Klidný chaos

Film na začátku po vzoru Morettiho "Synova pokoje" žene děj na melodramatickou hranu a postupně se zklidňuje a prosvětluje, aby skončil div ne jako romantická komedie. Ač dotyčný - jako herec a ještě víc jako režisér - patří k mým oblíbencům, protiví se mi, jak "Klidný chaos" sobělibému hlavnímu představiteli a spoluscénáristovi pochlebuje. Kdyby režisér vystřihl celý motiv záchrany tonoucí, návaznou erotickou scénu a vstupy děvčete s bernardýnem, tím jediným, co by utrpělo, by byl sexappeal Pietra/Nanniho. Se "Synovým pokojem" sdílí "Klidný chaos" rovněž sadu švarných melodií a tváří (= takřečený francouzský příznak). Třeba dodat, že i v tomto ohledu je Moretti šikovnější než Grimaldi. (08.04.2019)

Ani nedokážu přesně popsat svoje pocity, které mám z Caos calmo. Není to žádný bombastický, nervy drásající příběh s kdovíjakým scénářem, ale působil na mě tak nějak přirozeně a i když ztráta manželky Pietra a maminky malé Claudie byla určitě bolestná záležitost, tak se mně na tenhle snímek moc příjemně dívalo. Bezesporu na to měl taky vliv skvělý soundtrack. Taková psychologická sonda do života Pietra, který najednou zůstává sám se svojí dcerkou a začíná pomalu přehodnocovat svoje životní priority. Víc než na postavy, které kolem něj procházely a občas se chovaly docela nepředvídatelně nebo nepochopitelně, jsem se soustředila hlavně na vztah těch dvou. Na Pietra a jeho seznam věcí.....sezení v parku a vnímání lidí kolem sebe jinýma očima.........nebo malou Cloude s jejím pochopením významu palindromu a mimo jiné i jedním úsměvným tajemstvím : "Víš, která věc mě v životě šokovala úplně nejvíc? Když jsem zjistila, že moje babička je zároveň tvoje maminka." Takže až na jeden moment, který si mohli nechat od cesty, já byla spokojená....takový milý a svým způsobem předložení zvláštní film. 75% (18.09.2016)

Konečně po dlouhé době vidím italský film, který neupadá do přepjaté sentimentality a je emocionálně vyrovnaný. A to i přesto, že od začátku až do konce pojednává o emocionálních stavech. Tento snímek suverénně kráčí ve stopách evropského filmu nezatížen zbytečnými klišé, nesmyslnými dialogy a monology (okecávačky) a sladkobolným happyendem, jež nám má nahrnout slzy do očí, jak to umí tak hezky dnes už nejen v Hollywoodu. Režisér držel otěže natáčení pěkně v rukou a všechny scény mají jasný význam a smysl, nic tu není zbytečně. Do pěti hvězdiček nechybí mnoho. Chtělo to možná jen dotáhnout vykreslení vedlejších postav nebo některým z nich dát větší prostor pro vyjádření se(be) (švagrová Marta, Samuele, bratr Carlo, Eleonora). 88% hvězdiček (05.12.2009)

Ľudský príbeh s veľmi dobre napísaným scenárom a absenciou hrania sa na intelektuálnu rafinovanú hru umeleckosti. Príjemne sa na to pozerá, neurazí sa ani váš intelekt a vkus a navyše aj o zábavu je postarané. Čo viac si možno želať od filmu pre širokú verejnosť? Možno keby autor posunul rozprávanie mimo high society bizniss triedy, ale to by asi nemohol uveriteľne rozvýjať príbeh v ktorom si hlavný hrdina môže dovoliť pol roka nepracovať a vysedávať v parku.:) 3,5* (06.12.2008)

Komorní drama o ztrátě a hledání. Vztah ovdovělého otce a malé dcery je velmi silný a citový, oba si k sobě hledají cestu, na smutek je však každý sám. A sexuální scéna s přítelkyní, která také zažila zklamání, byla vášnivá a svým způsobem velice dojemná. Návrat do života je pro ty druhé vždy bolestný. (21.02.2023)