Roh Gondoru

Nad komplikovaně promyšleným příběhem o tom, jak mastňák vyjel na sever, zadul si tam na roh, opíchal tři počmárané otyloně z fitka, přijela partička koňomrdů a společně odjeli zase na jih, by asi DžejÁrÁr neuroticky zlomil péro a Příběhy raději nedokončil. Nicméně na poměry amatérského porna je to opět těžký nadstandard s pozoruhodnou choreografií soubojů, skvělou kamerou a maximální epickou atmosférou, jakou jen šlo vyždímat z encefalitických křivoklátských lesů a huhňavě přitroublé gondorgličtiny vypravěče. Už ve svém Řáholeckém žaludovém snajprovi Šimon ukázal, že umí velmi zručně plést z hoven biče a pomalu by zasloužil nějakého toho hodného strýčka, co by mu dal na hraní pár míčů a pořídil práva na nějaké to larpové svingrpárty, třeba od Gemmela. Držím všechny tělesné výčnělky! (24.09.2020)

Příběhově je to hrozně jednoduché, ale mile mě překvapilo, že kamerou, hudbou a zpracováním je to na úrovni solidního akčňáku. Kluci, tohle se Vám fakt povedlo. Věřím, že u projektu převládalo totální nadšení, ale ty bojové scény? Ty prostě neměly chybu! Od Vás by se měl kdekdo učit. Díky za parádní překvapení a závěrečná titulková skladba je mimochodem totální pecka! (29.09.2020)

Chtělo to ubrat na nadužívaných tklivých zpomalovačkách, zkusit najít vlastní ksicht namísto kopírování stylu "popravy Boromira" z filmové trilogie a Belfínova "terminátorovská" neherecká dikce tomu také nenapomáhá. Zpracování i akce však solidní, jakkoli to má smůlu, že to přichází po loňském The Knight of Hope od Adorei, kde se laťka šermířské akce v rámci fanfilmů zase o kus zvýšila. A to nikoli pouze v rámci našich luhů a hájů. Z pánoprstenovských fanfilmů však ten doposud nejlepší; i díky tomu, že nemá přepálenou stopáž a nestihne se přejíst. Tvůrci si oproti mnohým jiným uvědomují, že nadšení a fanouškovský zápal je sice dobrá motivace, ale nikoli omluva pro nekvality. Na konci zůstává pocit "když bez ničeho umí tohle, co by asi dokázali s pořádným rozpočtem a technikou". Což je pro fanfilm podobného střihu asi to nejlepší možné hodnocení. (23.09.2020)

Budu se sice v podstatě opakovat, ale hledět na skupinku historicky šermujících osob, byť toliko čtyřčlennou, která s rozličným bodnosečným arzenálem nezachází jako s krumpáčem, mému oku ulahodilo natolik, že jsem ochoten jej přimhouřit i nad tím, že jako pravlast pastevců koní mohlo být zvoleno spíše České středohoří a že režisér za flašku medoviny neukecal tuhle partičku o práva na song pod závěrečné titule. (28.09.2020)

Vizuálně a hudebně krásná epizodka ze světa Středozemě sází na báječné záběry podzimní české krajiny a ozbrojenou potyčku několika postav. Atmosférická připomínka prastarých příběhů, kdy rozsáhlé lesy poskytovaly úkryt, ale současně samy ukrývaly nejedno tajemství. Souboje uvěřitelné, obraz krajiny podmanivý. (10.10.2020)