Město zločinu

Pre ľudí žijúcich v našej polarizovanej stredoeurópskej bubline ide o kúsok ako z nejakej exoplanéty z Andromedy. Rozoznať medzi veľkým množstvom gangstrov nie je vôbec jednoduché a ak je pre zúčastnených jasné na základe čŕt, kto je Japonec a kto Číňan, tak z toho vy nebudete múdrejší. Časom si ale jednotlivcov už zaradíte vďaka nejakým tým odseknutým rukám a výrazným jazvám na tvári. Problémom však je akási nijaká atmosféra, kedy sa pohybujeme iba v interiéroch a v nejakých nevýrazných uličkách. Naopak poteší zmena oproti klasickým klišé, kedy už už ide niekto niekoho zabiť a niekto iný ho na poslednú chvíľu zachráni, ale aj toho sa dočkáme, samozrejme. Tu sa fakt nikto s ničím nesere a film je príjemne brutálny a bez irónie cool a Jackie nie je za obligátneho supermana. 70% (10.04.2019)

Jackie Chan a jeho nejlepší (pozor, ne nejzábavnější) film za celou jeho kariéru a to se obešel bez jakýkoliv typických Chanovských šaškáren a bez jakýhokoliv náznaku využití bojových schopností Chana, což je téměř neuvěřitelný a při každý bitce to nehorázně zamrzí, ale je tomu tak a možná i proto je to tak dobrý po příběhový stránce a možná i proto tu Chan působí i jako docela slušnej charakterní herec. Na druhou stranu se ale musí taky říct, že to neni nic extra originálního, sice se to snaží působit trošku odlišným dojmem než ostatní gangsterky, protože tu je základ v tom, že hlavní postava netrpí nenažraným dojmem a vystačí si s málem a nepřistoupí na zabíjení, podvody atd jako na rutinu a nemá problém z toho vystoupit, ale v konečným vyznění to neni o nic lepší než spousta jiných gangsterek, ale taky o nic horší, navíc je to celkem drsně a realisticky pojatý (18.07.2009)

Jackie Chan tentokrát brnknul na vážnější notu a musím, že mi k němu role bez směšných ksichtíku a akrobatických opičáren celkem sedla. S filmem je to malinko horší - na začátku mě celkem upoutal příběh s čínskými přistěhovalci, ze kterého se bohužel v průběhu stává naivní a stokrát viděná asijská gangsterka (omg, proč jen tam dávali ty úplně zbytečné flashbacky na traktoristu Jackieho?!). (03.08.2009)

Opravdu se někdo podivuje tomu, proč na svém území Japonci netrpí čínské emigranty, kteří jen co se usadí, zmátoří a seskupí, konkurují samotné Jakuze? Na celém světě se pořád mluví o tom, jak se bouřlivě vyvíjející Čína rychle mění v lídra globálního rozvoje. Přitom jsou kladné projevy tohoto mnohotvárného procesu úzce propojeny se zápornými. Existuje mnoho důkazů pro to, že se při upevňování vůdčí pozice Čínské lidové republiky v globálním hospodářství rozšiřuje i podíl čínského organizovaného zločinu v nadnárodních kriminálních vztazích. V Japonsku potlačily čínské triády domácí mafii, na účet Číňanů připadá okolo poloviny všech trestních činů, které v zemi spáchali cizinci. Čínské mafie kontrolují v Japonsku dvě třetiny obchodu s heroinem. Expanze čínské mafiánské obce nemohla uniknout ani režisérovi, ideově jde tudíž o film více než problematický. Ba co víc - je to plod úpadkové, dekadentní, ve smrtelném chechotu se zmítající hongkongské kultury. Komunistický hovnivál Jackie Chan není než převrácenou obdobou mandelinky bramborové, imperialistického broučka ze západu. Závěr ve stokách (-spoiler-) by se snad mohl zdát unhappyendem, nebýt toho, že zakončení bez happyendu, nešťastné zakončení, ostentativně idealizuje hrdiny, jejich příběh, nejednou banální, činí vznešeným a ideologie vepsaná do filmu spěchá podat detailní ospravedlnění motivující právě takový smysl zakončení. Lidé dávající rovnítko mezi happyend a pokleslou americkou kulturu jsou jak vidno pravdě na míle vzdáleni. Shinjuku Incident tedy není tak nevinný, jak by se mohlo na první pohled zdát. Na rovině fabule skutečně podává více či méně klasický příběh, ale v hlubokých vrstvách filmového textu sděluje neobyčejně komplikované poselství týkající se základů existence a citlivých otázek mezi Čínou a Japonskem. Obě velmoci jsou přesvědčeny o vlastní nadřazenosti a jedinečné historické misi. Dodnes je rozdělují důsledky odvěké konkurence o nadvládu v Asii; smíření je iluzí, stará hra pokračuje. (18.09.2009)

Kdo by to byl býval řekl, že nejlepší film Jackieho Chana bude z jeho filmografie nejméně "chanovský"? Neočekávejte žádné komediální vsuvky, které působily místy nepatřičně v jinak dramatické NEW POLICE STORY, ani akrobatické prostocviky při bojových scénách, protože ty jsou drsné, krvavé (vypichují se oči, sekají se ruce), realistické a chaotické (ale přehledné), s nápaditým využitím toho, co prostředí dá (dlažební kostky na házení, stoly ke krytí apod.). Jediným pojítkem s jeho předchozí tvorbou je tak kromě zápletky "jeden (cizinec) proti mnoha" romantická linie (jíž není dán průchod a jediný vztah je navázán s policistou), která vzejde ze sociálního dramatu a vyústí v japsploitation: yakuza-film._____ Jackie zde podává pravděpodobně svůj životní výkon, protože mu věříte nejenom pláč, ale i to, že neumí bojovat a nedokáže se ubránit skupince ozbrojených chlapů. Nehraje už "Mr. Nice Guye", ale psychologicky prokreslenou, komplexní postavu, která je nejdříve vykreslena typicky chanovsky (sympaťák se srdcem na správném místě, které se dostal do nepříjemné situace a přitom se stihnul zamilovat), aby se s přibývající stopáží stala morálně nejednoznačnou. Neocitáme se totiž v akční komedii, nýbrž sociálním dramatu/melodramatu/japspolitationu filmu-noir se všemi znaky, které k tomu patří._____ V první třetině je řečeno, že se "nemůže vrátit a od té chvíle, co je na cestě, která nevede zpět, měl by udělat život lepším pro sebe". Jenom doufám, že se "svých" slov bude držet: pokračovat v cestě, kterou nastolil NEW POLICE STORY (i když nevím, kam dál by chtěl v pohrávání si se svou image po SHINJUKU INCIDENT zajít), protože nedělá život lepší jenom sobě, ale i svým fanouškům. 10/10 (06.07.2009)