Mladí srdcem

Kočírovat tento sbor s věkovým průměrem okolo číslovky osmdesát si zaslouží obdiv a stojí jistě usilí jako hlídat celé The Rolling Stones na turné. Je neskutečné jak dokáže dokument oscilovat mezi absolutním nadšením ze života a naprostou lítostí nad nepřízní osudu a života. Posluchačské publikum je navíc ochuzeno o dojemný příběh zrození show. Kvůli němu musí při konečné pódiové verzi jednotlivých písní v závěru (Fix You od Colplay, I Feel Good od Jamese Browna a další) vyhrknout slzy snad každému. 80 % (01.06.2009)

Tak vážení a milí, už dlouho jsem neviděl dokument, který by se mnou zahýbal tak, jako třeba některé hořkosladké filmy Woodyho Allena. Málokterý mistr dokáže to, že se v jednu chvíli popadáte za břicho a brečíte smíchy a v zápětí si utíráte slzy kapesníkem a je vám úzko. Woody to dokázal na poli celovečerních filmů. Ale zprostředkovat mi tak širokou škálu pocitů i na ploše jednoho dokumentu o osmdesátiletých důchocích, kteří se baví tím, že zpívají punkové, funkové a rockové písně, je pro mě nečekané, maximálně překvapivé a téměř dechberoucí. Od úvodního výkřiku z Should I stay or should I go od the Clash až po nefalšovanou radost ze života při podání I feel good od Jamese Browna jsem seděl přikovaný v křesle a střídavě se nechával naplňovat všemožnými emocemi, které ve mně zanechali katarzní pocit oslavy života a stáří jako takového. Hlavní je neztrácet naději... a to prosím v kterémkoliv věku. (21.05.2010)

"Je to jen taková třešínka na dortu, akorát že ten dort jsme už snědli..." - toť citace z filmu jako požehnání... Každopádně, dámy a pánové, babky a dědkové! Tahle šou vás nezanechá v klidu... %-))) . . . Sex už nemusí, drogy už nemůžou, rock'n'roll milují! A o tom to je - a žít se musí... ;o))) . . . Úžasný band úžasných lidí, kteří zkrátka nikdy nebudou za zenitem a úžasný, strhující, veselý, milý i dojemný dokument o nich... (Poprvé viděno 28.3.2010 na >srdečním prostoru< , hodnocení 7., komentář zde jako šestý - 28.3.2010) (28.03.2010)

*KÝM SI PO NÁS PRÍDE* Milý a netradičný dokument, ktorý však v prvej polovici značne nudí (neustály nácvik nových piesní nemá príliš čím zaujať) - pokrivkáva tu a akoby sa opieral o pomyselnú barličku. Postupne sa však charakter dokumentu mení - vo viacerých profiloch sa zoznamujeme s niekoľkými členmi zboru, prežívame spolu s nimi ich fyzické obmedzenia, choroby, úspechy a zlyhania. Mnohé pasáže sú úsmevné, mnohé dojímavé; je to taký úsmev cez slzy, pretože tu blízkosť definitívneho konca vidieť v každom jednom zábere. Verdikt v 1 vete: Keď dôchodcovia nesedia meravo za oknom svojej izby. 13.08.13 Oficiálna YouTube stránka tu. (13.08.2013)

Pět hvězdiček ani ne snad tak pro film, jako spíš pro sbormistra- je to úžasné, jakou hodnotu dokáže dát lidským životům na jejich nejzazším sklonku. Mám chuť naplňovat smyslem životy mých rodičů a jednou, za pár let, i ten svůj, úžasně mě to v tomto směru nabilo. Škoda, že si to za chvíli nebudu pamatovat, že jsem někdy něco takového viděl. Nejraději bych si to vytetoval na čelo. Tohle byl podzim života podle mého gusta- v rytmu Sonic Youth. (20.07.2018)