Učitelka

Vikaren přešlapuje na hraně rodinného filmu a klasického sci-fi s hororovými prvky a ne a ne se rozhodnout, kam se přiklonit. Na jedné straně je tu vynikající Paprika Steen s velkým hororovým potenciálem podivné učitelky, na druhé straně parta dětí, které mimochodem hrají také dobře, ale je to pořád skupina dětí na cestě za záchranou světa se vším, co k rodinnému filmu patří. Možná že v Dánsku je ten přístup k žánru trochu jiný, ale mě to přišlo přesně jako ten typ ani ryba, ani rak. Svoje kvality tahle věcička určitě má, ale já v tom vidím promrhaný potenciál. 55% (18.08.2015)

Příjemný, dánský gulášek. S hodně známými herci a hlavně velmi netradičním příběhem s prvky hororu a odkazy na některé další filmy. Kdybych to měl sesumírovat jednou větou, napadá mě říkanka, kterou jsem se kdysi dávno učil ve škole. Ema má mísu, máma mele maso a Paprika žere slepice. Jednou za čas, rozhodně velmi vítaná změna. Ten film samozřejmě, slepice ani náhodou. (17.03.2017)

Podarených temných filmov pre mládež je minimum a pri tomto som si musel spomenúť na detstvo keď ma podobným štýlom dostal detský horor THE PEANUT BUTTER SOLUTION (1985). Fantastický úvod ma upútal hneď a pri tom som vôbec netušil že to je horror pre celú rodinu, celá trieda je zložená s tých správnych rozdielnych postavičiek, chŕlia hlášky a poznámky po väčšinou inteligentné a trefné, kategória sama o sebe je zákerne ľstivá učiteľka prehrávajúca v správnych medziach detského filmu a celkovo sa na to veľmi dobre pozerá. (04.12.2008)

Vlčí bouda po dánsku. Slušný dětský horor s atraktivním vizuálem a nezapomenutelným mrazivým výkonem Papriky Steen coby Ully (a ani děti nebyly vybrány a nehrály špatně). Narozdíl od Vlčí boudy je ale divákovi od začátku jasné, co je učitelka zač a obestřený záhadou zůstává pouze účel její návštěvy, což je podle mě škoda, protože první varianta skýtá mnohem větší potenciál. (08.11.2009)

Jedním z největších rizik rodinných filmů je jejich rozmělnění, kdy děti si možná užijí primitivní zápletku, ale odrostlíci a rodiče úpějí nad výsledkem. Vikarenu se nic podobného naštěstí nestalo. Daří se mu spojovat detektivní zápletku o invazi mimozemšťanů pro mladší diváky se sociálním dramatem s parodickými prvky pro rodiče. Starší si nejspíš užijí téměř všechny momenty, v nichž vystupuje Ulla - její nástup je jen ztěží zapomenutelný - zatímco mladší budou jasát - či se bát? - při pátrání žáků v jejím domě. Vikaren se zcela jistě neřadí mezi filmy, na které nelze zapomenout, ale jako snímek k ukrácení dlouhé chvíle poslouží více než dobře. (11.06.2009)