Štěstí být ženou

Kdosi zde píše: "Výborná konverzační" komedie. To je sice možné, ale k čemu mi ta výborná konverzace je, když italsky neumím? Číst konverzační komedii v titulcích překladu zní dost jako protimluv a to musí být člověk navíc schopen ty ukecaný Italy stíhat přečíst. Takže celkem o ničem. Kdybych byl Ital, jistě bych to viděl jinak. (22.03.2019)

Jsem ochotná jít trochu výš kvůli Charles Boyerovi :) Ten byl totiž všude a s každou... Jeho cesta 30. a 40. léty byla korunována Harvey, Baarovou, Dietrichovou, Garbo, Lamarr... měl toho moc a tak nebylo divu, že pak už bral i Bergmanovou, Andress a tady i Lorenovic. Jinak je to ale klasicky přeafektovaná selanka na téma Sophia a Marcello, což se nedá téměř vydržet. Protože nejprve přijdou Sophiina prsa, pak její zadek, pak její blond přeliv, pak zbytek a pak to Marcello vyfotí. Konec. (16.03.2009)

Chtěl jsem se seznámit s předchůdcem italského neorealismu Alessandro Blasettim a jeho filmem "Quattro passi fra le nuvole", ale nenašel jsem ho ani na "tytrubko". A tak jsem vzal zavděk (i když se ukázalo, že ne příliš) dvaadvacetiletou Sophií Lorenovou (dneska už jí jde na pětaosmdesát). Myslím, že ty tři hvězdičky jsem ale dal spíš sám sobě, že jsem se vydžel dívat až do konce. Buď tak, nebo je to za začátek filmu, který vypadal poměrně slibně. (06.03.2019)

Soudě dle ostatních ohlasů jsem asi v menšině, ale oproti předchozí Blasettiho komedii o jedné velké potvoře mi tato jeho spolupráce s duem Mastroianni-Loren přišla jako ta zdařilejší. Strukturu zde máme podobnou, i tady rozdílné mužské charaktery bojují o tu stěžejní ženskou... Nicméně není tu vícero zbytečných statistů, vše se točí okolo mých dvou oblíbenců doplněné o akvizici zpoza velké louže Charlese Boyera. Ten však - co se roviny zábavnosti týče - kvalitativně nestačí na opět povedené slovní přestřelky mezi zmíněnou dvojicí, které jsem ve chvílích, kdy Boyer dominoval obrazu, vyhlížel s lehkou netrpělivostí. I tak celkově vzato opět slušná oddechová záležitost, u které jsem si ale zároveň potvrdil, že některé z manýrů Apeninského poloostrova typu "ve vteřině z lásky nenávist a naopak" nejsou tím, co by mi bylo blízké - já radši pevnější a hloubavější pouta, a to i v inscenovaném druhu příběhů. 70% (22.02.2021)

Výborná konverzační milostná komedie ctící inteligentně pravidla žánru. Skvěle napsané postavy v pointovaných situacích. Mastroianni jako svůdník chytající se do osidel, Loren jako prostořeká, ale okouzlující dívka z lidu milující luxus, flirtující, ale milující vždy a jen toho pravého, Boyer jako starnoucí hrabě. Oscar Wilde by nebyl zklamán. (14.12.2008)