Mé srdce pohřběte u Wounded Knee

Film s indiánskou tématikou, který bez příkras ukazuje jak to tenkrát skutečně bylo, se zabíráním indiánských území, se snahou zcivilizovat indiány, s rezervacemi, jak na to nahlíželi sami indiáni a jak skončil Sedící býk a další velcí náčelníci. Film je to v důsledku smutný, protože příkoří, které zde sledujeme, se skutečně stalo a ani nedojde divácky vděčné odplaty. Televizní produkce není poznat, jsou zde kvalitní herci, režie i výprava. (22.02.2009)

Povedená rekonstrrukce "domestikace" amerických indiánu. Američané tehdy s původními obyvateli zacházeli jako náckove s židy v době své největší slávy. Snímek se mi dost líbil. Není mnoho filmu, které by líčily tuto část dějin indiánu. Herci v rolích indiánu skvělí, náčelnicí opravdu uvěřitelní s autentickým vzevřením. Cosi přes 80% to bude. (13.07.2010)

Tolik jsem si přál, aby tento film byl tak skvělý jako třeba Tanec s vlky, až jsem si naběhl na vidle nepatřičného očekávání. Na rozdíl totiž od adaptace románového melodramatu, Wounded Knee nám přibližuje syrovou historickou realitu. Neservíruje nám žádné okázalé dobrodružství, žádnou romantiku, zároveň žádnou šablonovitost a i když je tento snímek natočen s určitou dokumentární strnulostí, nabízí nám nepodbízivým způsobem cennou autentickou výpověď velmi smutné kapitoly americké historie a lidských dějin vůbec. (03.09.2011)

Film samozřejmě zachycuje pouze zlomek vynikající dějepisné knihy Dee Browna "Bury my heart at Wounded Knee". Pokud by tak nečinil, musel by čítat alespoň deset hodin. Publikace se na vysoké historické úrovni detailně zabývá (nestydím se říci) genocidou severoamerických Indiánů v druhé polovině 19. stol. až do krvavého vyvrcholení u Wounded Knee. Coby děcko žeroucí Mayovky ať už knižní či filmové, sáhl jsem po knize, že si trochu rozšířím obzory a četba znamenala v tomto ohledu ztrátu ideálů a nevinnosti. Podobně se tak daří i filmu, který zachycuje zvěrstva a ujařmení páchané na původních obyvatelích Ameriky, ale zároveň se vyvarovává romantizujícího znázornění Indiánů. Navíc se velmi dobře podařilo zachytit bezvýchodnost situace těchto lidí, pro které byla jakákoliv volba cestou do pekel. Jen více takových filmů, protože rány jsou živé ještě dnes (např. velký incident v roce 1973). "Žádný indiánský jazyk nezná výraz pro vlastnictví půdy." (06.12.2009)

Solidní televizní film, který mapuje osud Lakotů a jejich náčelníka Sedícího býka od boje u Little Big Hornu, až do masakru u Wounded Knee, který "udatné" vojsko USA prezentovalo jako bitvu (za což mimochodem označovalo tradičně všechny své vyhlazovací výpravy na indiánské tábory plné žen a děti). Až na malé drobnosti a ve jménu atraktivnosti přidané věci, je film solidně historicky přesný. Na televizní produkci rozhodně nadprůměrný film o smutném osudu Siouxů, který se dá aplikovat na téměř libovolný kmen indiánů. I přesto je v něm vidět alibismus, kdy téměř po celou stopáž vidíme senátora, jak bojuje za práva indiánů, armádní velitel je sice rázný, ale žádný rasista, velitel kavalerie, která způsobila masakr, se zpětně omlouvá indiánovi, emočně zhroucený a se slzami v očích, i když se ve skutečnosti celá sedmá kavalerie fotila před mrtvolami indiánů, nadšená ze své "práce". Zpětně ve filmu můžeme vidět cenu lidských životů. Totální zhuntování způsobu života, kráděž území, téměř dokonalé vyhlazení jediné potravy (bizonů), vyvraždění žen a dětí, se o sto let později vyrovná úlevou na dani ze zisku z kasína na území vaší rezervace. Snad někdy někdo nevtrhne do Evropy, aby nás také "zkulturnil" ... 75% tématem související filmy: Syn jitřní hvězdy, Custerův poslední boj, Velcí náčelníci, Na západ (05.07.2012)