Paříž, když to hoří

40 % - Nebýt Audrey, tak jsem to snad nedokoukal (to ne, já filmy z principu nevypínám:-) Po všech stránkách (s výjimkou Audrey:-) (Pod)průměrný film, romantika bez romantické chemie, osud hlavních postav mě vůbec nezajímal, stejně jako vyprávěný příběh, konec bez gradace. Pro obdivovatele Audrey asi povinnost, ale pro ostatní nezáživná záležitost. (18.03.2009)

Opět jedna skvělá komedie. Líný scénárista si najme písařku, aby za dva dny stihli napsat scénář k trháku, který očekává jeho producent. A rozjíždí se kolotoč fantazie, dělání si srandy z filmových klišé (ale s láskou) a bruslení mezi nejrůznějšími filmovými žánry. Scénárista promítá do filmu postavy z okolí a do velké lásky sebe a písařku, zatímco se zamilovávají i ve skutečném životě. Je to úchvatně zahrané - Hepburnová je kouzelně naivní, Holden hotový baron Prášil :) je tu pár hereckých i pěveckých cameí (Dietrichová, Sinatra, Astaire) a cameo, který nechce pochopit že je cameo (Curtis) :) A nejvíce jsem se zasmál, když se Hepburnová opije a film se bleskurychle mění na hammer horor, indiánku a letecký film :D (31.08.2021)

Bláznivý kolotoč všech možných filmových klišé, parodovaných, jak jinak. Holden i Audrey se skvěle doplňují a i když nejde o žádnou duchaplnou filmovou hříčku, je to zábava. Moc se mi líbil Richardův přístup k životu - pět dní se nervovat a pak si 360 dní užívat vodky a sluníčka. Ale i Gabrielle a její nadšení z probuzení mělo něco do sebe. A Dívku, která ukradla Eiffelovu věž (metaforický název, ve skutečnosti ji neukradne) bych moc ráda viděla. (22.08.2012)

„Ten bizarní objekt na obzoru je Eiffelovka. Nechal jsem ji tam přestěhovat, aby mi připomínala, kde vlastně jsem. Pokud vám vadí, tak ji samozřejmě dám zase odstranit.“ Film, u něhož se vyplatilo dát mu s odstupem času (u mě 5 let) další šanci. Napodruhé to už totiž šlo „plavně“ a já se moc bavil. V první řadě mile (a úmyslně) přehrávající hlavní dvojkou, kterou bylo radost pozorovat (třeba ve vzduchu!), v druhé zpracováním, které jsem si užil mnohem víc než prve. Dělání si srandy ze scenáristů, sílící sebeparodie, různorodé narážky, vtipné paralely, epizodní camea, „zvraty“ (navíc skvostné finále „Dívky, která…“ a též vydařený „skutečný“ závěr) a nakonec ta hravá atmosféra, to vše v hávu té (záměrně) nejkýčovitější romantiky, mě postupně zcela odzbrojilo. Zvyšuju hodnocení na slabších 5*. „Ano, takže tajemný cizinec. Kdo to je? Co dělá? Jaké utrpení, jaká muka způsobila ten smutek, který se skrývá v jeho očích? A proč, když už si pokládáme otázky, jsem neposlechl svého otce, a nenaučil se nějaké užitečné povolání?“ (05.04.2010)

Pomalu rozvíjející se příběh dvou scénáristů, kteří spolu vymýšlejí děj budoucího filmu. Celý snímek je vlastně postavený na představivosti a z divákovi strany hlavně na trpělivosti. Dalo mi celkem práci se do děje dostat tak, aby mě začal bavit. Originální film s nadměrným množstvím fantazie, šarmantním Holdenem a až příliš zasněnou Hepburn. (10.01.2014)