Městečko Peacock

Rozdvojená osobnost a pro mě neskutečný zmatek, který se kolem toho vytvořil, daly vzniknout nezajímavému filmu. Už jen to, že sem vůbec nepochopil to rozdvojení osobnosti, asi sem se na to moc nesoustředil, lépe řečeno sem se přímo nudil. Těšil sem se koho tam ta ženská/chlap, co byla od pohledu divná/ý a hlavně v hlase, zmasakruje a nakonec nic, stejně tak sem se nedočkal ničeho ohromujícího ani z mysteriozní postavy dítěte. (03.05.2010)

Truchliči truchlete, trpiči trpte, já stojím opodál a sluduju buldozér. Jmenuje se C. Murphy a trhá asfalt, zanechává chaos, zážitek. Když mě obsluhoval dávkou snídaňovou v bistru jménem Pluto, zařekl jsem se, že od teď budu hledat na světě optimismus. Peacock-em mi, chcete-li, prokázal talent téměř nadzemskej. Fakt, že samota křiví lidskej od(b)raz., je už téměř lidová slovesnost, o tom každej ví svoje, ale tady nabrala obrátky a trhala. Nevím jak Vás, ale mě rozhodně. Cillian se zahrabal do sebe a sáhl si na dno a paradoxně se dostal na vrchol hereckýho projevu. Děravým scénářem navzdory...juchů! (24.04.2010)

Nikdo tohle nechápe. Skilpovi byli vždycky známí svým tajnůstkářstvím.... Nejdřív to vypadá, že posmrtná závislost na matce bude strašidelným průvodcem po celý film a rozdvojená osobnost bude mít něco za lubem. Uteče 50 minut a je to trochu nuda. John/Emma by se měl(a) konečně vymáčknout. Jít do akce, něco udělat, někoho zabít... A tak příběh z baráku, který zažil hodně špatnýho, stojí na výkonu C.Murphyho (což je hlavní pozitivum!). A všichni ti ostatní známí herci jsou jen ,,nahrávači“. Podivný příběh. Nevím, co o tom napsat víc. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Jsem svoje máma. 2.) Hledám ,,nejzajímavější“ města v USA. 3.) Uspokojují mě podivní lidé. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (11.11.2010)

Tak tohle byl celkem paradox. Já po pravdě všechny ty filmy, kdy se muži cítí být ženami, případně je přitahují jiní muži, moc nemusím. Snad z tohoto důvodu si zatím nechávám unikat Dánskou dívku, přestože Eddieho mám ve filmech rád. No a sáhnu po tomto :-) ! Hlavním důvodem byla účast Ellen Page. Zatím jsem neviděl s ní nic, co by mně nebavilo. Jsetli si pod městečkem Peacock představíte nějaký americký zapadákov, kudy je jendou za čas za táhlého houkání prosviští rychlík či nákladní drncák, představujete si ho správně. Tam také žije John, tichý bankovní úředník, kterému před časem zemřela matka a on se z toho ještě pořádně nevzpamatoval. A do toho všeho mu na zahradě po závadě brzd na podvozku přistane z nedaleké trati vagón z volebního vlaku muže kandidujícího na senátora a také jej navštíví bývalá přítelkyně s malým dítětem... Film se táhne stejně jako čas v onom zapadákově a přiznávám, nebavilo mně to. Dám dvoje modré šaty po matce a poznamenávám, že tohle je první film s Ellen, který nebavil... * * (27.02.2016)

O homosexualitu tady nejde vůbec, jak se mylně domnívají někteří zdejší uživatelé, když už tak transvestismus, ale v tomto případě jde spíš o rozdvojení osobnosti, čili případ pro psychiatra. Hlavní hrdina John alias Emma si to nejspíš chvílemi uvědomuje, ovšem bojuje s tím vlastními prostředky, jak se ke konci ukáže, poněkud svéráznými... Vynikající Cillian Murphy v "dvojroli" muže/ženy. (27.03.2011)