Přímý kontakt

Najít na tomhle něco pozitivního je stejně obtížné, jako najít pouhým okem veš ve fešném kožichu generála Draga! Možná to, že se pořád něco děje, ale musíte si odmyslet jak.. Lundgren připomíná podnapilého ledního medvěda s paralýzou obličeje a po kapsách nosí granáty jak hroznový cukr, zrychleným automobilovým honičkám schází jen utíkající jednotka Keystonských poldů s obušky, střelba nekryjících se postav má takřka westernové parametry (ta dvojitá na fotbalovém stadionu byla obzvláště výživná), chvilku se tam mihne pozoruhodná Volha pick-up(!) a vše završí zlotřilý agent Míša Paré, který to nevydrží a prostě se rozprskne smíchy. Můj první Přímý kontakt s Lernerem musí být i poslední, protože na tohle prostě nemám. Ani kdyby vymyslel nějakou blbost, třeba parybu ve Venezii.. (05.08.2022)

Dolph opet pobavil a potesil je to sice ultrabecko ale na to ze film slepili v Rumunsku nebo kde na kolene za par milionu to vypada velmi slusne Dolphino se pere a strili ostosest akce je solidne natocena [mohli si teda pravda odpustit tu vykradenou automobilovou honicku z filmu Teror ve vlaku prisel jsem na to hned] ale jinak v poho film slusne to odsejpa Dolph svym projevem tradicne zdravi a bavi a Pare jako zaporak je taky kvalitni po par pruserech ktere ani Dolphino svou pritomnosti nezachranil opet slusny kousek aspon z myho pohledu (20.09.2012)

Ako vidím, pre Lundgrenových skalných fanúšikov je toto splnený, mokrý sen. Holt, keď raz veľký blondín nastavil latku príliš nízko, preskočiť ju nie je až taký problém. Ale mne rozhodne nestačí iba to, že sa tam stále niečo deje, aby Dolph s pipinou mohli pobehovať z miesta na miesto. Som ochotný v akčných filmoch tolerovať istý stupeň "blbosti", ale Priamy kontakt je už na mňa trochu silné kafe. 5 % (18.03.2023)

Lungren dostává stále do držky (po patnácti minutách dvakrát) a pak ho ještě vyhodí z jedoucího auta. O to je pak z podivem jeho následná likvidace celého vojenského tábora. Proč mu to nechci věřit, když třeba John R. to dokázal? Film má stupidní scénář i hudbu. Po honičce na motorce už brečím smíchem. Třicet tři minut a třicet tři vteřin jsem to vydržel, dál ne, vypínám....... (14.06.2009)

Ještě před tím, než se stal Lundgren postradatelným, odskočil si do hlavního město Bulharska Sofie, aby natočil zcela typicky ubohou lundgrenovku. Sice se tentokrát střílí a bojuje o sto šest, výbuchy střídají výbuchy, ale co je to platné, když naprostá dementnost čouhá z každého záběru. Ano, je pěkné, že vidíme Lundgrena evidentně bez dabléra jak bojuje, nechá sebou mlátit o zem či sám dá pořádnou nakladačku ať už matrixovsky vyšňořeným agentům či typicky rusácky vyfešákovaným Ivanům. Co to ale pomůže, když jakýkoli jiný záběr je opravdu uboze trapný, nesmyslný a nereálný. Jasným důkazem jsou automobilové honičky, kde Lundgren s unesenou ženskou jedou před plátnem a v dalším záběru kaskadér zcela jinak oblečený navíc sám ve voze řídí auto v živé akci. Kromě přejetých trabantů a nabouraných žigulů je vše ostatní skutečně "mega" trapné. Rozepisovat se o ubohosti filmu je ztráta času stejně jako film samotný. Příběh kopíruje xkrát omleté - Dolph jako mariňák ve výslužbě je vytáhnut z drsného ruského??? vězení, aby přivedl jako žoldák jednu mladou ženu. Když ji osvobodí ze spárů maniakálního generála, který si jen tak pro radost střílí civilisty, dojde mu, že to byla past, naštve se, všechny vystřílí, mladice se do něj zamiluje a .... vesele se spolu vydají na poslední velkou bitku. Jde o typickou ukázku toho, až kam může Lundgren klesnout. Jeho filmy nikdy neoplývaly inteligentním dějem, ale toto je opravdu vrchol. Tak amatérsky natočit film dokáže snad každý. Až je mi líto skvělého Pavla Soukupa, který opět po delší pauze Lundgrena mistrně dabuje a musel tuto ubohost přežít. Doporučuji pouze skálopevným lundgrenistům, jinak ruce pryč. Hudba: Stephen Edwards (01.11.2010)