Jackie

Dává smysl se v životopisném filmu zaměřit na kratší časový úsek, než se snažit do hodiny a půl natlačit něčí celý život. Tady je to zhruba týden mezi atentátem na JFK a státním pohřbem, doba vypjatých emocí a nenápadného tlaku okolí. Natalie Portmanová se snažila Jacqueline Kennedyové podobat tolik, až to občas bylo skoro až na škodu. Rozhodně ale zaujala hudba, které by bylo těžké si nevšimnout. Pro Pabla Larraína šlo určitě o nejvíce divácký film, ale navzdory tématu to stěží bude nějaká zábava pro masy. (16.09.2019)

Jackie bohužel má pouze pár silných scén, ze kterých by mohla těžit. Jinak je všechen prostor věnován Natalie a to zaslouženě, zvládá roli bravurně, ale myslím si, že se látka dala pojít záživněji. Začátek opravdu velmi nudí a ponor do Jackiiny psychiky sice funguje, ale diváka zajímá opravdu jen na těch nejvypjatějších místech. (07.02.2017)

Film bez děje, bez emocí, bez přirozenosti. Není se čeho chytnout. Vyprávění retrospektivně reaguje na probíhající rozhovor, přičemž samotné scény jakoby se kupily bez ladu a skladu za sebe. Portman je vůči divákovi nepříjemně vtíravá, zároveň natolik plochá, že s ní nejde nijak soucítit. Film má 100 min, ale jako by měl věčnost. Potenciálně zajímavý námět ztvárněný tím nejnudnějším způsobem. Larraín se celý film potácí mezi artovou pocitovkou a neskutečně popisnou nudou. 4/10 (08.03.2017)

Darmo predstierať, faktom zostáva, že film vznikol ako odrazový mostík pre akúkoľvek herečku, aby naplno ukázala, svoje herecké kreácie. Je to film pre herca a na oscaroch viete tieto konkrétne filmy veľmi ľahko rozlíšiť. Minulý rok to bol napríklad Kráľ Richard, ktorý staval na banálnom príbehu, ale zaujímavý bol práve pre herecké kreácie Willa Smitha. Jackie je síce starší film, ale na hereckom perfekcionizme mu to neuberá. Larraín je aj napriek pomerne jednoduchej téme hravý a nejednoznačný. Časové roviny sa menia jedna cez druhú a až na konci klikne, aká bola vlastne chronológia všetkých scén. Paradoxne to film ozvláštňuje ale nie natoľko, aby ho to spravilo pamätným. Syžet je síce hravý, ale všetko to stojí a padá na formálnej čistote. Či už je to Fontainova kamera a špinavosť obrazu, ktorá je uhrančivá alebo hudba Mica Levi, kde stačí jeden jediný klavírny tón a máme na obraze emóciu. Natalie je potom už len čerešničkou na torte. Film, ktorý je doplňujúci v rámci spomínaných udalostí, a neprinesie historicky nič nové, len nám osvieti problematiku z iného uhla. Na to, o aký film sa jedná ide o formálne aj emočne veľmi dobre spravené dielo. Stavajúce na dialógoch a tichu, ktoré dokonale využíva svoje prostredie, v ktorom sa postavy nachádzajú. A je jedno či je to upršaný hmlistý cintorín, alebo štyri steny prázdneho Bieleho domu. (17.11.2022)

// Tvůrci slibovali hodně, nakonec jsem ale dostal jenom nezáživné dvě hoďky s překvapivě nevýraznou hlavní hrdinkou, kterou sice Natalie Portman zahrála s přehledem, ani její sebejistý výkon (a že mi paní už chyběla...) ale nedokázal spasit mizerně podaný děj o první dámě, která zdaleka nebyla tak zajímavá, jak se trailery tvářily. Přidejte fakt, že je většina scén nepochopitelně přiškrcených v tom nejlepším a vůbec nic si z nich neodnesete a vypadne vám tak prázdný film, jak jen nepovedené pseudo-artové filmy můžou být. 4-5/10 (02.02.2017)