Svatba za bílé noci

Na jednu stranu to bylo jako život sám - zejména Jón jako by byl chlápek odvedle - sice intelektuál, ale taky člověk, kterej se nechá navézt do totálně nesmyslnýho kšeftu (projektu golfového hřiště s jamkou číslo 1 na ostrově se směju ještě teď). Na druhou stranu to bylo krásně filmově kýčovitý - noční garden party s klavírem, svatba ve vodě... Chvílemi to na mě působilo jako islandskej Kusturica (to je poklona). Jinak manželku měl Jón na svědomí, a do druhé šel pravděpodobně ze zištných důvodů, ale tak to prostě někdy v životě chodí - odmilujeme se a zamilujeme se, přestože rozum byl o krok napřed před citem. V americkým filmu by ho vykreslili tak, že by si o něj člověk neopřel kolo, tady sice Kormákur naznačil, že borec není charakterově nic moc, ale zbytečně ho za to nepranýřoval. Protože nikdo z nás není dokonalý. A ten nadhled velmi oceňuju. I když jsem se ráno po nočním zhlédnutí přistihl, že už vlastně nevím, na co jsem to včera koukal. Asi na Svatbu... brzy úplně zapomenu, ale bude to škoda, protože ten velkorysej přístup k hříšnému byl inspirativní. (16.09.2013)

Svatba za bílé noci je atypická komedie ( i když na zvyklosti ze severských filmů, nic neobvyklého) od zajímavého režiséra Baltasara Kormákura. Nejedná se čistě o komedii, ale spíše o drama s lehce černohumorným nádechem komedie. A to je přesně to, co mi dost vyhovuje. Příběh není nikterak rozvinutý, byť se trochu zmateně pohybujeme ve dvou časových rovinách ve kterých se dá lehko ztratit. A někdy mi trvalo delší dobu než jsem se zorientoval o co jde. Přesto je to skvěle cynické a čas od času i vtipné drama, kdy hlavní hrdina si bere o 20 let mladší bývalou studentku, avšak těsně před svatbou si není jist, zda to byl opravdu tak dobrý nápad. Není zde nouze o zajímavě napsané postavy, kdy jedna je divnější než-li druhá, ale také na krásné záběry ostrova o pár domech kompletně za bílého dne. Možná, že dalším shlédnutím své hodnocení zvýším, za tím však pouze tak. 6/10. (16.03.2021)

Příště mě zase něco doporuč Malarkey, díky, fakt hodnej kluk. Co je mě platná perfektní islandská nátura a styl života, když jsem nepochopil roli té rezavé holky v tom filmu. Přišlo mě to, jako kdyby ta herečka byla dlouho bez práce a režisér jí s lítosti obsadil do svýho filmu, ale už pro ní nezbyla žádná postava, tak jí řekl "prostě tam existuj, nazdařbůh mě pobíhej ve filmu, občas v něm něco zahulákej a kamera si tě čas od času všimne." To je jedna věc, druhá věc je ta, že hlavní hrdina mě byl sympatickej asi jako beďar na penisu a ještě třetí věc, tenhle film je vtipnej, asi jako barák Obama bílej. (07.01.2010)

Ejhle Absurdisland... %-))) . . . Jen mi ten film svou formou až moc připomíná takové ty všechny za každou cenu zlomyslné všepojímající nevyrovnané hořké české komedie. Čechov nečechov... . . . Takže poctivé tři hvězdy v temné noci a ženit že se teda svědomí nesvědomí nebudu... ;o[] - - - - - (Poprvé viděno /s původní zvukovou stopou s č. titulky a originálním formátem obrazu/ 7.11.2011 na nočním >severském prostoru< , hodnocení 330., komentář zde lehce zahořklý jako šestačtyřicátý - 8.11.2011) (08.11.2011)

Svatba na opuštěném ostrůvku, s malým dřevěným kostelem na jeho vrcholku. Spojení se světem - pouze přívozem. Mám-li smutek na duši a jestli si chci při filmu pomeditovat, pak je tohle dobrá volba. Jen už se mi trochu děj vykouřil z hlavy. Severské filmy mě vždy lákaly a islandská kinematografie vystupuje poslední dobou do popředí. Tenhle to jen dokazuje. (08.11.2014)