Osina v zadku

Tak ako pise Madison, aj ja zboznujem blaznive komedie Francisa Vebera, ktore su sice pritiahnute za usi a mnoho situacii su v realnom zivote nepravdepodobne, ale ja sa proste musim smiat, pretoze to bolo ucelom samotneho rezisera a z mojho pohladu sa mu to vydarilo. Uz pred 20-timi rokmi som sa nasmial na komediach OTEC A OTEC (1983), UPRCHLICI (1986) alebo TRI UPRCHLICI (1989), na ktore si uz tak dobre nepamätam, takze urcite si budem musiet dat repete a to som nespomenul moju oblubenu komediu DRZ HUBU! (2003). V tomto pripade je opät zufalec, ktory chce spachat sebevrazdu kvoli manzelke, ktora ho chce nechat a to prave vo chvili, ked vo vedlajsej hotelovej izbe caka zabijak odstrelovac, takze ak poznate Vebera, tak si mozete predstavit, ake komicke situacie nastanu medzi tymito jedincami :-) V podstate je tento film odkazom na komedie 80-tych rokov, ktora mozno v dnesnej dobe uz len tak kazdemu nesadne, ale v tom obdobi som sa ako decko vzdy tesil na sviatky, ked tieto uzasne komedie napriklad s Pierrom Richardom davali v telke... 02.10.2010 _______ Richard Berry - (Jean Milan / Ralf Milan) +++ Patrick Timsit - (Francois Pignon) +++ Pascal Elbé - (Edgar Wolf) +++ Virginie Ledoyen - (Louise) +++ Michel Aumont - (Randoni) +++ Corinne Masiero - (Suzanne) +++ Hudba: Jean-Michel Bernard +++ (02.10.2010)

Po dosť dlhom čase som opäť naďabil na Veberovku. Jeho tvorba patrí medzi moje najoblúbenejšie filmové predstavnia. A filmy ako Kondomédia, Drž hubu a pod. dokážem pozerať aj viac ako 2x. Preto som si s chuťou pustil Osinu v zadku a nesklamala ma. Film je jedinečný tým, že celý dej sa prakticky odohráva v dvoch miestnostia. Ale v tomto je Veber známy, že svoje filmy sa snaží priestorovo minimalizovať. Charaktery sú tiež cítiť jeho rukopisom. Jedna otrava vs. jeden normál aj keď vrah. Okorení to príchod doktora a otravova ex manželka. Práve časti so psychiatrom, exmanželkov a dvomi hlavnými protagonistami sú asi najlepšie. V pár recenziách som si tu prečítal, že začiatok nie je dobrý. No v tom majú pravdu, dobrý nie je. Je perfektný. Presne Veberovský, náhodné stretnutie, zápletka a idiot čo nevie nič pochopiť. Vrelo túto komédiiu odporúčam každému, kto má rád príjemný humor, nepotrpí sa extrémne kulisi a bavia ho tak trošku vyšinuté a choromyselné charaktery akou je Pignon. Film je svojou dĺžkou vhodný aj na fasa večer, keď človek musí skoro ráno vstávať a to ja vždy ocením. (30.09.2013)

Většina remaků, hlavně hollywoodského původu, tupě vykrádá námět, přidanou hodnotu má v nejlepším případě nulovou a využívá herce, kteří na originální ztvárnění postav prostě nestačí. Tohle je ale výjimka potvrzující pravidlo. Možná to bude tím, že tenhle film jsem viděl dříve než originál (já vím, zhřešil jsem), ale já tuhle verzi zkrátka považuji za lepší. Je to nejspíš proto, že původní film už trochu zastaral a také proto, že v roli Pignona se tehdy objevil Jacques Brel, který - a zde souhlasím se samotným Veberem, který o tom psal ve své autobiografii - ve své roli působil spíše zvláštně než směšně, což vůči němu není žádná výtka, ale zkrátka do této role se tolik nehodil. Za to Patrick Timsit zahrál debila naprosto s přehledem, v žádné inteligentní roli jsem ho vlastně zatím ani nepotkal. Navíc tu máme přidanou linku s klukem a holkou a Francoisem Randonim s tradičně výborným Michelem Aumontem. Na rozdíl od první verze se pohybujeme prakticky pouze v interiérech (hotel a psychiatrická léčebna), což výsledku rozhodně neubírá. Jedinou výtku mám k hudbě - ten donekonečna se opakující motiv začíná být velmi brzy otravný. 95% (26.03.2016)

Neviděl jsem celý začátek, ale myslím, že jsem ztratil tak maximálně 10 min a snad to někdy dokoukám. Náhodou jsem o tento film zavadil v televizi a hned na první pohled zaujal, jinak bych se k němu asi nikdy nedostal. Jedná se o nenáročnou komedii, kde většinou je se čemu zasmát. Ale prvním dobrým pocitům ani 84 (bez úvodních 10ti) nenáročných minut nepomohlo, protože ke konci už jsem ty dva nedával a chtěl to vypnout, bylo to pořád dokola - do pokoje někdo přišel, někdo odešel a pak se tam za chvíli zase vrátil. Chvilkami mi to přišlo až trapné. Dodíval jsem se na to, jen protože není spousta filmů, na které jsem se rozdíval a nedodíval a také mě zajímalo jak to nakonec skončí. A právě konec mě vůbec neuspokojil. Na druhou stranu obdivuji tvůrce, že dokáží natočit takový film s minimem herců a lokací. Předpokládám, že i náklady byly minimální. A herci nakonec předváděli kvalitní práci. Enšpígl má naprosto šílený komentář, který má snad lepší děj, než samotný film a jsem rád, že i přestože sám má rád F. Vebera, tak film hodnotil odpovídajícími 3 hvězdičkami. (10.07.2010)

Tak trošku mi přišlo, že ti uživatelé, co tenhle film hodnotili tou jednou hvězdičkou ten film vlastně neviděli celej. Já jsem po chvíli taky chtěl odejít. Ta hlavní dvojice se mi totiž ani trošku nelíbila, jenže po chvíli jsem si je oblíbil a táhnul to s nima až do konce. Ono se to totiž klasicky, jak to Veber umí, rozjelo a já se opravdu bavil. Základ je stejnej, jeden blbec, druhej vážnej. Konfrontace, hromada kecáního a pár zděšených človíčků kolem. O zábavu určitě postaráno. Já se určitě bavil. Ti co tento film degradovali na průměrnou komedii zřejmě ne. Škoda, ten film si to nezaslouží. Je potřeba se prokousat přes prvních 20 minut, zvyknout si na ty dva matlajzníky a určitě se budete bavit. Francis Veber ví co točí, i když je to remake. (04.06.2010)