Povolání: Reportér

ocenenia : MFF Cannes 1975 - Nominácia na 1. cenu ◘◘◘◘ Nádherná harmónia a kompozícia farieb v každom zábere, krásna Maria Schneider, skvelý Nicholson, originálna kamera.... Slávny niekoľkominútový záber "cez zamrežované okno prechádzajúcej" kamery, na konci ktorého nás ohromí úžasná pointa.....a my si uvedomíme, že sa to stalo tesne "za naším chrbtom".... A nádherná kompozícia posledného záberu je dychvyrážajúca..... (03.12.2006)

Jeden z filmových restů, který jsem měl. Antonioniho Zvětšenina na legendárního Jacka Nicholsona prý udělala velký dojem, byl tak rád, že spolu mohli spolupracovat na tomhle pomalém, minimalistickém a odosobněném kousku kombinujícím realitu a imaginaci. Novinář David využije náhodné smrti obchodníka se zbraněmi a rozhodne se vzít na sebe jeho úlohu. Prchá před svými problémy přes polovinu Evropy, aby mu nová identita přinesla další. Nicholson dokázal oživit postavu, která je (při vší úctě k tvůrcům) jen matně načrtnutá, výsledek upoutá jen velmi sporadicky, děj je nesouvislý, jiskření mezi ním a (v reálném životě expřítelkyní) Marií Schneider krapet mdlé. Za mě rozpačitý zážitek. (07.07.2019)

Povolání: Reportér je poetickou ódou krize středního věku a Antonioniho rukopis si pohrává s pocitem. Vyhoření profesního i osobního života po fyzickém vyčerpání neodolalo impulsu myšlenky. Změna identity má být životadárným elixírem, ale fascinace samotnou podstatou přeměny se zvědavě noří pod povrch a hledá identitu. Nechává se strhnout tajuplným proudem pocitu osudovosti, nejhlasitější bolestí je osamělost. Minulosti se utíká z přesvědčení, přítomnost je ve znamení tápání a povlávání, budoucnost se nesrozumitelně ztrácí v neschopnosti rozhodnutí a bezradnosti duše. Některé následky činů již nelze zvrátit, změna nepřináší očistné znovuzrození a cynicky se vysmívá vzrůstajícímu pocitu strachu marnosti. Hlavní postavou krize středního věku je David Locke (zajímavý Jack Nicholson), uznávaný anglický televizní novinář. Pozorovaná neměnná bezútěšnost politicko-společenského stavu, rutinní setrvačnost prázdného svazku, fyzická náročnost předpokládaných ambicí. Celková a absolutní vnitřní vyhořelost je silným impulsem, náhoda se šibalsky usmívá a lákavě mrká v náznacích, naděje halucinuje v představách neznámého pocitu svobody a nezařaditelnosti a Gaudí s pouští se stávají symbolem. Osamělost je nejsilnějším pocitem, pevný bod nikde v dohledu. Obroda umřela na nerozhodnost a strach, svoboda spolkla samu sebe. Hlavní ženskou postavou je mladá obdivovatelka Gaudího staveb (zajímavá Maria Schneider), svůdný přelud. Vzbuzuje zdání éterického vlnění předurčenosti, oslavuje mužnou sílu moci a možností a bloudícímu se stává Sirénou s omamnou příchutí. Důležitou postavou je David Robertson (Charles Mulvehill), efektivní obchodník a nabídnutá možnost změny. Nevyplácí se kráčet ve stínu silného ducha, pokud neznáme jeho prokletí. Výraznější postavou je Rachel Locke (Jenny Runacre), Davidova manželka se zaskočeným svědomím, které jí nutí do hledání odpuštění. Lze najít objektivní pravdu? A také Martin Knight (Ian Hendry), televizní producent a Davidův spolupracovník i kamarád. Za zmínku stojí také čadský opoziční předák Achebe (Ambroise Bia). Hlavním motivem filmu je hledání, osamělost a tápání. Zápletka je filozofickou pomůckou a pohrává si s lidskou slabostí, strachem. Krize středního věku v Antonioniho podání je esteticky filozofujícím moučníkem. (17.06.2018)

Filosofická úvaha na téma důležitosti informací. Naše smysly nám každou vteřinu přinášejí všechny možné informace o našem okolí, noviny nám každý den přinášejí všechny možné informace o světě, ale co je z nich důležité, to nevíme. Na začátku cesty je svět barevný, ale postupně zešedne. Locke prochází světem, natáčí ho na kameru, ale to podstatné mu uniká, ač na sebe vezme jinou identitu. Je jenom pasažér (jak zní anglický název filmu) na cestě narození-smrt, aniž by přijal jediný závazek z cesty vyplývající. Pět hvězdiček už jenom kvůli geniálnímu sedmiminutovému závěrečnému záběru. (26.11.2011)

AFRIKA. Horúčava. Žiar. Páľava. Úpek. Var. Neviem si pomôcť, ale MILUJEM používanie častých synoným. Reportér David Locke tu momentálne pracuje na dokumente. HOTEL. Postava ROBERTSON. Je mŕtvy. Dostal rýchly a smrtiaci INFARKT. Teraz výmena identít. Urobil dobre ? Zo začiatku si myslí, že áno, aspoň sa zbaví svojho tzv. bezvýznamného života. No, po čase si uvedomí, že sa stal frekventovaným pašerákom zbraní, po ktorom pôjde určitá skupina nebezpečných ľudí. Úteky. Skrývanie sa. A vôbec, stálo mu to za takýto adrenalínový život ? Hm... ťažko povedať. V pätách má svoju súčasnú priateľku, ktorá neustále vyhľadáva práve tohto chlapíka Robertsona, či Locke, alias Robertson má k dispozícii dievča, ktoré sa mu snaží pomôcť, bohužiaľ, už nie je žiadne možné východisko ? Taliansky režisér MICHELANGELO ANTONIONI pristupuje k nakrúcaniu filmov, ROVNAKO, ako iný Michelangelo, Buonarroti, čo je taktiež veľká KAPACITA vo svojom OBORE !!!!!! Nádherná KAMERA LUCIANA TOVOLIHO, a tie komponované zábery, to je krása ! Po skvelom Prelete nad kukučím hniezdom, opäť excelentný herecký výkon majstrovského Jacka Nicholsona ! Absolútny elegán filmového NAD - HERECTVA, ak si to takto vôbec môžem dovoliť povedať ? Samozrejme, Mária SCHNEIDER, bola pekná a sympatická, ušla nadovšetko. Som s ňou náramne spokojný ! A ja som zase oveľa viac spokojnejší s Reportérom, ako so Zabriskie Point a Zväčšeninou ! A tak dlho mi unikal, čo považujem za premárnený čas ! (08.07.2017)