La Masseria delle allodole
Le Mas des alouettes
El destino de Nunik
The Lark Farm
Kamera:
Giuseppe LanciHudba:
Giuliano TavianiHrají:
Paz Vega, Moritz Bleibtreu, Alessandro Preziosi, Ángela Molina, Arsinée Khanjian, Mohammad Bakri, Tchéky Karyo, Christo Šopov, Hristo Jivkov (více)Obsahy(1)
Zatím poslední společný film italské režisérské dvojice vychází podobně jako jejich předchozí tvorba z původní literární předlohy. V tomto případě se jedná o stejnojmenný román arménské autorky Antonie Arslanové. Tvůrci líčí příběh kruté genocidy arménského národa spáchané tureckou armádou během první světové války. Do popředí zájmu staví osud jedné z rodin, která je podrobena útlaku. Tvorba režijního tandemu se v posledních letech skrze upřednostňování cizích literárních předloh často odklání od italské problematiky. To platí i pro jejich nejnovější snímek, kde vedle příběhu vyprávěného na společenskohistorickém pozadí kladou tradičně důraz na výtvarnou stylizaci dobových reálií i celkovou formální výstavbu filmového obrazu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (21)
Nechápu tak nízké hodnocení tohoto filmu, který zpracovává téma, o němž se v našich končinách až tak neví. Myslím, že si s tímto ne zrovna líbivým tématem tvůrci poradili nad míru dobře, aniž spadli do nějakého patosu. Kéž by Turci našli politickou odvahu a jednou se místo zatvrzelého popírání zodpovědnosti a viny Arménům za genocidu aspoň omluvili. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,563,640║ ()
Je to film svým výsledným dojmem hodně krutý. Tím větší patří můj obdiv tvůrcům filmu světoznámých italských režisérů bratrů Tavianiových, že se pustili do díla, které nemělo záruku masové tržby. Při hodnocení tohoto filmu beru v úvahu, že jde o historicky potvrzený fakt. A jedna malá výtka k některým scenám, kde jsou Arméni líčeni či zobrazeni jako ovce, které se alespoň trochu nebránily, chybí věrohodnost. Tolik můj názor, který ve mně film vyvolal. Jinak jde o opravdu drsný obraz dávné minulosti, který je řemeslně natočen. ()
Líbilo se mi to, ale od "Florealu" je vlastně každý další film bratří Tavianiových pro mne zklamáním, přestože závažná sdělení z jejich snímků nevyprchala. Těžko starým mužům zazlívat, že mi jejich tvroba začíná splývat s televizními příběhy, ale "Skřivánčí dvůr", kde politické a společenské rozmnělňují patosem a důrazem na melodramatické, a kde postrádám jejich typickou poetiku a autorský vnos, má k opravdovému diváckému prožitku daleko.70% ()
Bratři Tavianiovi tentokrát o poznání méně poetičtí, jejich rukopis bych ve "Skřivánčím dvoře" téměř nepoznal, ale k nosnému a závažnému tématu arménské genocidy se vyjadřují stejně nekompromisně, jak to dokázali kdykoliv dříve, když se pohybovali na půdě italské minulosti. Paz Vega samozřejmě potěší, pro mne je ovšem rozhodující, že tento snímek připomíná období, které by někteří naši současníci z dějin nejraději vymazali a když už nelze genocidu páchanou Turky v období 1. světové války zejména na Arménech (ale i na Řecích a dalších netureckých menšinách) popřít, snaží se ji alespoň nehorázným způsobem zlehčovat (viz například - bohužel - Louis de Berniéres a jeho román "Ptáci bez křídel"). ()
V rámci filmů o vraždění Arménů v Osmanské říši je to určitě jeden z těch povedených. Trochu mne tam rušila ta italská linie, ale nijak zásadně. Je fajn ukázané i to, jak v tehdejší Anatólii byla společnost propojená a vrazi se s oběťmi často osobně znali. Co se týče krutostí, je film ještě oproti realitě docela jemný, ale i tak tam člověk uvidí veciy které by rozhodně vidět nechtěl. ()
Lákadlo, se značkou Paz Vega na mě zafungovalo dokonale, ale co na mě rozhodně nezapůsobilo vůbec byly příšerné dialogy a celková hrozně nudná, místy rádoby umělecká televizní lacinost. Myslím, že podobné téma si zaslouží mnohem lepší, výpravnější zpracování a ne, aby si divák místy připadal, že sleduje lacinou jihoamerickou telenovelu. Ale tělo Paz Vegy (které naštěstí odhalila), jak všichni víme, je opravdu dokonalé:). 50% ()
Mám ráda bratry Taviani a jejich pohled na svět. Do tohoto filmu bylo věru těžké vnést více poezie, protože téma a jednotlivé epizody jsou drastické skrz naskrz. Člověk má pocit, že v té době vůbec neexistovala láska, všechny pokusy o ni, vypadají vlastně jako touha zachránit si holý život. Největší projev lásky a oddanosti je nakonec stětí hlavy milované ženě. Film je i o tom, jak se lidé mění, když jim zavelí zdatný ideolog a vůdce. Jak těžké je uniknout z davu zfanatizovaných vlastenců. I o tom, jak zrada blízkých může v člověku probudit svědomí a statečnost, jakou by nikdy nečekal. Nejvíce se mi líbila právě rozporuplná postava žebráka Nazima (Mohammed Bakri), škoda, že nebyla propracovaná ještě trochu více, protože právě v něm tu poezii vidím. Pak by to bylo za plný počet. Po shlédnutí filmu znovu, zvyšuji hodnocení na maximum. Na úžasnou roli a její ztvárnění Moritzem Bleibtreuem jsem původně zapomněla. ()
