Reklama

Reklama

Posvátná relikvie, jejíž moc může změnit celý svět. Richard Burton jako římský tribun, jehož osud navždy ovlivní Kristovo roucho... Hlavním hrdinou příběhu je římský tribun Marcellus Gallio v podání hvězdného Richarda Burtona, který byl za svůj heroický výkon nominován na Oscara. Marcellus se po dlouhých letech shledává se svou milovanou dívkou Dianou (Jean Simmonsová), o jejíž přízeň se však uchází i mocný následovník římského trůnu Caligula. Troufalý Marcellus je za trest vyslán k římskému vojsku do Jeruzaléma, na cestě za jistou smrtí ho doprovází jeho věrný otrok Demetrius (Victor Mature). Dcera mocného římského senátora Diana nakonec dosáhne u císaře Tiberia jeho osvobození, před návratem ale musí vykonat svou poslední povinnost – popravit v zapomenuté provincii fanatika Ježíše Krista. Marcellovi ulpí na rukou krev Božího syna, který svým věrným následovníkům na světě zanechá své slovo a vzácnou relikvii v podobě roucha, které oplývá nepředstavitelnou mocí. Posvátné roucho oblékne nic netušící Marcellus, navždy tím změní nejen svůj život, ale osud celého lidstva... Širokoúhlý formát představoval pro hollywoodská studia v 50. letech 20. století nejmocnější zbraň, jak čelit drtivému nástupu televize. Soutěžilo mezi sebou několik nekompatibilních technologií, jedním z nejpopulárnějších systémů se nakonec stal CinemaScope z dílny společnosti Twentieth Century-Fox. CinemaScope byl proti konkurenčním projektům relativně levný, technicky jednoduchý a používal tradiční 35mm filmový pás. První snímek natočený v tomto formátu byl uveden v roce 1953, jednalo se o velkolepý historický epos Roucho podle románu Lloyda C. Douglase. Děj se odehrává za vlády římských císařů Tiberia a Caliguly v době počátků křesťanství a rozvíjí fiktivní příběh kolem posvátného roucha Ježíše Krista. Davové scény, kolosální bitvy a nákladné dekorace daly dokonale vyniknout novým možnostem širokoúhlého obrazu. Za výpravu a kostýmy byl snímek ostatně po zásluze vyznamenán Oscary. Divácký i finanční úspěch spektakulárního historického eposu předznamenal rozkvět tohoto oblíbeného hollywoodského žánru, který vyvrcholil v 60. letech. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (51)

zette 

všechny recenze uživatele

Filmy z dob stareho Rima maji sve kouzlo a pokud se zainvestuje do vypravy, uspech je temer zaruceny. Roucho se opira o zajimavy scenar, kdy rimsky tribun Gallio ukrizuje Jezise Krista a postupne potkava ruzne lidi, kteri se s Jezisem setkali. Sam pak procitne a obrati se na viru, za kterou zaplati zivotem... Nevim, jak moc se pribeh opira o fakta, me ale film zaujal a bavil. Dobre herecke obsazeni v cele s Burtonem a Jean Simmons. ()

Mol 

všechny recenze uživatele

STAND BACK! YOU'RE NOT ON TRIAL! THERE'S NO EVIDENCE AGAINST YOU! THEN IF IT PLEASE YOU, SIRE, I'LL PROVIDE EVIDENCE! I HAVE NO WISH TO LIVE ANOTHER HOUR IN AN EMPIRE RULED BY YOU!! První cirka hodina je úžasná. Tribun Marcellus je floutek a jediný co ho zajímá je víno, ženy, zpěv. Bohužel pak přijede mesiáš na oslu a všechno zhatí. Marcellus ho musí ukřižovat a to už se k němu otočí zády i Demetrius, s kterým to vypadalo na velké přátelství. Jestli něco vyzdvihnu, tak určitě způsob, jakým je do filmu zakomponována postava Ježíše. Nikdy ho neukážou z blízka. Díky tomu dostává ve filmu opravdovou tajemnou formu. Výborný byl také Caligula a jeho věčně naštvaná nálada. Jak takovej blázen mohl být císařem, to tedy opravdu nevím. ()

Reklama

otík 

všechny recenze uživatele

Pro dnešního diváka příliš strnulé a statické, poutavé možná pouze pro věřící díky tématu ukřižování Ježíše Krista. Na druhou stranu konečně v České televizi po 70ti letech jsme měli možnost vidět film, který na dlouhou dobu určil směr velkofilmů. Druhá polovina filmu určitě lepší než druhá. Zajímavé vidět, stačilo jednou. ()

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Zřejmě si po úspěchu, který mělo MGM s Quo vadis, v 20th Century Fox řekli, že by film s podobnou tématikou (rozuměj křesťanskou) mohli zkusit taky... Vybrali si pro zfilmování stejnojmenný román Lloyda C. Douglase Roucho. A i dále se pustili stejnou cestou jako Quo vadis - apoštol Petr, charismatický římský voják, bláznivý císař a krásná dívka, která tentokrát není polská rukojmí ale vznešená Římanka... Jenže všechno bylo zkrátka horší. Předlohou počinaje, přes peníze, které byly do filmu investovány; přes Richarda Burtona, který svého Marcella Gallia nejen že podstatně hůře zahrál, ani svým vzhledem se Marcu Vinitiovi Roberta Taylora ani nepřiblížil (a to byl Burton skoro o 15 let mladší než Taylor - sic); představitel Calliguly měl do Nerona Petera Ustinova taky ještě cca parník a tak bych mohla pokračovat, až k celkové patetičnosti a přílišné melodramatičnosti filmu (když zahřmělo zrovna, když se Demetriovi představoval jeden z litujících Ježíšových učedníků, měla jsem fakt dost). Historickou věrohodnost snímku raději vynechám, škoda času, Tiberiova dávno mrtvá manželka Iulia v roce 30 na Capri, hovoří za vše. Konec si vypůjčili pro změnu ze staršího filmu Ve znamení kříže (1932). Ale přesto to nebylo zas až tak špatné, jak by se z mého komentáře mohlo zdát ;-)) necelých 70%. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Burton celý život ateista, nenávidel tento film a svoju rolu, pričom tu ho označili za hereckého "dreváka", ale za peniaze sa aspoň na plátne obrátil. Film je dobrý, ale podľa mňa zapadne medzi filmy podobného typu ako Ben Hur, Quo Vadis a pod. Nezdá sa mi výnimočný a prvá polovica je jasne lepšia než druhá. Kostýmy si zaslúžia osobitnú pozornosť. Niektorým sa film nemusí páčiť kvôli kresťanstvu, ale hodnotiť treba filmy, nie náboženstvo. Film obsahuje niekoľko hitorických chýb, vrátane toho, že prenasledovanie kresťanov v tej dobe ešte nebolo. ()

Galerie (101)

Zajímavosti (21)

  • Napriek starostlivej pozornosti venovanej rímskej histórii a kultúre film obsahuje niekoľko nepresností: v skutočnosti manželka cisára Tiberia (Ernest Thesiger) Júlia (Rosalind Ivan), ktorú jej otec Augustus vyhnal z Ríma roky predtým, ako Tiberius nastúpil na cisársky trón, už bola mŕtva. (Arsenal83)
  • Caligula (Jay Robinson) systematicky neprenasledoval kresťanov, ako je naznačené vo filme (rímski vojaci zabíjali Justa v Káne). Prvé prenasledovanie kresťanov organizované rímskou vládou bolo za cisára Nera v roku 64 nl po veľkom požiari Ríma a odohralo sa výlučne v meste Rím. (Arsenal83)

Reklama

Reklama