Třináct dní

Politický thriller o kubánské krizi, kdy málem studená válka přerostla ve válku žhavou. Věrohodně působící scénář, dobré herecké obsazení (hlavně Kevin Costner, Bruce Greenwood a Steven Culp), zručná režie, skvělá hudba... Není to sice takový žánrový klenot jako Všichni prezidentovi muži, také to mohlo být o nějakou desítku minut kratší, ale i tak je to velice dobrý film (90%). (20.08.2006)

Tak si Kevin po rokoch vyprodukoval taký prequel k JFK v ktorom nám ukázal dôležitú epizódku v Kennedyho kariére. Pred rokmi ma tento film príliš nezaujal, ale teraz mi to štruktúrou pripomínalo tie civilné dobrodružsvá Jacka Ryana v ktorých sa snažil zabrániť globálnemu nešťastiu. Tentokrát je to silnejšie o to viac, že to bola skutočná kríza. Zaujímavejší ako skoro až šachovo pojatý boj s rusmi, bol pre mňa Kennedyho boj s vlastnými podriadenými a hlavne so všetkými tými generálmi, ktorí by hneď na všetkých útočili. Z hereckého obsadenie vládne Bruce Greenwood ako John F. Kennedy, aj keď sa na neho príliš nepodobá, Steven Culp ako mladší Kennedy, ale všetkých zatienil tentoraz už ostrieľaný mazák Kevin Costner ako Kennedyho poradca. K dokonalosti by tomu chýbal len náhľad na ruskú stranu. Jak to prebiehalo u nich a čo presne boli ich zámery. Ale aj v tomto prevedení to je vydarený politický thriller. 8/10. (14.11.2021)

Dva týdny, které málem otřásly světem aneb hra, kde se dva dohadují a svět v roli třetího se nesměje, ale klepe hrůzou, mlhavě tušící, že v jistých hrách buď vyhrávají všichni nebo jako jeden muž vdechnou svou prohru v atomovém spadu. Pokud věříme Dantovi, střed pekla nehoří palčivým plamenem, nýbrž v něm vražedně mrzne, a tohle byl potenciální devátý kruh pekla studené války, ovšem to neznamená, že zúčastnění nebyli zpocení až tam, kde záda ztrácejí své slušné jméno, a zúčastněným i nezúčastněným u toho zadku nehořela koudel... Když v závěru filmu nakráčel do pokoje můj pubertální sourozenec a optal se: "Jak to dopadlo?," byl mou reakcí: "Sedíme tady? Sedíme. Tak se blbě neptej a mazej zalejt kytky," poněkud neuspojen, ale výstižnější odpověď jsem v tu chvíli neměla a že jsem ty kytky nakonec zalila sama, mi přišlo ještě jako malá daň za setrvání tohoto světa v obyvatelném stavu. (12.10.2013)

Třináct dní je v podstatě dokumentární rekonstrukcí. Nebo alespoň podle toho, co o Karibské krizi vím, tak vývoj filmu odpovídá realitě. Samozřejmě neznám zákulisní vyjednávání, ale souboj jestřábů (Pentagon a někteří ministři) a hrdliček (zejména Bobby, který tehdy zastínil svého bratra) jsem si takhle nějak představoval. Podle historiků je dneska už jasné, že si ani jedna strana válku nepřála (umístěním raket na Kubu neměl Chruščov v úmyslu USA napadnout, ale postrašit), takže Karibská krize byla především válka nervů. Pravdou je, že zejména díky váznoucí komunikaci se tehdy svět ocitnul asi nejblíže k WW3, tj. ke své apokalypse. Karibská krize v podstatě nikomu neprospěla (snad s výjimkou Castra), což bylo docela dobře vidět i ve filmu. Ten si i přes svoji délku udržoval vysokou míru napětí, plně odpovídající atmosféře oněch třinácti říjnových dnů roku 1962. (04.02.2011)

Dlhý konverzačný film z amerického pohľadu na kubánsku krízu, kde svet stál na pokraji svetovej vojny. Takmer úplne vynecháva sovietsku časť, úlohu generálov a ľudí, ktorí vďaka svojim ústupkom zabránili katastrofe, napríklad vtedy, keď sa zrazu obrátili sovietske lode pri blokáde. Ak chcete vedieť, kto môže za to, že tu ešte sme, naštudujte si to, úloha Kennedyovcov je však nepopierateľná a patrí im vďaka, lebo ako bolo aj ukázané vo filme, na americkej strane boli ľudia, ktorí si tú vojnu želali a zrejme aj na sovietskej, keďže neskôr samotného Chruščova zbavili moci. Kennedyovci však na to, že mnohým vadili svojím ľudským prístupom, doplatili životmi a že v tom mali prsty ľudia z vnútra dokazuje atentát na Bobbyho o niečo neskôr po atentáte na Johna, kde chceli celú vinu pripísať Oswaldovi, ktorého umlčali skôr než stačil niečo dôležitého povedať. V americkej armáde a politike bola špina a stále je, tento film to mierne načrtáva. Samotný film je veľmi zručný, nejedná sa tu o žiadnu špeciálnu kameru, hudbu, samotné experimenty pri snahe zvýrazniť skutočnosť napríklad zčiernobielením akosi nevyšli, ale ako dlhá napätá konverzačka funguje, scenár má naozaj precízny a herecké výkony tiež, mne sa tento film veľmi páčil a na konci som mal až slzy v očiach, je silný, ale nie je to to, čo film J.F.K., musím mu však konštatovať vysokú kvalitu. (29.12.2012)