Režie:
Rizal MantovaniScénář:
Ve HandojoKamera:
Teguh Uche SantosoHudba:
Andi RiantoObsahy(1)
Zneužívaná Samantha se odstěhuje od svého nevlastního otce a i přes varování jejího přítele Agunga se ubytuje v penzionu poblíž hřbitova. Zde se nachází strom, ve kterém údajně žil ženský zmutovaný netvor. Všichni, se kterými je Samantha v kontaktu, začnou jeden po druhém záhadně mizet. (Okara)
Recenze (23)
Tak nevím, ale tato duchařina mě teda vyloženě nebavila. Kromě solidního závěru je film veskrze nudný, ve kterém se do zblbnutí opakuje jedna scéna – Samanthu někdo něčím nasere, ona upadne do jakéhosi tranzu, začne si prozpěvovat písničku na vyvolání Kuntilanaka, který vyleze ze zrcadla a zamorduje toho zmetka, co jí naštval. Tato scéna se ve filmu bez jakékoli inovace opakuje čtyřikrát(!), takže ve finále mi to už lezlo opravdu na nervy. Navíc je film z hlediska příběhu zbytečně překombinovaný. Původně jsem chtěl projet všechny díly, ale jednička mě spolehlivě odradila. Asijské duchařiny já moc rád, ale pro příště zamířím raději do Japonska... ()
Tiež ma Indonézania milo prekvapili a to tým, že do hlavných úloch postavili gazelky s telom ako prútik a prdelkami jak dva strúčky cesnaku. Aspoň na chvíľu som zabudol na ich herecký potenciál a tie neuveriteľne stupídne dialogy. Hoci hlavný duch bol dobrý, rozhodol som sa, že Kundy na lak ma už nelapia a tak 2ku a trojku ťahať nebudem! ()
Ze začátku pořádně atmosferická duchařina,která má nápad a pořádný spád,ale asi tak od 40% filmu Mantovani všechno zastaví na jednom místě a vše co si pracně budoval doslova promarní nezáživnou nudou o zpívající kundičce,která když rozjede tón a ušklebí se,máte to vskutku spočítané.Nudné vraždy,kde není nic vidět, totální absence lekaček.Ze začátku se dozvídáte zajímavou historii o staré ubytovně a píchač hlavní hrdinky se svými yellow friends odkrývají zajímavé doměnky,jenže s tím jak už sem řekl přestane Mantovani úplně pracovat a vše nechává hned vyplout a nesnaží se o nějaké mysteriózní věci a jen tupě vraždí a zoufale nudí.Když se čubička konečně rozhodne docválat do prvního patra začne to mýt zase trošku koule,hlavně ty děti nebo co to bylo uměly dobře polechtat pytlík hrůzou,jenže ten závěr mě zase jen vycedil kyselej nechápavej úsměv a utvrzení se v tom,že Asiati sou prostě jen ,,divný´´. 40% zívačka. ()
Samantha sa ubytuje v malom penzióne neďaleko cintorína. Na cintoríne sa nachádza strom o ktorom traduje temná legenda, že v ňom prebýva Kuntinalak. Mýtická ženská bytosť, ktorá vraždí ľudí na zavolanie. Privolať do našeho sveta sa dá iba zvláštnou piesňou zaspievanou vyvolenou osobou. Pokiaľ ho daná osoba ovládne, poslúcha ho na slovo a plní akúkoľvek túžbu. Originalita našim kamošom z Indonézie rozhodne nechýba, ale tým to končí. Vraždy bez nápadu, ktoré ani len nie sú zobrazené, samotný Kuntinalak by sa mi možno aj pozdával, no museli by ho ukázať. Sú to len akési záblesky. Buď je tma, alebo, ako je to už zvykom, miká kamera. Pre mňa osobne priemerný horor bez lakačiek, ktorý nijak nevystraší, nepobúri - 45 %. ()
Hlavnou hrdinkou je Samantha, ktorá si prenajme byt v starom sídle pri cintoríne. Presne uprostred cintorína stojí obrovský strom, v ktorom podľa legendy prebýva Kuntilanak, ženský démon, ktorý vyzerá spolovice ako starena a z polovice ako kôň. Ukáže sa, že legenda je pravdivá. Samantha zistí, že má schopnosť vyvolať tohto démona a zakliať všetkých, ktorí ju ohrozujú. Indonézia ma opäť príjemne prekvapila. Aj keď zápletka je veľmi jednoduchá a nijakých veľkých zvratov sa nedočkáme, horor má atmosféru a zaujímavý príbeh. Záver je neskutočne desivý. Po Mati Suri je to druhý indonézsky horor, pri ktorom som mal ku koncu zimomriavky. Odporúčam všetkým milovníkom duchárin. ()
Reklama