Ha-Buah
The Bubble
Obsahy(1)
Tři mladí spolubydlící z Tel Avivu, dva kluci a jedna holka, se snaží nevnímat politické konflikty a raději se soustředit na svoje životy a lásky, tedy žít v jakési únikové „bublině“. Tvrdohlavá Lulu pracuje v butiku, nápadný Yali vede trendy kavárnu a Noam, který prodává v obchodě s hudbou, tráví víkendy vykonáváním služby na kontrolním stanovišti Národní Gardy. Když se Noam zamiluje do Ashrafa, mladého Palestince, rozhodnou se pomoct Ashrafovi zůstat nelegálně v Tel Avivu. Obléknou ho do moderních izraelských šatů, dají mu hebrejské jméno, nechají ho pracovat v Yaliho kavárně a společně oslaví toto mírumilovné soužití na plážové párty. Jejich utopie se však kvůli politické a sociální skutečnosti na Blízkém východě zhroutí. [MEZIPATRA 2008] (Brněnská 16)
(více)Recenze (42)
Letos jsem na Fébiofestu zhlédla izrealský snímek Ve tmě, jenž se zabývá obdobnou problematikou, aniž jsem věděla, že mu již předcházela Bublina. Oba filmy hodnotím naprosto vysoko už jen proto, že se nebojí říznout do slabin celého izraelsko-palestinského konfliktu, a to skrze prizma homosexuální lásky, která stále nemá v této oblasti na růžích ustláno... ()
Pro mne, jako pro heterosexuála mi tento film nepřišel ani tak antidiskriminačně-homosexuální, nýbrž protikladně, hodně politický. Právě političnost, které se měl film svým dějěm vyhýbat, hrála paradoxně největší roli. A to mě nakonec vlastně docela zklamalo. Také závěry typu gradace = citové tlačení na pilu mi něják lezou krkem a konkréně vyústění sporu mezi Židy a Araby touhle cestou mi přijde vynucené, vydírající a vlastně subjektivně z diváckého hlediska zcela nepůsobivé ( Ideální kinematografické východisko sporu Ž vs A, dle mého názoru, můžeme najít v dalším izraelském filmu ( http://www.csfd.cz/film/232605-bands-visit-the-bikur-hatizmoret/ ) Avšak pro občasného cestovatele, který navštívil Izrael (myslím katastrálně - včetně Palestiny) a který viděl na izraelsko - palestinské hranici ( Check pointech ) opravdu stejné scénaře, si přesto všechno myslí, že právě Izrael (včetně Palestiny) je nejcharizmatičtější a nejmultikulturnější stát, nebo spíše území, které zcela "obyčejný" a vlastně ničím nevýrazný a né snadno ovlivnitelný Čech (resp. středoevropan), typu Já, může navštívit. ()
Svěží a vtipná podívaná, ale ve výsledku překombinovaná (ten závěr je naprosto mimo). Každopádně pohled na trochu jiný Izrael neuškodí a když jsou herci do jednoho sympaťáci, nemůžu hodnotit hůř, i když to není na víc zhlédnutí. ()
Eytan Fox je geniální režisér. Tímto snímkem to znovu dokázal... Díky jeho filmu si můžeme o to víc uvědomit, jak absurdní je válka, jak absurdní je náboženská nenávist... za tento intimní pohled do života mladých Izraelců a Arabů žijícím na Blízkém východě jsem moc rád a musím dát to nejlepší hodnocení... ()
Tel Aviv plný homosexuálů, lesbiček a promiskuitních mladých lidí. Ti všichni jsou proti válce, aniž by měli sebemenší ponětí o historickém kontextu místa, kde žijí a k němuž by tudíž měli mít i historickou zodpovědnost. Nejsem ani věřící, ani militantní homofob, ale po zhlédnutí filmu jsem si říkala, že vypadá li Izrael takhle, není divu, že Hospodin zasel do srdcí svého vyvoleného národa nesmiřitelnost v boji a nepoučitelnost tváří v tvář smrti. Po technické stránce značně odbytý film, herecky nepřesvědčivý, nelogický a velmi polopatistický. ()
