Šaráda

Mimořádně povedený žánrový koktejl, u kterého jsem teprve na konci zjistila, že už jsem ho kdysi shlédla (inu, hlásí se stáří - neschopnost udržet myšlenku:-). Skvěle se zde doplňují herci a vtipné dialogy. „Jistě Charlese dobře znal. Je na něj alergický. " „Známe se?" „A jak to mám vědět?" „Víte, já znám strašnou spoustu mužů a dokud jeden z nich neumře, nesmím se seznámit s někým jiným." "Kdyby měl některý na kahánku, dejte mi vědět." „Uvědomujete si, že jste za dva dny vystřídal tři křestní jména? Už ani nevím, s kým mluvím." "Jaké máš dneska křestní jméno?" (12.12.2007)

Nemohol som si nechať ujsť jedinú projekciu filmu v Bratislave (v rámci Febiofestu). Šarádu som poznal iba ako ústrednú Manciniho melódiu. Film je výborne remastrovaný, ale titulky niekto napísal na stroji, ktorý nemal úplný počet kláves a jeho prácu trestuhodne nikto neskontroloval. Vidieť známych hercov v mladšom vydaní potešilo, ich výkony už menej. Detektívka ako od Agathy Christie, šmrncnutá ťažko uveriteľnou milostnou líniou, bola silná vo výborných vtipných dialógoch, opierala sa o vynaliezavú kameru a pôvab Audrey Hepburn. Časti scén chýbala logika a niektoré boli vyložene trápne (Grant v obleku a sprche). V žiadnom prípade neľutujem, že som film videl, ale na štyri hviezdičky u mňa nedosiahol. (30.03.2011)

Američanka Regina Lambert se při odpočinku na horách rozhodne, že se dá rozvést. Po návratu do Paříže zjišťuje, že ji někdo sice ušetřil papírování s rozvodem a manžela zabil, ale ta horší zpráva je, že nebožtík jí po sobě zanechal jen prázdný byt a na policii ji předali ještě poloprázdnou tašku a v ní pár drobností, např. hřeben, kartáček na zuby a několik jeho pasů. „Ještě před dvěma dny jsem si byla u Charlieho jistá jedině jeho jménem. Teď si nejsem jistá ani tím.“ Ještě ke všemu se kolem ní začíná motat skupinka mužů a přitom ona o společnost vůbec nestojí. „Znám už tak dost lidí a dokud některý z nic neumře, nemůžu se seznamovat s nikým dalším“ (a přesně při téhle větě jsem si vzpomněla, že Charade jsem už kdysi dávno viděla). I když u jednoho by snad mohla udělat výjimku, ačkoliv . „Vy jste podvodník a mě by zajímalo proč. - Tak, to je jednoduché. Líbí se mi to co dělám. Baví mě moje práce. Není mnoho lidí, kteří svoji práci milují jako já.“ Skvělé a ještě jednou skvělé dialogy v zapeklité špionážní „Šarádě“ hemžící se hledači pokladu, CIA, mužem mnoha identit, ale hlavně vtipem, trochou napětí , špetkou té romantiky, báječnými herci a především okouzlující Andrey Hepburn. (12.08.2006)

Šaráda je dokonalou směsicí všech možných žánrů a všechny jsou na té nejvyšší úrovni. Počínaje černým humorem na počátku filmu a také značně vtipnou konverzační smrští podobně jako v Grantových filmech Jeho dívka Pátek či Jezinky a Bezinky. Stejně tak je hitchcockovským thrilerem, aniž by jej však Mistr režíroval. Nakonec je však i romancí mezi sice stárnoucím Grantem a o generaci mladší Audrey Hepburn, avšak sluší jim to mnohem více než třeba Audrey s Bogartem ve Wilderově Sabrině. V jejich vztahu se zde netlačí tolik na pilu a Cary Grant nechá naplno, i když naposledy, rozvinout své charisma, s nímž často vyhrává ankety největší hereckou legendu všech dob. Přes rozmanitost žánrů působí film jako pevný svazek, který nám na konec zanechá nejedno překvapení a nepřijdeme ani o pořádnou dávku napětí. ... Jak tak čtu, spousta lidí film vidělo s dabingem. Nebuďte barbaři, originál je originál! (05.09.2009)

Tento film je naprosto geniální! Obsazení je brilantní, protože se zde nevyskytují žádní uměle hrající hezouni či modelky, obvyklá přísada thrillerů. Tady ale máme důvtipného Caryho Granta, půvabnou Audrey Hepburnovou a břitkého Waltera Matthaua. Všichni včetně vedlejších rolí (Jacques Marin jako komisař Grandpierre) umějí hrát a když dojde na vtip, je vše přesně načasováno. Stanley Donen natočil inteligentní "hitchcockovský" thriller, ve kterém romantická zápletka vůbec nepůsobí uměle. Všichni dnešní tvůrci by se mohli učit. Film byl natočen počátkem 60. let a tak můžete krásně sledovat módu a design té doby lépe než v některých tehdejších bondovkách. Mimořádně povedené jsou také záběry na Paříž. Donenův příští a tématicky podobný film Arabeska byl také povedený, ale Šaráda je nejspíše jeho nejlepší film (a to počítám i Zpívání v dešti). Pravda, Na sever severozápadní linkou to není, je to totiž ještě lepší. (07.07.2006)