Hobit: Neočekávaná cesta

Na kinoverzi HOBITA: NEOČEKÁVANÉ CESTY panují rozporuplné názory, od opatrné chvály přes obhajobu adaptačního přístupu až téměř k úplné spokojenosti. A prodloužená, o skoro čtvrt hodinu delší verze "téměř" z uvedeného hodnocení smazává. "Přídavky" výrazně pomáhají tomu, že každý ze šesti větších bloků vyprávění je rytmicky vyvážený, i když je celek v podstatě sledem nápaditých a vzhledem k zacílení na celé rodiny i podvratných atrakcí. V delším sestřihu je každou čtvrthodinu do vyprávění uvedena důležitá postava, díky čemuž je udržována divákova pozornost, flashbacky jsou rovnoměrně rozmístěny a komické i muzikálové vložky plní svou retardační funkci s ohledem na to, aby byl každý zlom precizně načasován. I přes zřetězení série atrakcí tak jde o soudržné dílo, které je svou organizací vyprávění důmyslnější, než se může jevit. Postupně se proměňuje počet protagonistů, od jednoho ke skupině, která je ale v předposledním aktu rozdělena (jeden - Bilbo, skupina - trpaslíci), aby se ve vyvrcholení mohli sjednotit. A vedle toho se od vydání se na cestu pracuje s Bilbem a Thorinem jako dvěma hrdiny (jeden tohoto statusu nabude, druhý ho již má a místy je relativizován), jejichž vývoj je v paralelním vztahu. Přitom se celou dobu jedná o vzpomínku, která obsahuje flashbackové pasáže a narativní odbočky naznačující, že tato dobrodružná fantasy by se mohla stát pěkně temnou. ŠMAKOVA DRAČÍ POUŠŤ nebude žádná pohádka, kterou oproti Tolkienově knize není ani filmový HOBIT. Více (o přidaných a prodloužených scénách a Blu-ray vydání) ZDE. (11.12.2013)

Ono je to u fantasy vlastně hrozně jednoduchý. Stačí vytvořit magický svět, kterému divák propadne, vybrat dostatečně podivné, ale zase ne až moc ujeté postavy, které si divák zamiluje, nepokazit efekty, složit mistrovskou hudbu, která v divákovi probudí malé dítě toužící po dobrodružství pokaždé, když ji uslyší, a pak už jen vymyslet hodně, ale opravdu hodně poutavý příběh. Když se tohle povede, nakonec bude spokojená i holka, která s jistotou věděla, že Hobit nebude nic pro ni. 4,5* (03.11.2015)

Všiml jsem si, že Peter Jackson opakoval tu stejnou chybu. Ukázal Středozemi tak dokonale, že přitom neukázal nic. A opět jsem měl stejný pocit jako u Společenstva prstenu, že nemít v hlavě tu knihu, nechápal bych přesně všechny souvislosti a vůbec netušil odkud, kdo a kam jde. Z filmu bych jakžtakž pochopil leda to proč. Jackson divákovi jen tak rychle zamává mapou před očima a dál si bez skrupulí vypráví ten svůj příběh o Dol-Gulduru, o kterém normální divák nemá ani žďabec šajnu. Při čtení jsem zíral do mapy skoro furt. Tady bych byl ztracen. Domnívám se tedy, že opět ti, kteří to nečetli, valili bulvy na triky a smáli se hláškám, ale nějaký hlubší zážitek si z kina neodnesli. Když jsem šel tenkrát z premiéry LOTR: FOTR, tak jsem v davu zaslech, jak se po tom všem nějaká slečna zeptala skupinky juvenilů: "A kdo vlastně byli ti skřítkové?" Ouuu. Film Hobit je přesně podle očekávaní. A možná je to právě škoda. Nabízí totiž úplně jinou Středozemi, ale napasovanou do tamté. Teď bych chtěl být v té dimenzi, kde Hobita natočil Del Toro. Jeho jiná vize by pro tuto svízelnou problematiku byla rozhodně řešením. I bez McKellena nebo Cate Blanchet. Opravdu. Jackson jakoby jen dbal na návaznost na LOTRa (a přitom mnohdy vůbec, viz třeba nalezení prstenu Bilbem). A tím se to celé zabíjí. Ale! Ale pak je tu pořád ještě ta nádherná vize Tolkienova světa s celou tou kýčovitou parádou plus něco navíc (Čáryfuk - eh, teda pardon - Radagast Hnědý, Galadriel, Frodo), krásná, i když místy příliš pompézní, hudba, humor a napětí, které prostě za to stojí. Rozhodně se ale vyplatí jít do kina na 2D a původní znění. 3D s dabingem může přivodit horečku a popkornozvrat jako se to stalo mně. (18.12.2012)

…a o tři hodiny později už ani nevím, že jsem nějakého Hobita viděl. Vážně. Ono se totiž tentokrát nebude deset hodin chodit, ale deset hodin běhat! Bez nějaké palčivé motivace. Peter Jackson sice do mrtě využívá rozpočet na trikových orgiích, kde se hordy skřetů prohání po velkorysých scenériích, zatímco okolo nich do zemdlení krouží virtuální kamery, ale tohle digi megalomanství mě moc nebralo ani u Návratu krále. A tady je zasazeno do prostoduchého ne-příběhu, ve kterém se tři hodiny jen přimykáte k postavám, aniž by vás kterákoliv z nich začala bavit tak jako libovolná figura ze Společenstva prstenu. Dějové prázdno Jackson vyplňuje tuze dlouhou představovačkou, zasazením opulentních, ale vlastně zbytečných legend ze Středozemě, plonkovými vedlejšími postavami a neustálým naháněním nostalgických reminiscencí na původní prstenovou trilogii (proč máme být zase půlhodinu okouzlováni Roklinkou, když ji známe?). Občas jsem si připadal jak u Terminator: Salvation, kde se taky víc dbalo o skládání poct předchůdcům, než že by se budovalo něco vlastního, svébytného… mocného. Hobit je proto jen nevýrazným spotřebním blockbusterem, jenž vám v běžném kině navíc připomene 3D v celé jeho otravnosti (tmavé jak cyp a s českým dabingem). Popcornová jednohubka, nebo přebujelá nuda, po které vás další dvě kapitoly nebudou zajímat? U mě spíš to druhé. Jestli v tomhle někdo uzří blockbuster roku, má místo mozku lembas a v kině mu ke štěstí stačí fakt jen vidět Galadriel, Elronda a Sarumana, aniž by ho zajímalo, jestli vůbec mají ve filmu co říct. 50% (12.12.2012)

Celosvětově divácky úspěšný film. Trošku pomalejší příběh, než byl Pán prstenů. Zas o kousek lepší triky, je-li to vůbec možné, např. ti Hromoví Obři byli geniální. Hezký trpasličí chorál, který by sám o sobě mohl přitáhnout lidi do kina. - Daleko v chladu Mlžných hor / V kobkách hlubokých a starých jeskyních / Hučení borovic vysokých / Skučení větru po nocích / Oheň rudě žhnul plameny divokými / Stromy plály jako pochodně. // A ryzí Jacksonova filmařina, která sice už nepřekvapí, ale rozhodně potěší. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=FH80wPs22CA (17.12.2012)