Akta X: Chci uvěřit

Seriál "X-Files" jsem pravidelně sledovala jen první 2-3 řady, líbilo se mi vyšetřování záhadných případů, ale nijak zvlášť mě nezajímaly konspirační teorie, kterým bylo postupně věnováno stále víc prostoru. Proto jsem pozdější série zhlédla jen občas, velmi sporadicky. Neuniklo mi, že Scully někde, nějak, s někým otěhotněla, ale neměla jsem tušení, zda to bylo s E.T. mimozemšťanem a jestli se jí narodil vetřelec. Soukromí Muldera a Scully mi bylo putna, vyhovovaly mi jejich přátelsky pracovní vztahy a doufala jsem, že nebudou zabředávat do pochybné romantiky. A tak pro mě film, ve kterém je tato dvojice mileneckým párem žijícím na hromádce (nebo jsou manželé?), byl překvapením - a ne zrovna příjemným. Scully už je pouhá lékařka, Mulder sedí doma a živí se kdoví čím, oba působí zahořkle, unaveně a slabě. Tenhle dojem se mě držel po celý film, necítila jse z něj žádné nadšení, žádnou energii. Mulder se časem vzpamatuje a objeví se záblesk někdejšího agenta, Scully bohužel prakticky po celou stopáž zůstává ufňukanou, zapšklou kravkou, což ji sice dělalo tak nějak reálnější, ale moje sympatie tentokrát neměla. Melancholické zimní atmosféře nemám co vytknout, hereckým výkonům také ne. Nedostatek nadpřirozených jevů bych odpustila, kdyby se děj více věnoval ústřední zápletce unesených žen a méně vzájemným vztahům a otázkám víry. Takhle je z toho pro mě malinko rozpačitý žánrový mix a zklamání z vývoje postav mých kdysi oblíbených agentů FBI. 59% (18.05.2009)

Zbožňuju Akta X a vždy budu - jenže teď k nám dorazil nový, fanoušky (tedy i mnou) dlouho očekávaný film... Je to strašné. Bohužel bez legrace. Být jízlivý, musel bych napsat, že Chris Carter moc přemýšlí o vizích, nadějích, a hrozbách moderní medicíny, příliš diskutuje se svým knězem o úloze Boha, a navíc nakupuje u nejhoršího dealera ve městě. A přitom to začíná tak nadějně - přítmí kinosálu rozřízne legendární hudební motiv, během několika minut máme oba hrdiny pospolu, a po tom, co si s Mulderem smlsneme na pár slunečnicových semínkách, vyrážíme do terénu za knězem prohlašujícím se za médium (a bývalým pederastem) a agenty FBI, tradičně rozpolcenými v postoji k čemukoliv paranormálnímu. A tady se začíná všechno kazit. Důvod je jednoduchý - scénář. I kdybych svůj nadhled povznesl do nebeských výšin, příběh a pozadí celého případu to od nálepky naprosté blbosti nezachrání. Kdo viděl, ten ví, o čem mluvím. Ale to není všechno. Snad nejhorší na "Aktech X: Chci uvěřit" je zjištění, že prakticky nefunguje ani ústřední dvojice. Z Muldera se stala figurka slepě toužící uvěřit, ale tentokrát tato víra nevychází zevnitř. I na Davidu Duchovnym je znát, že Muldera tentokrát hraje z jakéhosi umělého přesvědčení, bez lehkosti, a ani typické foxovské vtípky ho nespasí. Scullyové daroval Chris Carter víc prostoru než jejímu partnerovi (malá odbočka - stejně si nezvyknu, že mezi těmi dvěma vznikl milostný vztah), přesto se i ona utápí v hrozivých dialozích a proslovech. Problém je prostě v tom, že se Carter snažil sdělit své obavy ohledně výzkumu a lékařského pokroku, medituje (především prostřednictvím Scullyové) nad tématy jako je osobní odvaha versus tlak okolí, naděje proti pochybnostem, boží vůle ve střetu s racionálnem, trest kontra vykoupení atd. Je toho hrozně moc, spojení všech těchto témat neumožňuje jít do hloubky ani v jednom z nich. A pokud je mám navíc vstřebávat prostřednictvím šustivých dialogů, prostých lidsky uvěřitelného rozměru, říkám "Děkuji, nechci!". A přitom Chris Carter uměl. Nedokážu pochopit, že člověk, který napsal tak emotivní, hluboce lidskou, myšlenkově plnou a přitom báječně tajemnou a v mytologii Akt X zásadní epizodu Memento Mori, mohl stvořit takový paskvil a zmrzačit svoje hrdiny. Je mi smutno. Chci věřit, že jsem tenhle film neviděl. P.S.: Poslední záběr v závěrečných titulcích musel být vtip... Musel. Prostě musel! (26.07.2008)

Když se Mulder šel po půl hodině konečně holit a v tom někdo zavolal a on vyšel ven oholenej jenom napůl, tak jsem si fakt nebyl jistej, jestli to zvládne dotáhnout do konce... a to byl asi tak nejnapínavější moment celýho filmu. Jinak jsem vůbec nepobíral co se děje nebo jak to je mezi ústředním párem (zřejmě "osvětlující" dialog v šatně je peklo na druhou) a doteď vlastně nevím, co to Mulder se Scullyovou odhalili. Během tý tuny dialogů v interiérech jsem se málem ukousal nudou, vývoj příběhu je jedno velký wtf a Amandu teda Carterovi nezapomenu. Navíc jsem měl celou dobu pocit, že kdo nemá nakoukanej celej seriál, vůbec nemá šanci se chytat (na konci se objeví nějakej chlápek z Washingtonu a nikdo se ani neobtěžuje říct, kdo to je?) a sám o sobě je ten film zoufale o ničem. Teda, až na geniální Bush momentku :) 4/10 (27.07.2008)

Hmm, takže doopravdy se žádná sláva nekoná, přečetl jsem dost slabých recenzí, nepříliš lichotivých komentářů, ale pořád jsem měl kapku naděje, že to přece nemůže být tak slabé. Omyl. Příběh je plytký, akorát průměrný díl natáhnutý na celovečerní snímek. David Duchovny a Gillian Anderson se vrátili, ve filmu to mezi nimi jiskří, sluší jim to, ale to není to co mě lákalo. Kámen úrazu už bylo obsazení vizionáře, který mi do role totálně nesedl…to jeho přehrávaní. Nejlepší okamžik už zmiňovaný „joke“ s fotkou Bushe ;-D 5/10* (31.08.2008)

Mizerná epizoda z jedné z pokročilejších sezón (kdo neviděl pár posledních dílů, bude se celkem divit, kam to Mulder a Scully dotáhli :)... záhadu abyste hledali lupou a pod nánosem dialogové vaty a Mulderových vousů se řeší víra, pohoda rodinného krbu a pár ztracených holek. Po třiceti minutách jsem chtěl přepnout (ale ovladače nám sebrali), po čtyřiceti jsem už jen čekal na konec. Průměrně natočené, podprůměrně napsané, nadprůměrně bolestné... tohle si slavná televizní dvojka fakt nezasloužila. (22.07.2008)