Vždy, keď ma film prinúti rozmýšľať som ochotný mu kadečo odpustiť. Aj niektoré klišé (v tomto prípade napríklad záver), ktorý by som za iných okolností neodpustil. Kontrast dvoch svetov, kde jeden je síce v určitom ohľade omnoho otvorenejší, no zároveň sú oba v mnomom veľmi konzervatívne. O tom, aké zložité je žiť v netolerantnom svete. A ignorovať to nepomáha, skôr či nekôr nás to dobehne... ()
Znamenitý film, ktorý pomerne presne a hodnoverne ukazuje situáciu a život mladých ľudí v Tel Avive znechutených politickou situáciou. Na pozadí tohto problému autori ukázali príbeh pevnej lásky dvoch mladých mužov. Pomerne jasne film ukazuje zhubnosť nechuti otvárať sa novým vplyvom v spoločnosti a modernizácií či spoločenskej evolúcii. Takýto postoj zachovávajú obidve strany a je to o to zaujímavejšie v tom ohľade, že Izrael, tu prezentovaný hlavne Tel Avivom sa môže javiť ako dynamické, moderné kozmopolitné mesto priznávajúce práva menšinám, bohužiaľ len niektorým.... Z filmu mrazí, ide z neho presah, má potenciál v divákovi zanechať hlboký dojem, ktorý je jednou z podmienok pre vznik nútenej a žiadanej zmeny, ktorá zo spoločnosti odstráni "staré poriadky" a zabráni zbytočným obetiam. Inak mi ešte zaujímavý prišiel motív izraelského odboja - rave party na pláži, ktoré sú aj v realite tak veľmi obľúbené. Naozaj film verne vystihuje realitu....Pozn.: 1. obzvlášť ten strach z menšín, z niečoho iného, nepoznaného je ten hlavný dôvod ľudského nepráva, ktoré existuje v niektorých spoločnostiach a štátoch. 2.Jemné sexuálne scény mi trochu pripomenuli Život Adele, tu samozrejme u iného pohlavia. 3. situácia sa asi zmení, až keď budú mať takého filmy šťastnejšie konce. 4. Keď som videla koniec, tak ho musím pokladať za trochu antihumanistický, pretože to nejde, aby jeden z protagonistov urobil, to čo urobil (koniec neprezradím:) a neverím, že niečo také je prirodzene v arabskom naturely. ()
Stále více jsem přesvědčena o tom, že filmy Eytana Foxe jsou famózní jedinečné snímky. Myslím, že je opravdu jen málo lidí, které by film neoslovil, nebo je nechal chladné. Zvláště konec, který pro mě osobně byl přeci jen snesitelnější; ne zase tak tragický; než ve filmu Yossi & Jagger. Jen víc takových filmů a více lidí, kteří se zamyslí nad tím, co nám opravdu přinášejí. Protože si myslím, že homosexualita ve filmu je opravdu jen formou, kterak nám problém výrazněji podat. ()
Gýčovému príbehu lások bolo daného priveľa priestoru a politike primálo. Neviem, čím mal byť ten film, pretože na bublinu bez politiky tam politiky bolo priveľa a na film s politickým presahom... a záverečná myšlienka bola deprimujúca. To ako by všetci Arabi boli rovnakí, alebo čo tým básnik myslel? ()
Silný a emotivní film. Hloubka příběhu, velmi dobré výkony herců, naprosto skvělá hudba, špatný konec … a po určitých přerušeních se to tam vždy mele, mám na mysli Hamás vers. Izrael … 99109 ()
Režisér Eytan Fox má za sebou už několi úspěšných filmů (např. Walk on water). Izraelský film Bublina se řadí mezi jeho divácky nejúspěšnější počiny, což je skutečnost, kterou nemohu nijak podpořit (respektive vyvrátit), neboť jiný snímek jsem od Foxe neviděl. Film se soustředí na tři mladé lidi, kteří spolu bydlí v Tel-Avivu, jedná se o vojáka a prodejce cd v jednom Noama, umělkyni Lulu (toho času prodavačku v nějakém obchodě s mýdlem apod.) a zaměstnance v kavárně Yelliho. Oba chlapci jsou gayové, nicméně spolu vzájemně žádného intimnějšího vztahu nemají. Yelliho má za přítele silně extrovertního Golana, který zastává nesmouvavé pozice vůči Palestincům. Zbytek