Velké dobrodružství

MOHLA to být nádherně ulítlá parodie, fantasticky zábavný nesmysl - ale není. Je to nesmysl silně zfetovaný, který se nešikovně snaží předstírat, že je vtipným a velkolepým dobrodružstvím. Ve skutečnosti představuje podivuhodný hybrid, sešívaný velice horkou jehlou ze všeho možného a hlavně nemožného, naditý k prasknutí jakousi exotickou pohádkovou mytologií propojenou s návštěvou mimozemšťanů a natvrdo doplněnou nekonečným gejzírem počítačových vizuálních efektů. Výsledkem je dosti neveselá taškařice s občasným zábleskem něčeho vtipného a smysluplného. Vydržela jsem ji sledovat až do konce s lehkým sebezapřením a poté jsem se s ní bez lítosti navěky (?) rozloučila. (19.05.2009)

Snažím se při hodnocení obsáhnout co nejširší pole působnosti a přitom zůstat objektivní. Statečně jsem dokoukal do konce bledé stmívající upíry, Disenyho pop limonády nebo Murphyho latexové tlouštíky. Dokonce jsem si ve svých třiceti letech dal kouzelný salón animované panenky Barbie, ale sorry - tohle fakt nešlo!!!!!! (07.02.2011)

Asijská filmová scéna má horkého kandidáta na pozici největšího „slepence“. Jen horko těžko vydoluji z paměti podobně ujetý kousek, který by zahrnoval snad všechny (ne)myslitelné žánry. Předně bych doplnil škatulku Sci-fi, která film převážně vyplňuje a spolu s fantasy prvkem a kvantem CGI zabírá 120% stopáže (těch zvětšenin ještě pár bude). Jeffrey Lau nám servíruje vedle tisícových armád impů a démonů ještě nebeské „Ghost Draky“, gigantického stromového ducha, na kterého se hodí jedině příruční atomovka a taky Buddhu?!? Za sci-fi stranu bojují spousty nebeských vojáků v nablýskaných obřích strojích (Star Wars jistě nechápou) s laserovými děly a prostě hromadou fajn věciček, které se hodí při boji s démony. Aby toho nebylo málo, stihne se ještě v úvodu jedna otřesná muzikálová vložka, jež uvede na scénu mistra kung-fu se zlatou tyčí, která je hlavní devizou celého tohohle „CvokHausu“. Jen těžko lze popsat scénu, při níž mezi mraky levituje mistr s dvou metrovou tyčí proti armádě démonů, kterou následně jedním máchnutím obří plácačky (ta hůl totiž transformuje do cca 2km délky) zlikviduje. A bude hůř : Spider-manův kostým v „teplém“ provedení, CGI masakr jak vystřižený z Matrixu při obraně Zionu, morfující Buddha… Mít v sobě litr vodky, tak to snad ještě poberu, takhle jsme rád, že jsem dožil konce a popřeji Ravenhornovi, ať se mu to brzy dostane pod ruku. Budeš to milovat chlape (draci, lasery, démoni, spousta laserů… skoro jako film, jež ti sliboval jednou udělat k0C0UR ;) )! (05.09.2007)

Přiblblej a naivní příběh se spoustou triků. Kdyby mě bylo jedenáct, asi bych se dost bavil. Chvílema byla ta naivita až odzbrojující, a některý pasáže byly doslova kouzelný. Jenže v první polovině vcelku koukatelná ptákovina ve druhé polovině těžce ztrácela dech, a tak i když sem to zkouk asi před hodinou, už vůbec nevim jak to dopadlo. (15.05.2009)

Jeffrey Lau by měl okamžitě přestat s tím fetem. Už to přesahuje míru únosnosti. A neříkejte mi, že nebyl při psaní scénáře a natáčení tohohle filmu pod vlivem něčeho fakt silného. S příběhem o mnichovi Tripitakovi a opičím králi Sunovi se potýkal už v roce 1994 a vznikl z toho dvoudílný film se Stephenem Chowem A Chinese Odyssea. Ale to byla ještě relativně normální komedie. Chinese Tall Story je jiné. Na tomhle filmu je možná tak deset záběrů, které nejsou z devadesáti procent digitální a možná tak jeden, který není totálně šílený. Jsou tu andělé. Mimozemšťané. Pubertální rezavý magor Opičí král. Atomové výbuchy. Spidermanův kostým a bojové stroje z Matrixu. Impové a ďáblové. Prostě bordel. A překvapivě chutný. Pokud nepatříte k fanatickým uctívačům původního příběhu (o čemž v Čechách dost pochybuji) a nevadí vám sledovat dvouhodinový úlet, nejspíše si A Chinese Tall Story užijete. Stojí to za to. (01.09.2007)