Gamer

Ve své podstatě velice experimentální film, který není ani špatným ani vynikajícím. Rozkládá se přesně někdy uprostřed a na každém divákovi záleží kam se přikloní. Já raději zůstávám neutrální, protože z určitých sekvencí jsem byl nadšený, už úvodní nabušený start je jak splnění dětského snu, avšak na rovinu není to nic pro epileptiky. To co kazí výsledný dojem je celková rozkolísanost, mnohdy nepřehlednost a klipové sekvence z nichž upřímně nenávidím tu na skladbu The Bad Touch. (07.11.2009)

Paralelne prepojený svet hier a reálneho života. Chceli by ste zaplatiť a manipulovať, alebo byť zaplatený a tým pádom manipulovaný? Jedna ★ za nápad a obsadenie hlavného hrdinu, ktorému to asi j....o v gebuli, že zobral úlohu v tejto sračke. Film som sledoval do 25 minúty. Viac sa nedalo. Nemám totiž čas na pozeranie k....ín. (02.09.2013)

Námet kombinujúci The Running Man a Surrogates s epileptickou kamerou a la Crank (kto by to bol povedal), dopláca v prvom rade na nerôznorodosť levelov bez nejakého cieľa a v podstate na celkovú neprepracovanosť scenára, ktorý ponúka „už videné“ v uletenom duchu typickom pre duo Neveldine/Taylor. Vizuál schopný, ale Schwerzeneggera neprekonáva ani náhodou (i keď už len to porovnanie je chvályhodné). (08.11.2009)

Tak, stačilo. Crank 2 som zhltol aj s navijákom, Gamer už je bohužiaľ nepozerateľný videoklipový bordel bez gradácie či napätia, ktorý navyše nemá nadhľad a v tej "myšlienkovej rovine" len vŕši jedno klišé na druhé. Zopár nápadov v akčných scénach fajn, zvyšok zbytočnosť. Chlapci potrebujú spomaliť a ukľudniť hormóny. (11.10.2009)

Překvapení. Neveldine s Taylorem sice točí pořád stejně, ale konečně zasadili svůj rozběsněný audiovizuální styl do světa, kam patří. Že jsem si původně myslel, že do prdele, beru nazpět, jelikož tahle ujetá estetika si s herním dějem tyká velmi obstojně a z mého pohledu promíjí více, než čeho jsem napočítal v obou dílech Cranku. Pravda, ‚Society game‘ dává průchod jejich fetišistickým úchylkám (nelze se nepozastavit nad tím, jak by v jejich pojetí vypadalo nějaké porno), ale ‚Slayers‘ táhnou do kladných bodů. K čemuž přispívá i Butlerovo neoddiskutovatelné charisma a Hallova ujetá slizkost. Zamyšlení závěrem. Tvůrci na jednu stranu točí v nadsazeném stylu, který si žádá divácký mozek v režimu ‚stand by‘, ale zároveň jim tam vyskakuje kritika systému i společenských postojů k hrám, trestu smrti, atp. Takže až pánové přestanou příště moralizovat, možná to budou mít i za 4*. 3 a ½. (22.11.2009)