Reklama

Reklama

Holka Ferrari Dino

  • angličtina The Ferrari Dino Girl (festivalový název)

VOD (1)

Obsahy(1)

Po Nočních hovorech s matkou a Krajině mého srdce natočil Jan Němec další autodokument na pomezí experimentu a hraného eseje. Popisuje v něm okolnosti, které provázely jeho natáčení sovětské invaze v pražských ulicích 21. srpna 1968. Čtyři kotouče cenného materiálu, pořízeného z vlastní iniciativy, neměly v okupovaném státě žádnou hodnotu: bylo třeba je ukázat světu. Režisér s dvojicí přátel provezl drahocenný materiál, zahrnující v nesestříhané podobě šestnáct minut, do Rakouska přes prakticky uzavřené hranice za značně bizarních okolností. Nejdůležitější z nich byly „holka Ferrari Dino“, tedy krásná, ale nedosažitelná dívka Jana, a autorův milovaný vůz Fiat 850. Jan Němec opět zkoumá skutečnost svého života ve vztahu k české minulosti. Intimní historie se nedělitelně prostupuje s „velkými“ dějinami. Tvůrce konfrontuje hrané dotáčky (v nichž ho ztělesňuje Karel Roden) s původním materiálem, který před více než čtyřiceti lety obletěl svět a získal si „víc diváků, než má Steven Spielberg“. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (33)

Bluntman 

všechny recenze uživatele

LFŠ 2009 Mentální rekonstrukce vzpomínky, jejiž jedinou chybou je vybočení z konceptu - podbarvení dobových záznamů hudbou - a mírná nesystematičnost; jinak z posledních Němcových autodokumentů ten nejlepší: godardovsky avantgardní forma (dokumentární projížďka po místech po 40 letech, doplněná o voice-over Karla Rodena představujícího režiséra za mlada a dobové zvukové efekty) smíchaná s textuálními návaznostmi (Budař ne jako vypravěč, stále ale svůdce). Překvapivě to funguje jako velice osobní i nadspolečenský pohled na minulost (s osobním přesahem do současnosti, auteurským vyznáním), který je zcela jiný než většina filmů herritage cinema, jež se snaží vypořádat s česko(slovenskou) minulostí. 8+/10 ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

On je to vlastně podcast - celý příběh vypráví Roden a ze samotných záběrů moc nepochopíte, co se děje. Ale i tak se mi ten film docela líbil. Příběh vyprávěný Rodenem je o tom, jak Jan Němec převezl přes hranice dokument o roku 1968. Do toho je celý film dokreslen záběry, které se tam občas hodí a občas ne a jediná část, kde Karel Roden nic nevypráví, je právě onen dokument. Na konci se ke slovu dostane i pan režisér a povypráví krátce o současnosti. Do toho tam ještě přizná, že to či filmy, na které stejně nikdo nechodí. A to je konec. Není to špatný film, ale k sem tam zajímavému příběhu a dokumentárním záběrům ta obrazová složka prostě nezaujme. Má světlé momenty, ale celkově nezaujme. Proto jenom 3* ()

Reklama

evapetra 

všechny recenze uživatele

Režisér Jan Němec udělal maximum pro to, aby vyvezl dokumentární záběry z prvních hodin srpnové okupace do sousední svobodné země a taky udělal maximum pro to, aby po letech divákům neotřelou formou přiblížil okolnosti, které ono natáčení a následné pašování filmového materiálu provázely. Celý dokument má stejný počet minut jako poslední dvojčíslí roku, ve kterém k invazi došlo. Režisér tehdy jistě doufal, že svět se zájmem podívá a že ho to vyburcuje k nějaké protiakci. A svět udělal akorát to první. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Hraná rekonstrukce vlastních vzpomínek na události sovětské invaze v srpnu 1968 je narozdíl od poněkud obskurních Němcových experimentů bez problémů srozumitelná a navíc obsahuje i kompletní materiál, který autor tehdy v ulicích Prahy stihl natočit. Mladého režiséra hraje a výborný komentář čte Karel Roden. Dílo hodné pozornosti! ()

Toj 

všechny recenze uživatele

Film mě nejdřív docela zaskočil svým zpracováním a pro mě zpočátku těžko stravitelnou drsňáckou pózou Němce/Rodena. Nakonec jsem byl sám překvapen, jak rychle jsem na to vše přistoupil, nechal jsem se vtáhnout do děje a vše jsem si užil. Jedná se o velmi zajímavý experiment, kdy obrazová složka filmu je divákovi zprostředkovaná skrze zmatené záběry běžnou digitální kamerou. Film přesto dokáže budovat napětí a udržet si pozornost. Jediná moje výtka je k tomu, jak byly puštěny tehdější Němcovy záběry. Na začátku mi vadilo, že z nich nic nevidím a když jsem ke konci viděl všechno (16 minut bez zvuku a hudby!), tak jsem se po chvíli nudil. Určitě by filmu nijak neublížilo, kdyby ten záznam byl ukazován po kouskách v průběhu filmu. ()

Galerie (7)

Reklama

Reklama