Režie:
Václav HudečekScénář:
Otto ZelenkaKamera:
Jaromír ZaoralHrají:
Jiřina Šejbalová, Josef Kobr, Milena Asmanová, Jana Tomečková, Lenka Termerová, Bohuslav Čvančara, Svatopluk Matyáš, Alois Müller, Karel VochočObsahy(1)
V roce 1974 natočil v ostravském televizním studiu režisér Václav Hudeček komedii Otto Zelenky Košilka. V této televizní inscenaci se zaskvělo vynikající herectví Jiřiny Šejbalové. Mladá Jana si přivede do bytu svého rozvedeného milence Petra. Její příbuzní se však vrátí předčasně z chaty a Jana se rozhodne vydávat Petra za jednoho ze ctitelů své půvabné matky Heleny, která pracuje jako modelka. Když Petr odejde, babička rozhodne, že Helenin nevázaný život plný ctitelů a milenců musí skončit a rozhodne se najít jí ženicha. Nápadníka hodlá pozvat na oslavu svých narozenin. Není ovšem jediná, kdo se v tom angažuje, a tak se v určený večer sejde nápadníků hned několik... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
noo, nutno uznat, že studio Ostrava se tentokrát docela vytáhlo. Ani nevadí některé poněkud topornější herecké výkony. Zajímavost - v druhé části se odehrává oslava narozenin, celkem s devíti osobami, ale snad ani jednou je nevidíme všechny pohromadě, nejvýš tak pět z nich. Ostatní neustále někam mizí a odněkud se vynořují. Spousta velmi zábavných a vysoce švihlých replik, z nichž mnohé by zasloužily zlidovět. Za mě jedna z nejlepších: "porušil jsi slib, co jsi mi dal!" - "neplač, dám ti jiný." ()
Nejdřív jsem si říkal, co to bude za televizní podivnost z roku '74. Nakonec jsem u toho zatuhnul až do konce. Na svou dobu mi to nepřipadalo nějak zvlášť hloupé a našlo se tam mnoho bezvadných vtípků. Pravda, celá ta posedlost sňatky dnes působí trochu nepochopitelně a 28 letý rozvedený muž je pro mne doslova kulturní šok. Postava dědy mě pobavila asi nejvíc, spolu s panem Cínem, samozřejmě. Jiřina Šejbalová, která je snad v každé své roli vzývána jako skvělá umělkyně mi nebyla nikdy zvlášť sympatická, ale nic proti. A když na d těmi hereckými výkony v této nenápadné televizní hříčce přemýšlím, myslím že na takové slušné úrovni by dnes pro televizi hrál jen málokdo. A to tenkrát točili s vědomím, že výsledkem bude jen černobílý rozmazaný obraz. Co hře ubrala technika, to vyvážili herci svou upřímnou prací. Dnes je to asi naopak. ()
No, nebýt v této crazy komedii zvolněného tempa v její druhé polovině, dávám bez zaváhání pět. Umíral jsem nad večerními dreskódy zúčastněných dam, díky kterým dostala Šejbalka málem infarkt, dusil jsem se smíchy při mariášových hláškách, dostal mne nápadník Termerové se svými fetišistickými sklony a také vynikající Alois Müller, který měl bezvadnou zkušenost s přísadou, obsaženou v drůbkové polévce. Po dlouhé době vynikající, pro mne premiérová, inscenace z českých luhů a hájů. Super. ()
"Ježišmarjá, strejčku, i když seš profesor češtiny, nemůžeš v mariáši říkat skvrna! Flek, proboha tě prosím, v mariáši říkej flek!" Neprávem zapomenutá perlička ostravské televize. Dívatelnosti nepochybně napomohlo angažmá Jiřiny Šejbalové, i když její role tady není stěžejní. Mužští herci tady nijak neoslnili, jejich výstupy jsou nezřídka hluchými místy filmu, ale třígenerační špičkování babičky, jejích dcer a vnučky povyšují tuto hru nad průměr. Brilantní dialogy a zvláště výměna překvapivě moderních názorů na život mezi matkou a dcerou (proč už tenkrát si někdo nevšimnul tehdy mladé Lenky Termerové?). ()
Lenka Termerová v posteli s milencem hned na začátku filmu v roce 1974? Tušila jsem, co z toho vyleze. Připomínalo mi to bakalářskou povídku. To byla ale povedená rodinka. Co věta vypuštěná z úst osazenstva, to skutečná perla. Dailogy mezi postavami byly brilantně napsané a hezky jim sedaly do pusy. Jiřina Šejbalová byla správná hlava rodiny. ... "rozsíváš kolem sebe erotické temno." Asi začnu tu rozkošnou větičku taky používat. Ta stojí za zapamatování. ()
Reklama