Madisonské mosty

"Ještě vejce? Nebo si na linu naposled zapícháme?" Ve věcech víry v lásku na první pohled jsem přirozený ateista, ale fandím jí. Nicméně sledovat, kterak se jedna taková láska naplnila, přestože se zase tak úplně nenaplnila, pro mne nebylo úplně snadné. Jsem totiž malý člověk, který se ve světě velkých emocí ztrácí, cítí se nesvůj a ví, že tam vlastně nepatří. (28.12.2016)

Láska ako súlad dvoch duší, dvoch tiel, dvoch svetov, ktoré v spojení vytvoria jednotu a harmóniu. Harmóniu mužsko-ženskú. Ako Robert rázne a presvedčivo povedal, také niečo sa stáva len raz za život...a keď to zažijete, čaro tohto filmu s jeho jemnocitnosťou sa dá užiť ešte viac. Viem si predstaviť, že sa nájdu diváci, pre ktorých to bude len film z červenej knižnice. Pre niekoho krátka milostná zápletka zmáčaná slzami a bôľom. Pre iného osobná skúsenosť na filmovom plátne. Pre niekoho celoživotná trýzeň a frustrácia. Srdce túži a rozum velí. Áno, plakala som, ako už dávno nie. A bolo to ozdravné a uvoľňujúce. (15.01.2020)

Tento film zasáhl moji duši a to proklatě hluboko. Měli na sebe jen čtyři dny a i když věděli, že se už nikdy víc neuvídí, tak se do sebe vášnivě zamilovali. Jenom ten náměť ve mě vyvolá notnou dávku nostalgie. Retrospektivní styl vyprávění je zvolen velice vkusně a rozhodně je to oživení v jinak neakčním ději. Eastwoodovi ke stvoření tohoto masterpiecu stačilo opravdu málo - jeden dům, postarší ženu a ještě staršího světáka a samozřejmě osudovou lásku. Většina by z těchto ingrediencí udělala nevýraznou a sladkobolnou limonádu. Ale Eastwood není ledajaký režisér. Dokázal vykouzlit velmi emočně silný film. Netvrdím, že každý tenhle film vydýchá, a tak kdo je spíše na filmy, kde se stane za ty dvě hodiny, přeci jen víc, tak ať se tomuto filmu zdaleka vyhne. Scénář je naprosto vyšperkován vynikajícími živými dialogy, kde překvapivě nechybí ani nutný konflikt. Vykreslení postav je dokonalé. Někdo by řekl, že je to příliš nudný i na komorní konverzační snímek, ale v každém jejich slovu lze najít tolik emocí, které zůstanou povrchnímu divákovi skryty. Bravurní herecké výkony jenom podtrhují velikost tohoto díla. Na tento film jen tak nezapomenu a scénu v dešti si budu pamatovat až do konce života. (11.04.2006)

O většině Eastwoodových filmů, které režíroval, se píše, že jsou velmi dobré zejména díky jeho režii. Přesto mi tento PAN režisér a PAN herec přijde nedoceněný. To, co předvedl v Madisonských mostech je genialita. Vystačil si s minimálním prostorem, a přesto dokázal na celuloid zachytit ty nejjemnější detaily vztahu dvou zralých lidí, ty nejniternější linie jejich příběhu. Vše je tady téměř dokonalé a celé to působí věrohodně, jako by se to skutečně stalo. Některé pasáže (např. když Michael mluví o tom, co to je být jediným synem) si já osobně budu pamatovat hodně dlouho. A asi nejvíc koncert Meryl Streep, protože tohle je skutečné HERECTVÍ (přijde vám, že nic nehraje, ale že to tak prostě je). (26.12.2004)

Na začiatku si všímam súrodencov Michaela a Carolyn, ktorí sú sprvoti zhrození zo správania sa ich nebohej matky, ktorá si priala byť spopolnená, a nie klasický pochovaná kresťanským spôsobom, do zeme. De - facto, zhrozený je vlastne iba Michael, ktorý spoločne so sestrou sa začíta do matkiných denníkov, v ktorých sa dozvedajú, že pred niekoľkými desiatkami rokov, keď ešte, ako neplnoletí teenegeri, odišli s otcom na 4. dňový výlet, vtedy ich matka Francesca s talianskymi koreňmi, ostala sama a bez dozoru, prežila štyri najvzrušujúcejšie dni - plné lásky a nehy s fotografom, s National Geographic, Robertom Kincaidom. Ako vravím, Michael je rozhorčený, že mu to pripadá, akoby jeho matka bola akási flandra, kde Carolyn sa postupne začítava do 3. denníkov, v ktorých odkresľuje spomínané dni, ktoré zároveň vidí i divák, ocitajúci sa v 60. rokoch na farme s Francescou, ktorá práve odprevádza svoju rodinu na výlet. Do úvahy prichádzajú p-r-e-s-t-r-i-h-y medzi súrodencami, kde onedlho Michael pochopí, prečo to jeho matka robila tak, ako to robila, a jednotlivými r-e-t-r-o pasážami s Francescou a Robertom. Samozrejme, nezaujímajú ma nezaujímaví súrodenci, ale zaujímavé postavy s tvárami Meryl Streep a Clint Eastwood, ktorý je jednak pred kamerou, ako fotograf Kincaid, a i zároveň za ňou, ako všestranný režisér, ktorý dokáže tak dať diváka do V-A-R-U, že to snáď, ani nie je možné ! I legendárna CASABLANCA, sa mi zdá byť voči tejto nádhernej romanci, prikrátka ! Nevravím, že Eastwood, je charizmatickejší, ako Bogart, prinajmenšom Meryl, je rovnako fantastická, ako Bergman, ak nie o čosi lepšia ! Jednoducho, obaja sú maximálne dokonalí, ako som to, ani zo začiatku netušil, čo ma čaká. STREEP je tak zvodná, s takým erotickým prízvukom, že to nemá asi ani obdoby ! Nie je to moja zvlášť obľúbená herečka, ale tu ma dostala do kolien ! Sú tu záverečné scény, ktoré mi dali dosť emotívne zabrať, čo sa mi pri filmoch stáva, len zriedka, o to som radšej, keď je to práve pri takomto skvostnom filmovom diele ! Vlastne, viem, že Clint je talentovaný tvorca, no nevedel som, že práve tu, u Madisonských mostoch, keď jedného ranného dňa sa prišiel Robert Kincaid na farmu opýtať na cestu k prekrásnym mostom, ktoré chce fotografovať, kde sa nachádzajú, Francesca mu to nevedela vysvetliť, tak mu ukázala cestu, a tak sa začalo niečo naprosto vzrušujúce, čo ma chytilo za S-R-D-C-E !!! Výnimočný film !!! (23.07.2016)