Nestyda

Najväčším problémom tohoto filmu budú a boli obávané dve legendárne české HŘE, a to hřejivý humor a Hřebejk, tu dokonca v jednom balíku. Čiže kritici a diváci si nasadili vopred okuliare s jedným sklíčkom predsudkov a druhým očakávaní, ktoré nemohol takto jednoducho ladený projekt splniť. Skúsme si predstaviť, že sa jedná napríklad o francúzsky, málo známy film, ktorý sledujeme v malom kine, nič od neho neočakávame, namiesto Kájovho camea sa tu objaví napríklad Johny Haliday, nemusíme sa zamýšlať nad reálnosťou situácií a v kľude tak môžeme porozmýšlať nad scenáristickými postrehmi ohľadom života štyridsiatnika, ktorého povahu vystihuje najlepšie názov filmu. Určite by sme sa necítili tak kolektívne trápne, ako by som sa možno cítil aj ja v kine, ak by som ho navštívil. V kľude v televízii a bez očakávaní som bol nakoniec celkom spokojný. Určite lepšie, ako Román pro muže. (27.03.2013)

„Pardon... madam.... to mrtvé zvíře na stole...?“ Po „KRÁSKE V NESNÁZÍCH“ a „MEDVÍDKOVI“ ďalší čudný Hřebejk, ktorý tiež pôsobí skratkovito, akoby sa nakrútili tri hodiny a muselo sa strihať na hodinu a pol: strácajú sa celé dejové línie a zmysel niektorých postáv, Liška alebo rodičia (Landovský) sú len „zbežne nahodení“, majú možno 15 minút, nikto nevie, prečo tu sú, ani kam nakoniec zmiznú, niekam asi áno, čo ja viem, Hřebejk tiež nevie. Macháček v pohode, mám ho rád od „vítr popožene jachtu“, takisto jeho nosatá manželka fajn, Vášáryová nehnevajte sa ale ZNOVA patetická, našťastie jej postava nie je taká veľká, ako som si myslel. Z niektorých dialógových („Ale vždyť jsme toho tolik prožili...“ – „Zas tolik ne.“) a poetických (atmosférické jazdy nočnou Prahou) cítiť, že je to TEN Hřebejk, ale ak jeho novú tvorbu porovnávame s nespisovane povedané peckami, s akými začínal (MUSÍME SI POMÁHAŤ, PUPENDO, PELÍŠKY), je to veľký priemer, hoci s chytľavými hláškami („Co je to korytnačka?“) a relatívne zábavnými roličkami známych tvárí (Adymu Hajdovi stačí stáť v zábere a hádzať „tie jeho“ pohľady do kamery). (19.08.2010)

Po katastrofálním Medvídkovi mi Hřebejk konečně naservíroval něco chutného. Z herců vysloveně nevyčnívá nikdo, všichni jsou vynikající - Vášáryová možná trošku překonala zbytek ansámblu, ale jinak Macháček, Liška i všichni ostatní hrají to, co od nich čekáme. Příběh sice není z extrovních, ale 'hlody' těchto typických českých antihrdinů pobaví. (08.06.2009)

Hřebejk má tu smůlu, že Pelíšky jsou jenom jedny a že je natočil tak brzo, protože všechny dalši jeho filmy už jsou bohužel horší. Přesto to s Nestydou nevidím tak tragicky. Herci sice místy mluví tak "civilně", že jim prakticky není rozumět, ale člověk si časem zvykne. Milá byla česko-slovenská konfrontace ("co je to korytnačka?") i camea paní Hegerové a Mistra Gotta. Nejvíc mě však dostala použitá hudba - tomu říkám naprosto a stoprocentně "hudba mého srdce", takže díky ní zaokrouhluji ze 3,5 nahoru. (13.02.2011)

Stále čekám, kdy Hřebejk zakopne o dobrého scenáristu. Jarchovský je dobré čtyři roky vyčpělý až na kost a "mistr" Viewegh se pro změnu topí v knižních dialozích, které na plátno buď nepatří, nebo vyzní úplně debilně. Což ostatně platí i pro celý film. Ten se táhne od nikud nikam, celá Macháčkova linie připomíná špatný vtip s postavou, jíž bych Don Juana neuvěřil ani po pěti panácích a jediná smysluplná a sympaticky napsaná část s Liškou a Babčákovou zase trpí wtfakózními scénkami typu "tchýně dohazovačka". Výsledek je o to smutnější, čím víc se Hřebejk snaží. P.S.: Ty estrádní roličky pánů Gotta a dua Pokorný-Ondráček by si měla Nova schovat do Comebacku, ne je cpát do filmu. (30.09.2008)