hlavních postav je "naladěn" poněkud jiným směrem, navzdory svým proklamacím a snahám o apolitičnost jsou ale i oni samozřejmě politicky orientováni, nicméně jiným směrem, než je například Golan. Události naberou spád v okamžiku, kdy do jejich společného bytu dorazí mladý Ashram, což je Palestinec, který u hraničního přechodu našel Noamovy ztracené doklady... a hlavně, Ashram je docela hezký chlapík... A co že je to ta bublina? Snad snaha žít si svůj život, užívat si lásky navzdory šílenosti světa kolem nás. Jenže každá bublina někdy praskne. Ano, film Bublina se mi líbil, byl to netradiční pohled na letitý blízkovýchodní konflikt se zajímavým dějem a nečekaným závěrem. ()
Trochu dramatické, avšak rozhodně zajímavé. Rozhodně nedoporučuju před spaním. ()
Nechal jsem se málem odradit plakátem k tomuto filmu, z něhož vypadal být tento snímek izraelským pokusem na téma prci prci prcičky, vyklubal se z toho nakonec téměř opak kamerou připomínající amatérský film. Po celou dobu pohodový snímek doprovázený parádní hudbou. Nejvíc asi oceňuji to pozadí izraelsko-palestinského konfliktu, absolutně nenásilnou formou zobrazena realita života v této oblasti. Člověk stále slyší z rádia z televize o útocích v této oblasti, nevěří, že tento konflikt někdy skončí a nezná realitu každodenního života. Konec pravda trochu izolovaný od zbytku filmu, to se dá ale odpustit s jednou zápornou hvězdou. ()
Otázka víry je dnes dost ožehavé téma, a tím pádem i látka týkající se palestinsko-izraelského konfliktu, a když se k tomu přidá ještě problematika sexuality? Moc, moc věcí najednou. První polovina filmu byla fajn, ráda jsem se podívala, jak to vypadá v Tel Avivu, ve světě mladých lidí. Druhá polovina hodně zvážněla, a já už tak nějak začala tušit, kam až celý snímek povede. Proč se prostě nemůžou mít na světě všichni rádi? Shlédnuto během dubnové Challenge tour 2015 – 30 dní se světovou kinematografií. ()
První půlka filmu líčí bezstarostné orgie izraelských gejů (jeden z nich je arab mluvící hebrejsky), pacifistů nenávidících vlastní armádu a vládu a proklamujících mír s Palestinci, v druhé už jde do tuhého a ten hodný arab se rázem změní a vydá se vraždit... K tomu protivní izraelští vojáci na hranici, zmatkáři střílející kolem sebe, místní šéf Hamasu se žení a přitom organizuje bombový útok...... A ještě třešnička na takto uplácaný festivalový dort: Divadelní představení v Tel Avivu, na scéně koncentrák hlídaný esesákem na věži, vpředu vedle sebe stojí dva mukli, jeden žid a druhý homo a předstírají si v duchu a slovy, jak spolu souloží a vášnivě vzdychají...(Komentář dormouse to dopoví) ()
Rómeo Palestínec a Júlio Žid vám povedia mnoho o súčasnom Izraeli. ()
Romanticky laděný příběh, který boří tabu již jen svými filmovými postavami. Trojice kamarádů žijí obyčejným životem v Tel-Avivu. Jeden pracuje v kavárně, Lulu (Daniella Wircer) v parfumérii, další dočasně hlídkoval na kontrolním stanovišti. A právě zde se seznámil se svým budoucím přítelem, Palestincem Ashrafem, který celý následující děj opravdu “rozkmitá”. ()
Každou chvíli slýchávám ve zprávách o nepokojích mezi Izraelem a Palestinou, o sebevražedných útočnících, o hnutí Hamas a podobně. Jak bývá zvykem, smrti anonymních lidí se člověka moc nedotknou. Tento film mi pomohl představit si pod anonymy skutečné osudy, díky čemuž ve mě zanechal opravdu hluboký dojem. ()
5Z: Zaujal... Zabavil... Zhrozil... Zronil... Zanechal... 5* so všetkými Z ()
nemám slov ***** ()