Genocída je strašná ohavnosť, ktorá sa nedá ničím ospravedlniť! ODPORÚČANÁ PRÍSTUPNOSŤ: Od 18 rokov. ()
Jednou mi jedna Arménka řekla, že každý.....KAŽDÝ.... Arménec má ve své rodové linii někoho, koho před sto lety Turci zabili.......Silný příběh a téma, které je zapotřebí připomínat už jen proto, že Turecko, nikdy svou vinu a tuto GENOCIDU nepřiznalo a neustále ji bagatelizuje! Už jen za to je třeba takový film ocenit a ona to není vůbec špatná filmařina! Paz Vega je výborná a její hra očí a výraz tváře na konci filmu jsou úžasné. ()
Příběh s obrovsky silným potenciálem, který zůstal bohužel trestuhodně nevyužit. Myslím, že kdyby to vzal do ruky takový Spielberg nebo jiný věhlasný režisér, mohlo z toho být pětihvězdičkové oscarové drama ve stylu "Schindlerova seznamu", bohužel se z toho však vyklubalo melodrama z prvky telenovely. I když musím uznat, že některé záběry (především ze skřivánčího dvora) byly děsivé a explicitní, rozhodně to ve mě nevzbudilo takové emoce, jaké by si tato první doložená historická genocida národa zasloužila. Ano GENOCIDA. Jako většina civilizovaného světa by si to Turecko mělo uvědomit a přijmout tento nepopiratelný fakt a ne vymýšlet trapné a nedůstojné výmluvy o zmatcích. Jenže toho se asi od toho islamistickýho prasete a diktátora Erdogana nikdy nedočkáme. Poslední léta to bohužel spíše vypadá, že tamní vládci by něco podobného rádi zopakovali na Kurdech. To samozřejmě berte s rezervou, přeci jen žijeme v 21. století, ale nebát se důsledků, bůhví, čeho by některé režimy byly schopné. Je opravdu smutné, že tomuto holocaustu se ve světě téměř nevěnuje pozornost (možná až teď poslední 2-3 roky) a je vidět, že ekonomické či geopolitické zájmy jsou pořád hlavní priorita. P.S. Chtělo by to také film o operaci "Nemesis", aby jsme si mohli zafandit. ()
SIlný příběh, VELMI laciné zpracování s příšernými dialogy. ()
Po úvodných minútach som to chcel vypnúť, ale keďže vonku začalo pršať som sa rozhodol to dopozerať a nakoniec to nebolo až také zlé. Miestami telenovela, miestami genocída, neskôr romanca s tragickým koncom. keby som bol Armén, tak z filmu nadšený nie som.. ()
Turci byli, jsou a budou svině. Snad nikdy nebudou součást Evropy. ()
Silné téma (stejně jako jakákoli jiná podobná zvůle) - bohužel zpracované k uzoufání konvenčně a pateticky, pročež se míjí účinkem. ()
Tihle bráchové už mají svůj vrchol za sebou hodně dávno! ()
Silné téma nerovná se silný film. Jako připomenutí černé historie potřebné, bohužel zpracované polopatistickým a patetickým způsobem, navíc s příšernými dialogy a deklamacemi. 50% ()
Hezká hudba, toporní herci a dost pomalé tempo vyprávění dělají z tohoto snímku skoro tuctovou podívanou. Hlavní hrdinka, vlečena v prachu cest má roztrhané šaty, ale samá je čistá jako lilie. Na film se dá dívat, je skoro dobrý, ale na druhé podívání to asi nebude. 2013032610227/10521 ()
Pre mna film hlavne poucny. Sem tam nuda, miestami realisticke, inokedy neuveritelne. Takze celkovo dobre. ()
Nechápu zdejší příliš nízké hodnocení, myslím si, že film se povedl. Nebyl sice režírován nápaditě, ale přesto poctivě, komornější zpracování se k snímku hodilo, neboť nejde o zobrazení arménské genocidy ve stylu Schindlerova seznamu, ale v podstatě o rodinný příběh. Svým upůsobem bych ho srovnal se Zwickovým Odporem, který byl též nejsilnější v komorních scénách. Jediná výtka směřuje ke scénáři, např. milostný příběh zabírající první čtvrtinu filmu byl naprosto zbytečný. Postavy však byly zdařilé, přesné pro příběh, kde i ne zcela dobří lidé byli schopnbi velkých činů a ti nejlaskavější se mohli stát katy. Výstižně ukazuje, jak růst nacionalismuv 19. století mohl vést až k rozhodnutí o nutnosti vyhladit celou národnostní menšinu, scény z masakru na Skřivánčím dvoře i z "pochodu smrti" jsou působivé. Z herců je třeba vyzdvihnout Paz Vegovou, která s bravurou celý film utáhla. Z dalších Tchékyho Karya v roli charismatického otce rodiny Arama, Mohammeda Bakriho v roli žebráka, který se pokoušel odčinit zlo, které něchtěně spoluzpůsobil, Arsinée Khanjian jako rozhodnou a inteligentní Aramova manželku a v pasti chyceného tureckého vojáka v podání Mortize Bleibtreu. Zpočátku mi jako Turek nesedl André Dusollier, ale nakonec odvedl svůj standardní kvalitní výkon a rozporuplnou postavu skvěle polidštil. ()