Die Rebellion

Zdravotně postižený bývalý voják Andreas Pum (Branko Samarovski) ztratil nohu ve válce pro zem císaře a otce. Po odchodu z armády dostane licenci k provozování živnosti a flašinet. Jednoho dne se dostane do vyhrocené diskuse s vysoce postaveným mužem, a za narušení pořádku končí ve vězení, kde přichází i o to málo co měl. (30.06.2020)

Komorne a civilne  ladené dráma o živote vojaka, ktorý je považovaný za hrdinu a na fronte nechal kus seba, tak v živote to aj tak nič neznamená a musí sa svetom pretĺkať, ako vie. Je to smutný príbeh o ľudskej dôstojnosti a o tom, že ani statne vyznamenanie človeku nezaistí kludné prežitie života. Ja som vobec nevedel, že tento film natočil známy režisér deprimujúcich filmov sám Michael Haneke. On točí ponuré a tažké filmy, ale tento mi do jeho konceptu až tak nepasoval aj keď sa tiež dá charakterizovať ako ťažko stráviteľný film. Aj keď plynie pomaly, je spracovaný pútavo až podmaňujúco a divakovi určite osud hlavnej postavy nie je ľahostajný a o to tu asi aj najviac išlo. Že, keď vo filme s nim nikto nesúcití až na jednu výnimku, tak to dostane aspoň od diváka. Silne 4*. (11.03.2024)

Komorní drama vysloužilého vojáka, který ve válce přišel o nohu, na druhou stranu dostal licenci k obživě a tím jistotu příjmu, tedy ta výchozí pozice nebyla beznadějná.. Příběh invalidy Andrease Puma rozehrál Branko Samarovski výborně, působil na mě přesvědčivě, chvíli jsem měla pocit, že on skutečně je Pumem, za to zaslouží smeknutí klobouku.. Mýma očima velice smutný a ve finále tíživý i skličující snímek.. (27.12.2023)

Geneze revoltujícího subjektu. __ Onu emoci, kterou ve mně Die Rebellion (1993) primárně vyvolala, bych pojmenoval rozhořčením. Nedivte se, po dobu hodiny a půl sledujeme mimořádně slušného člověka (jenž na počátku příběhu interpretuje každou vzpouru jako zločin proti Bohu), invalidního veterána z 1. sv. války Andrease Puma (Branko Samarovski), kterak se mu děje jedno bezpráví za druhým! Je v tom poznat Haneke? Řekl bych, že ano, jedním z jeho stěžejních témat je přeci sadismus (společenského) světa. Bylo by to na 5*, nebýt to tak literární (podobně ostatně vnímám i Bílou stuhu, která je však komplexnějším filmem; dát Die Rebellion 5* a Bílé stuze pouze 4* by nebylo adekvátní). Díky za tip Willymu Kufaltovi. 80 % (02.12.2023)

Die Rebellion na mě působí jako pečlivě stylizovaný (jednak důrazem na estetiku, ale i použitím už zmíněného vypravěče) smutný film. Haneke nám tu depresi přesně dávkuje, takže nás sice trápí, ale na rozdíl od svých jiných děl nešokuje. Od začátku je jasné, že cesta Andrease Puma nepovede ke štěstí. A to se nemůžu zbavit pocitu, že režisér svého neprůbojného a pokorného hrdinu k jeho rebelii tak trochu donutil, aby ho na konci měl tam, kde ho chtěl mít - na té "poslední štaci". (12.11.2023)