Ópium: Egy elmebeteg nő naplója

Po filme som sa nevedela asi takých 10 minút vôbec ozvať, pretože to bolo natoľko otrasujúce, neľudské a naturalistické dielo.Tento druh nemilosrdného života, čo film zobrazuje, bol veľmi dobre a pôsobivo podaný, či už sa jedná psychiatriu, herecké výkony alebo praktiky používané na pacientoch, ktoré boli maximálne šokujúce. Čo sa ich vzťahu týka, tak od prvého momentu cítiť medzi nimi mystickú príťažlivosť, dvoch takých ľudí, ktorí bez slov hľadajú vzájomnú lásku.Niektoré záležitosti okolo Gizely ostali otvorené, ale tu to nebolo ani potrebné, lebo "geniálnou tvorbou" všetko odhalí. Udivujúce, ako autenticky sa stotožnila K. Stubo s postavou choromyseľnej, takýto fascinujúci výkon sa veľmi málokedy vidí. Nahošské scény pekne zvýraznili stav jej duševnej nahoty (inak to neviem vyjadriť) a vyčarovalo to ešte hustejšiu atmosféru. Tento štýl určite mnohých zarazí, iným zas naopak veľa povie. Asi teraz maximálne nesúhlasíte so mnou, ale toto dielo bolo na svetovej úrovni. (27.11.2010)

Už dlouho jsem něměl po skončení filmu tak silný pocit. Ze strhujícího příběhu, pevné a jasné režie, ale hlavně z hereckého výkonu ústředního dua. U Ulricha se to dalo jaksi čekat, ale Kristi, ta mě překvapila, učarovala a fascinovala zároveň. Jednu věc vím naprosto jistě. Na tenhle film a to hlavně díky ní asi dlouho nezapomenu. (02.09.2015)

Tohle je přesně jeden z těch případů, kde se dá těžko mluvit o pocitech a kdy je lepší, aby se na to každý podíval osobně. Určitě není Ópium: Egy elmebeteg nö naplója pro každého, to vím jistě, ale každopádně tak skvostně zahranou Gizellu v podání Kirsti Stubo jsem už dlouho neviděla. Neotřelé, drtivé, syrové, fascinující, šílené...........všechno až na dřeň. (13.05.2015)

Dala jsem na místní intelektuály - a to jsem si dala! Pro mě osobně je tento film naprosto nesnesitelný a nesledovatelný. Bát se co zas příšerného a hnusného bude v dalším záběru, ne, tento druh umělecké exhibice skutečně nejsem schopna považovat za Umění. A doufám, že těch pár nejodpornějších scén, které jsem bohužel nestačila přetočit rychleji, se mi v hlavě neuhnízdí na moc dlouho. Chtěla jsem se původně zdržet i hodnocení, ale rozmyslela jsem si to - naopak ráda přispěji k jeho celkovému snížení. (21.10.2015)

Přesto, že se stále něco dělo, je film bez příběhu. To by nemuselo vadit, ale film ho vyžaduje. Uveďme několik zlomových bodl z Gizellina života a zkusme, tedy zkuste, si jej poskládat: péče o matku a náhlé selhání, pannenství (další selhání), projevy šílenství, hospitalizace, kdy je mučena Ďáblem i lékařským personálem, sex s doktorem Brennerem a jeho důsledky (viz společná večeře), propuštění doktora Brennera, který je majitelem ústavu prof. Winterem považován za ničemu, tajná lobotomie; dá se z toho vůbec udělat nějaký příběh? Byla lobotomie skutečně to, po čem žena toužila? A co horečně a nutkavě psané deníky? A kde zůstal Ďábel a zlo? Ve svůdném jarním větříku!? - Szászova režie je opět skvělá! (08.06.2023)