Neúplatní

Je to všechno krásné, skvěle zahrané, hudebně podtržené a příběhově kvalitní. Bohužel oslavovat tohohle Mirka Dušína, jenž ve skutečnosti pomohl k zatčení a odsouzení Al Caponeho stejně jako místní prodavač párku, je opravdu na mne moc. Z několikačlenné skupiny Neúplatných se najednou stala tři lidi čítající parta, vystřižená jak z Rychlých šípů?! Eliot Ness začne válku kvůli náhodnému zabití malé holčičky a své spolubojovníky sbírá různě po ulici?! Říká vůbec tvůrcům něco výraz historická věrnost?! Kdyby se jednalo o smyšlený příběh, nebo alespoň o jiného gangstera, ale o Krále mafie? Ne, to opravdu nesnesu. (08.09.2007)

BRIAN DE PALMA, THE UNTOUCHABLES (1987). Kovbojka v gangsterském hávu o věčném boji dobra se zlem, kde jsou už asi v desátý minutě karty rozdaný. ___ Je to tak americky velikášské, (nejen politicky) korektní, a tím pádem předvídatelné, že v průběhu filmu už jen rezignovaně přijímáme "pravdy" o tom, že zatímco skrz na skrz prohnilý Al Capone (mrazivě slizský De Niro sem bohužel vpadl, jak říká Pohrobek, z nějakého jiného filmu) musel mít ve své zvrácenosti naruby snad i ponožky, "správná čtyřka" na straně zákona nejenomže pochopitelně "nepopije, nezakouří a nesesmilní", ale navíc vládne i nakažlivě chlapáckým smyslem pro legraci. Mirek Dušín a jeho Timurova parta hadr. _____ (Nemohu pominout, na jakém pozadí příběh vyrůstá. Doba prohibice. Doba, do které z historicko-politického hlediska spíše mžouráme. Doba rozostřená, paranoidní a temná. S doposud nerozklíčovanými motivy jednání aktérů i událostí. A především doba, vzpírající se příliš jednoznačné, a proto v tomto kontextu hloupé, hře na hrdiny a padouchy... Příklad za všechny: Ironií osudu si E. Ness později vyvinul tak intenzivní vztah k alkoholu, že jej od něho takřka nemohli odloučit... . ) _____ Pod tíhou tohoto rozvrhu sil, v mých očích pak nutně i ona proslavená přestřelka na schodech vypadá spíš jako parodie na sebe samu. Nezachrání to už ani Morricone, ani nákladná dobová výprava, ba dokonce ani všechny tehdy pozitivní mužské ksichty v Hollywoodu (by) nemohli ten scénář rozpohybovat. Závěrečná, rádoby vtipná replika novináře s Eliotem Nessem o konci prohibice, v mých zařadila tento snímek do škatulky: TV program na sobotu večer pro konzervativní rodinku se dvěma mírně odrostlejšími dětmi. ___ Tak nevím. Byv odchován cynickým ethosem francouzských kriminálek, v nichž poslední svědek zpravidla umírá ranou policejního snajpra do zátylku, možná bych se na předem ideologicky nalinkované filmy, jako je tento, příště raději ani neměl dívat. ___ Zajímavý komentář: Pohrobek. (09.10.2008)

Nedotknutelné považuji za mírně přeceňovaný film. Ano, jedná se o velice vydařený kus filmařiny, ale přesto se tam nějaké mouchy najdou. Třeba hudba Ennia Morriconeho je sice krásná, ale řekl bych, že zcela nevhodně použitá. Při přestřelce na kanadsko americké hranici například jsou k slyšení velice sentimentální motivy, to mi však nepřijde moc na místě. A takových nepatřičných hudebních kulis je zde více. Nevím, jestli to měl být nějaký inovativní záměr režiséra, ale moc to nefunguje. Seana Conneryho skutenčně uznávám, ale že by zrovna zde zahrál takový výkon, aby získal Oscara? Vždyť role je napsaná tak, že ani nějaké velké hraní neumožňuje. Zde tedy byla akademi zase pořádně mimo mísu. Ale to není chyba filmu. Brian De Palma každopádně umí skvěle točit přestřelky. Ty v Nedotknutelných jsou stejně bravurně sestříhané a napínavé jako ty c Carlitově cestě. V tomto je tento režisér skutečný mistr. (22.07.2011)

Skvělá gangsterka s výbornými hlavními představiteli. Robert De Niro v roli slavného zločince byl velmi věrohodný a přesvědčivý. Děj má efektivní a rychlý spád, podpořen působivými scénami a dialogy. Ve vedlejší roli potěšil charizmatický záporák Billy Drago, jehož si pamatuju především coby černokněžníka z Čarodějek, ale i to stačilo na to, abych si jeho nepřehlédnutelnou tvář dobře zapamatovala. Celému snímku vévodí dynamická hudba Ennia Morriconeho, význačně též ovlivňující scénu přestřelky a prvotně znatelná již při úvodních titulcích, čímž se postarala o bezchybný úvod. (17.01.2010)

De Palma a gangsterský film je stejným spojením jako Rolls-Royce a osobní automobil. Přesto zůstává otázkou, jak by to dopadlo, kdyby se v Neúplatných tolik nemixovaly žánry (především omezení samoúčelných komických scén a průpovídek). Zkrátka temno někdy zazáří víc než stylizovaný jas. Je mi líto Briane, ale Scarface a Carlito´s Way jsou v tvé tvorbě o pupek Al Caponeho vpředu.. (29.08.2008)