Osina v zadku

Pomalý rozjezd, ale Francis Veber ví jak pobavit. Když pominu jeho posedlost, že tedˇ všechny své bláznivé protagonisty pojmenová jménem Francois Pignon :). Vyklubala se z toho opět povedená legrace. Nájemný vrah a zoufalec. Duo Richard Berry a Patrick Timsit se pěkně vybarvilo. Vyplatí se dát komedii z kolébky Francie šanci, nemůžete nic ztratit vždycky můžete použít dálkový ovládač a dát nemilosrdnou stopku, ale já to neudělala a příjemně jsem se nasmála. (15.10.2010)

Osina v zadku je už druhým remakem původního francouzského originálu, kde se díky nápadu scénáristy v sousedních pokojích jednoho hotelu sešel chladnokrevný nájemný vrah, který se chystá ke klíčové akci svého povolání, s užvaněným dobrosrdečným troubou se sebevražednými sklony. Oba předchozí filmy, jak originál s Venturou v hlavní roli, tak i americký remake s Jackem Lemmonem a Walterem Matthauem, jsem viděl už před pár lety a je nanejvýš ošidné srovnávat kvalitu všech tří děl s takovým časovým odstupem. Nicméně i přes riziko zkreslení na základě toho, co vydoluju v paměti, myslím, že třetí verze se blíží mé představě o kvalitní komedii nejblíže. Předchozí kousky shazovalo problematické obsazení a přehrávání (Jacques Brel) nebo lacinější humor americké verze. Těch 58 %, které k dnešnímu dni Osina v zadku sklidila, je mimochodem dost chudá nadílka proti často mnohem lépe hodnoceným fekálním komediím nebo teenagerským trapárnám. Francis Veber mi svým stylem humoru dokonale sedí a prakticky žádným svým filmem nebo scénářem mě vyloženě nezklamal. Osina v zadku není bezchybná, ale co jiného může být pro komedii dobrou vizitkou než doba smíchu, kterou v divákovi vyvolá, a já se minimálně rok už tak od srdce nezasmál, jako při eskapádách nešťastného Pignona a neskrývaném zoufalství věčně vyrušovaného smolařského nájemného vraha. Oproti předchozím verzím je ústřední dvojice protihráčů obsazena relativně neznámými herci, kteří ale odvádějí slušný výkon a nepředstavují slabinu. Veber dokáže i ty neprofláknutější a potenciálně laciné scény podat s francouzským šarmem a nadhledem. Snad jen ta pointa mohla být na závěr dotaženější. Celkový dojem: 80 %. (30.09.2010)

Vzhledem k tomu, že mám moc rád tento typ komedii, již jsem jich pár viděl a Osina v zadku mi příjde jako méně povedená. Chybí tomu určitá ladnost, svěžest a nápaditost.. Veber tohle právě umí a proto mne překvapila absence těchto přívlastků. Snímek působí příliš levně a lascivně, fórky jsou až příliš prvoplánové, ikdyž na nich samozřejmě také stojí i komedie třeba s Piere Richardem.. ovšem ON je ta osoba, která i tohle dokáže uhrát a dát tomu ladnost.. Bohužel herci v Osině mě ničím neoslnili a ONI měli být tváří téhle srandy.... (18.09.2011)

Když jsem se dověděl, že na HBO budou dávat nový film od Francisa Vebera, přestal jsem se mýt, jíst i souložit, ukončil jsem dohady dohady s kámošema o tom kdo bude trénovat Viktorku Žižkov, skončil s pozorováním souložících psů a plně se koncetroval na premiéru filmu. Usazuju se do křesla a netrpělivě očekávám můj vysněný film. Těsně před filmem se však spustila doslova serié nečekaných událostí. Nejdřív přišlo do pokoje zbylý osazenstvo bytu s tím, že jestli se ihned neumyju, vyhodí mě pro smrad z domu. Nabíhám do koupelny, vidím kýbl z vodou tak ho na sebe rychle vyleju. Bohužel jsem si nevšiml, že v kýblu byly právě sklizený okurky. Některé asi hodně měkké a tak cela nečekaně získávám i okurkové aromá. Vyjdu z koupleny, ale to aromá asi způsobilo, že mě najednou začalo nesnesitelně kručet v žaludku a tak jsem to nevydržel, vběhnul do kuchyně, otřevel jsem ledničku, přiložil oteřenou pusu k hornímu regálu a narhnul jsem do ní obsah celého regálu, později měl sice žaludek menší problém s kartonem od mlíka a papírovou krabičkou s obrazem veselé krávy, ale nás drsný kluky ze Žižkova hend tak něco nepoloží. Po téhle rychlovečeři jsem se vrátil do pokoje aniž bych si všiml, že přišla slečna, která se zásadně neztotožňovala s mou sexuální abstinencí kvůli premiéře filmu. Naštěstí se ona abstinence ukázala jako skvělá věc, protože vše podstatný se satčilo odehrát ještě dřív než skončil blok filmových promo ukázek před samotným filmem. Následnou facku od samičky a uražený odchod ze scény jsem už ani nevnímal, protože právě začalo odpočítávání do začátku filmu, 0,54; 0,53; 0,52, když v tom volá kámoš, bohužel tohle byl zrovna kámoš z kategorie nezmar a tak mu radši rychle zvedám sluchátko. Prej " čau, co myslíš byl by pro Viktorku Žižkov lepší Hřebík nebo Straka?" rychle odpovídám, že Hřebík a chystám se zavěst, protože 0,32; 0,31, když v tom přijde smrtící dodatečná otázka "Vždyt si před týdnem říkal že Straka". Zavěšuju a běžím telefon pro jistotu rychle spláchnout do hajzlu, protože kámoš z kategorie nezmar je vždy připraven potvrdit své kategorické zařežení. 0,12; 0,11 .. najednou slyším podivné kňučení pod okny, okamžitě vykláním hlavu z okna. Pod okny vidím známe pohyby v podání čtyřnohých chlupatých milenců, beru všechno co mám po ruce a zasypu tím souložící čtyřnohý sexuální gurmány. Dávají se na úprk. Pes samec po mě háže nenavistný výraz, ale v tom slyším úvodní znělku filmu nechám samce samcem a destibojářským přemetem alá Šeberle skáču na pohovku, akorát včas, film totiž právě začíná. A´t mě nikdo netvrdí, že nejsem zápalený fanoušek filmů Francise Vebera. (07.06.2010)

Veber si zrežíroval film, který kdysi napsal. Původní Dotěrný chlap je klasika s vynikajícím Venturou. Čekal jsem, že by Veber mohl původní film trumfnout, ale bohužel se mi dostalo zklamání. Berry je sice sympaťák, ale není to Ventura a ostatní herci nejsou také moc sympatičtí ani přesvědčiví. Raději se zas podívám na původní film. (02.04.2021)