Muži, co zírají na kozy

Existují filmy, které mají pevný a jasně podaný názor, jako např. protiválečný muzikál Vlasy, politická satira Vrtěti psem nebo Přelet nad kukaččím hnízdem, který nemilosrdně tepá konformismus a šosáctví. Pak jsou filmy, které pevný názor nemají, protože jejich jediným cílem je vyvolat maximální srandu, jako např. Tropická bouře nebo Borat. Muži, co zírají na kozy, jsou perfektně obsazení a místy mají opravdu vydařené vtípky na účet armády i jiných. Ale jaký mají názor, co vlastně sdělují, odkud míří a kam, to mi tedy vážně jasné není. Přitom námět má sílu vodíkové pumy a mohla se narodit špičková satira, která by mohla konkurovat těm nejslavnějším kouskům ve svém žánru. Obě dvě supervelmoci v době studené války totiž opravdu měly pošahaný vojenský program, který se snažil využívat parapsycholologie a všech těch bláznivých nápadů, věštění budoucnosti, levitování a bůhví čeho dalšího a na obou stranách byl upřímně nenáviděn a opovrhován racionálně smýšlejícími vojenskými experty a politiky. Jenže vypadá to, jako by si scénárista potáhl z marihuany nebo lízl LSD, je to takové rozevláté a prosycené žvásty New Age, zkrátka pocit ze špičkového filmu se bohužel nedostavil. Celkový dojem: 60 %. Pokud vrcholnou humornou scénou mělo být zfetování vojenské základny silnou dávkou LSD, pak je scénárista vůl, protože něco takového mohlo skončit šíleným masakrem... (03.01.2013)

"Byl jsem na misi, i když jsem nevěděl, o jakou misi šlo." Kdyby mě opustila manželka, tak bych rozhodně nenarukoval do války, ale Bob Wilton je jiný. On se prostě do války vydal a uprostřed pouště se přimotal mezi uniformované Jedie mentální armády míru, kteří sváděli souboj pod vlivem LSD s Temnou stranou US Army. Můj pobavený úsměv se při sledování tohoto netradičního snímku občas měnil na nechápavý, ale abych dokázal, že jsem pozorný divák, tak nyní zkusím ladně projít zdí ... tak zatím zeď drží, ale my to s Bobem jednou dáme. (06.04.2016)

Jen si na ten film vzpomenu, a musím se začít smát. Ne smát v tom smyslu, že soi vzpomenu na různé humorné scénky a vtípky. I když to by taky šlo. ne, směju se tomu, jaká to byla vlastně píčovina. A já ji poměrně hltal. Absurdní džouky v coenovském stylu ala po přečtení spalte, evokující minimálně doktora divnolásku! Jako Clooney je vážně frajer a komediální role mu v poslední době jdou hodně pod ruku. Spacey a jeho americko krásovskej výraz potěší. (03.03.2010)

Tentokrát jsem to Clooneymu nezbaštil. Dopředu jsem věděl že se bude jednat o strašnou hloupost. Nečekal jsem ovšem že film bude tolik nevyrovnaný. Začátek filmu super. Ale přecejen postupně se člověk v těch pitominách zamotává. Přitom příběh humorným situacím jen a jen nahrává. Film má své lepší chvilky (Dim Mak) a také své nudné chvilky. Těch nudnějších bohužel bylo podstatně více :( 50% (13.02.2010)

Co to k čertu bylo…Některé filmy chytí a nepustí, zatímco u jiných máte permanentní pocit, že si budete muset způsobit nějakou fyzickou bolest, jinak Vám vypadnou bulvy a exploduje mozek. Co myslíte, kam spadají tihle „báječní“ muži zírající na kozy? Asi by bylo nefér smést je jen tak ze stolu a označit nálepkou nejnudnější a nejnevtipnější komedie roku. Jenže skutečnost je přesně taková ne-li horší. Problémem by nebyla ani tak celkem solidní devadesátiminutová stopáž, ale v případě pokud by se bylo na co dívat. Jedi trik, který se na diváka snaží zkoušet režisér Grant Heslov je neumětelským pokusem o nastolení chaosu v jinak klidných vodách a zapomíná, že divák se do kina většinou nevypraví pod vlivem LSD nebo jiných látek, které by mu možná pomohli najít v tomhle dvouvrstvém plakátovém filmu třetí rozměr zaručující blažené prochechtání se k explozivnímu konci. Ale počkat, to by tu nějaký musel být. (06.03.2010)