak jsem si docela zvykla. Závěr je sice možná, pro někoho až směšný, ale já jsem přátelské mimozemšťany uvítala. Blízké setkání třetího druhu, které se v závěru uskuteční, je působivě vytvořeno. Ten jeden tvor, co se na konci objeví, sice trochu vypadá, jako by vypadl z nějakého animačního cvičení studentů filmové školy, ale i tak působí velmi roztomile. Je fajn, když někdo vylíčí existenci z jiných planet jako inteligentní, nenásilné a sympatické tvory. Nemusí být všichni odpudiví a agresivní jako Vetřelec či dominantní a na lov zaměření jako Predátoři:) A teorie s evolucí byla nesmírně zajímavá a vhodná k zamyšlení. (26.07.2014)

„Čo je toto za záchrannú misiu?“ V roku 1998 mali premiéru dva filmy o smrteľnom asteroide: Armageddon a Drvivý dopad. Dva roky nato sa situácia zopakovala, keď do kín vleteli dve snímky odohrávajúce sa na Marse koketujúce s myšlienkou jeho osídľovania resp. mimozemskej formy života: Červená planéta a Misia na Mars. Dobrou správou (v zmysle každý si nájde favorita) je, že sa na seba nepodobajú a každá si ide svojou vlastnou letovou dráhou. Takže kým Červená planéta bol „len“ marťanský survival s ubúdajúcim počtom hrdinov, Misia na Mars je o poznanie (aj dve) náročnejšia a ambicióznejšia. Režíroval ju Brian De Palma (čo bol len 2 roky od Hadích očí risk, mám ten film veľmi rád, ale vznikal vyčerpávajúco a vcelku drasticky sa prestrihával), na scenári pracoval Graham Yost (Operácia: Zlomený šíp, Nebezpečná rýchlosť) s bratmi Thomasovcami (Predátor, Konečné rozhodnutie), produkoval David Goyer (scenárista Bladea) a Ted Tally (scenárista Mlčania jahniat!), kameramanom bol Stephen H. Burum (Nepodplatiteľní, Vojna Roseovcov) a hudbu zložil nezameniteľný Ennio Morricone. V dobe premiéry tvorcami proklamované šokujúce rozuzlenie je v skutočnosti dänikenovský (a iný) šlabikár. Celé finále je ako zo zlého sna a možno by bolo lepšie, aby postavy na Marse nič nenašli. Kým Červená planéta stála 80 miliónov a na celom svete zarobila škandalóznych 33, Misia na Mars síce zarobila pekných 110, čo však pri rozpočte 100 tiež nemožno pokladať za úspech. Misia na Mars ma bavila o jednu hviezdu viac, ako Červená planéta. Rozpočet je z nej cítiť (vesmírne stanice a lode, marťanská základňa), má divokejší scenár (a teda nepredvídateľnejší a teda zábavnejší, aj keď miestami nechceným spôsobom), kasting je silnejší a postavy sympatickejšie (v Červenej planéte to boli až na výnimky samí kreténi a blbci). V ktorom inom filme vedľa seba uvidíte Tima Robbinsa (Vykúpenie z väznice Shawshank), Armina Muellera-Stahla (Hra), Connie Nielsen (Gladiátor), Dona Cheadlea (Sopka) a hviezdičky Vreskotu 2 Jerryho O´Connella a Elisu Neal? Nie je to vyvražďovačka á la Červená planéta, konca sa každopádne nedožijú všetci a minimálne u jednej postavy vás likvidácia zaskočí (aj keď poradie v úvodných titulkoch čo-to naznačuje). Sinise vyzerá ako keby to prehnal s alkoholom a mal každú chvíľu vrhnúť šabľu, ale k jeho role sa to chodí, už som ho videl podať aj zbedačenejšie výkony. Jedna z najzvláštnejších (ale tým pádom i najoriginálnejších) nehôd vo vesmíre. Povedal by som, že na tom, že Misia na Mars je miestami taká svojrázna, majú podiel tvorcovia, ktorí sa k tomuto žánru (resp. k vysokorozpočtovému hollywoodskemu sci-fi celkovo) absolútne nehodili a značne si to prispôsobili (medzi producentmi nechýbali dvaja muži, ktorých hlavným zamestnaneckým pomerom je pozícia scenáristov, režisér sa až na pár výnimiek dovtedy špecializoval na filmy o mafii, hudobný skladateľ mal v tom čase na konte 4 nominácie na Oscara za drámy atď.). (01.11.2004)