Den zrady

Realistické politické drama čelí vždy nelehkému úkolu, a to jak rozestavit figurky na šachovnici, aniž by při tom divák usnul, ba naopak, aby jevil zájem a byl plně ve střehu, až se začně mohutně šachovat. Den zrady využívá charismatické herce, zejména excelentního/excelujícího Ryana Goslinga, intriky a čestnost podivně se překrývající s křivostí. Přesto je třeba připustit, že z první poloviny spadne čelist asi jen málokomu. Promyšlenost scénáře se začne na plno projevovat až v polovině druhé, vše do sebe zapadne, pointy krásně vyplují na povrch a z filmu se stává velice trefná rekonstrukce reálného politického světa. George Clooney nenatočil žádnou nadčasovou bombu, úrovně povyku vyvolaného Duelem Frost/Nixon nedosáhne, ale mě uspokojil v podstatě stejně dobře (resp. chvalitebně)! 7/10 (02.01.2012)

Pracovat pro budoucího prezidenta, nebo pro přítele? Být poctivý a upřímný, nebo lstivý a zákeřný? Riskovat volební vítězství, nebo vyhrát za cenu toho, že nabídnete post ministra spravedlnosti osobě, kterou nemůžete vystát? Tyto a další otázky si v Ides of March kladou členové Morrisovy volební kampaně. Volební kampaně, kde se každý prohrešek trestá, sebemenší chyba se oplácí vyhazovem, neloajalita bodnutím do zad a na pokus o odstranění se odpovídá vydíráním. I přes vznešené politické cíle jde totiž každému primárně o sebe a svou kariéru a mají-li během pochodu do cíle být zničeny životy jiných, budiž. Zní to zajímavě? Nejsem si úplně jistá. Pokud totiž nejste nadšenec do zákulisní politiky a nebaví vás sledovat, co se děje před tím, než politik vystoupí na podium a pronese nějaký projev, pak na velké vyžití asi rovnou zapomeňte. I přes obrovský potenciál totiž Ides of March není ničím jiným než dalším rutinním, zapomenutelným příběhem o prohnilosti politiky, který mě za sto minut nedokázal ani rozesmát, ani dojmout, ani rozčílit, ani nadchnout. Prostě se jen skrz fiktivní postavičky snažil vyprávět o povaze současné politiky. Což je sice hezký krátkodobý cíl, v nějakém trvalém měřítku je to na mě ale přece jen trochu málo. (29.10.2011)

Ťažko vzniesť konkrétnu výhradu. Režijne precízne (s niekoľkými fakt dobrými nápadmi), z hereckého hľadiska chirurgicky presné, ústredný prerod z idealistu na vypočítavú sviňu dokonale prepracovaný a v každom momente pochopiteľný, vyváženosť medzi politickými a osobnými líniami bezchybná. Napriek tomu to nezanechá hlbšiu stopu. Výsledný pocit zostáva v rovine: "No dobre, politika kriví charakter a aj demokrati vedia byť špiny. A?" (17.12.2011)

První tři čtvrtě hodiny sledujete typickou standardní pozitivní filmařskou kampaň na téma volby, a čekáte, kdy se to zvrtne. A ono se to zvrtne, a je to výborně obsazené ergo zahrané, a taky nasnímané... ale jelikož se to zvrtne tím nejpředvídatelnějším způsobem (řeči o sexu v propagačním textu vám budiž nápovědou), tak ta deziluze a morální propad v druhé půlce (má to totiž reálně 93 minut) nemají takovou sílu jakou by mohly mít. Clooney coby režiséroproducent jednoduše "pulled out another one" politicko společenskou agitku a sehnal do ní hereckou smetánku, kterou je při práci v tak přátelském prostředí radost sledovat. Ale nemůžu si pomoct, ani přes závěrečný záběr s pohledem Ryana Goslinga nedokážu zbytečně dramaticky pojmenovaným Březnovým Idám (BTW postava Marisy Tomei se jmenuje Ida, right in your face;)) přiřknout hodnotu plných čtyř hvězd. Zájem o reprízu se taky nějak nedostavuje, takže 70% bude ideálních. Největším zážitkem pro mě ve spojení s tímhle filmem je představa, jak by tu perfektní změnu výrazu obličeje zahráli takoví "frajeři" jako Gerard Butler nebo Daniel Craig:))) (25.02.2014)

Režisér i herec Clooney se snažil ukázat, že není tolik důležitý samotný výsledek, ale cesta k němu. A také to, co stojí v pozadí za tím vším. Pro koho to ale celé je? Musí vás zajímat zákulisí politiky a musíte si na webu občas rádi lovit různé konspirační teorie a zároveň dobře vědět kdo je tajemný „muž s cigaretou“ z Akt X, jinak by jste se měli Dnu zrady spíše vyhnout. (08.12.2011)