Muž, který miloval Yngveho
Mannen som elsket Yngve
The Man Who Loved Yngve
The Man Who Loved Yngve
Režie:
Stian KristiansenScénář:
Tore RenbergKamera:
Trond HøinesHudba:
John Erik KaadaHrají:
Rolf Kristian Larsen, Ole Christoffer Ertvaag, Ida Elise Broch, Arthur Berning, Kristoffer Joner, Jørgen Langhelle, Vegar Hoel, Andreas Cappelen (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Norský Stavanger je sice příjemné, ale poněkud monotónní místo k životu, do něhož revoluční konec osmdesátých let proniká jen skrze televizní obrazovky. Jediný únik z okolní šedivé nudy nachází sedmnáctiletý Jarle v hudbě kapel nové vlny, pod jejichž vlivem založí s přáteli „nejtvrdší punkovou kapelu ve Stavangeru“ (především proto, aby jako nezletilý gymnazista konečně pronikl do jediného rockového klubu ve městě). Když však do školy nastoupí nový student Yngve, obrátí se Jarleho doposud dětský svět vzhůru nohama: aniž by tušil, jak k tomu došlo, zjišťuje, že volí mezi dívkou, kterou mu všichni závidí, a chlapcem, jehož ani pořádně nezná. S tak silným emočním zlomem, který se podařilo debutujícímu Stianu Kristiansenovi do snímku vložit, se lze setkat jen málokdy – jeho zábavná komedie o dospívání se takřka nepozorovaně zlomí do hořce melancholického vyprávění o nemožné lásce. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (84)
Kdo z nás někdy v období puberty a dospívání nepociťoval náklonnost ke kamarádovi nebo spolužákovi stejného pohlaví? Já se přiznám, že podobné pocity jsem zažíval v době dospívání také, a tak jsem velmi rozuměl hlavnímu hrdinovi, který se v tom dokonale plácal a byl ze svých pocitů maximálně zmatený. Navíc na tomhle filmu se mi líbí ten nenásilný postup děje, kdy všechno postupuje tak nějak přirozeně a scénář netlačí na pilu, ale spíše nechává hlavního hrdinu konat jen v náznacích a k nevyhnutelné konfrotaci se tak dospěje prakticky až na konci filmu. A to je velice překvapivé, ale zároveň také velice příjemné zjištění, film bych tedy ani nenazýval jako film o homosexualitě, ale spíše jako film o hledání sebe sama v období dospívání. Ale fungovalo to naprosto dokonale, a to je asi to nejdůležitější. Jen mi trochu vadí, že když už k té konfrontaci na konci filmu dojde, tak děj zůstává otevřený a divák se tak vlastně vůbec nedozví, jak se hlavní hrdina rozhodl a jak celá tato story dopadla. Což je jediný nedostatek, který filmu mohu vyčíst, jinak je to totiž další z mnoha dokonalých severských filmů, a konkrétně filmů o dospívání a o ujasňování si svých pocitů a hledání sebe sama v této složité době života není rozhodně nikdy dost. Zvlášť, když jsou maximálně příjemné a sympatické. A že se film odehrával v roce 1989 je jen malý příjemný bonus. Kdyby byl ten příběh nějak konkrétně zakončený, neváhal bych s pěti hvězdama, takhle je to jen 90% a tím pádem pouze čtyři hvězdy. ()
Jednoznačně parádní záležitost. Filmy s gay tematikou jsou v mnohých případech předvídatelné a citově kalkukulující. Tenhle snímek však ani náhodou. Kromě výtečného scénáře a skvělých hereckých výkonů disponuje vydařeným soundtrackem čítajícím mj. The Cure a Joy Division. Určitě jeden ze základních kamenů snímků z této kategorie. P. S.: Český název opět zhovadilý. ()
Trošku mi ten film připomněl nedávno viděný český film Občanský průkaz. Vlastně je to i na stejný způsob. Jediné co mi v tom filmu ale chybí je humor. Přitom ten film by měla být komedie. Takže i když je příběhově zasazen do zajímavých událostí, ve skutečnosti je to naprosto průměrný film, který mě zaujal snad jenom dobou a muzikou v ní. ()
Ano, hubertus, menčestráčky a vyťahaný svetrík zo sekáču, dlhé mastné vlasy a vo walkmene PJ Harvey, The Stone Roses alebo Sonic Youth... takto som fungoval v 93 ťom aj ja a vtedy by som toto možno hodnotil aj ináč, ale teraz som už starý, škaredý a blbý a film, v ktorom sa to iskrí zateplovacími pohľadmi už nejako moc nezvládam. Takže tie dve hviezdičky sú výnimočne len za pár vtipných hlášok a tú jeho prenádhernú buchtu , na ktorú som sa nevedel vynadívať ! ()
Skandinávská kinematografie nikdy nezklame, to je fakt nad slunce jasný snad každému filmovému fandovi :-) A tahle netypická komedie pro teenagery z norské provenience to jen a jen potvrzuje. Úžasně napsané postavy, s bravurou zahrané, výborný příběh o nelehké cestě k nalezení sebe sama podaný sice v odlehčenějším tónu, ale s trochu hořkosladkým melancholickým koncem. Postava Ingveho mě hlavně v první půlce svým pojetím dostávala do kolen - zpomalené záběry evokující svlékací a zírací pohledy :-) Film, který by určitě zabodoval i v běžné distribuci. ()
Reklama