The Hunchback of Notre Dame
Režie:
William DieterleKamera:
Joseph H. AugustHudba:
Alfred NewmanHrají:
Charles Laughton, Cedric Hardwicke, Thomas Mitchell, Maureen O'Hara, Edmond O'Brien, Alan Marshal, Walter Hampden, Harry Davenport, Katharine Alexander (více)Obsahy(1)
Do Paříže přichází tlupa potulných cikánů, aby si na tržišti přivydělali peníze ke svému kočovnému životu. Krásná Esmeralda tančí k potěše především pánské části přihlížejících, a líbí se nejen kapitánu lučištníku Phoebovi, ale i herci Grengoirovi, který se marně snaží svou hrou zaujmout diváky. Jenomže cikáni nejsou ve městě žádoucí a vojáci se je snaží vyhnat z města. Esmeralda se uchýlí do kostela matky boží a prosí pannu Marii o slitování se svým národem. Zde jí zastihne vysoký církevní hodnostář Frollo, který při pohledu na ní pocítí touhu a chce Esmeraldu získat. Dívka mu uteče. V městě je již tma a nebezpečno. Frollo totiž posílá za Esmeraldou svého služebníka hluchého a znetvořeného hrbáče Quasimoda. Tomu se sice podaří dívku chytit, ale únosu zabrání Grengoire, který přivolává pomoc a vojáci hrbáče zatýkají s tím, že bude druhý den pranýřován, za únos. Esmeralda je odvedena ke králi podsvětí a současně s ní je sem nedobrovolně odveden i Grengoire, kterého považují za špeha a chtějí jej pověsit. Esmeralda ho zachraňuje, a stává se podle nepsaného zákona pařížské spodiny jeho ženou…… (marťan)
(více)Recenze (40)
ocenenia : MFF Cannes 1939 - jediný film, ktorý bol, ako súkromné predstavenie, premietnutý na festivale Cannes 1939. Ten sa nakoniec kvôli vojne zrušil (začiatok festivalu bol plánovaný na 1.septembra 1939, čiže presne na deň, kedy nakoniec vypukla II. svetová vojna) (zdroj: tu) ()
Charles Laughton překvapil svým hrbáčem, znám ho spíše z poněkund jiných rolí. Za nejsilnější scénu považuji Quasimodovo "zcizení" Esmeraldy z rukou mistra popravčího. Celkové zpracování odráží zuřivost středověku. Jsou zde velmi pěkné masové scény. Žádný propadák se nekonal, ovšem ani žádné nadšení, ze kterého bych pak nemohl spát. ()
Matka príroda sa na ňom pekne vyriadila, ale nič nebráni tomu, aby si človek QUASIMODA na celej čiare obľúbil, i keď nie je zrovna zvodca všetkých ženských sŕdc, ako slávny zvodník Casanova. Je to mierumilovný, zdeformovaný veľký človek s hrbom, ktorému robia zle, vysmievajú sa mu, pritom je to druh človeka, ktorý by ani muche neublížil... Prichádzajúci cigáni, ktorí mieria do Paríža nevzbudzujú veľke nadšenia, nevítajú ich s otvorenou náručou, kde krásna a hrdá cigánka ESMERALDA vzruší nejedno mužské libido. Dá sa povedať, že nemá medzi cigánkami konkurenciu, ale ani široko - ďaleko jej žiadna z dám nesiaha krásou ani po členky ! Má 3. nápadníkov : kapitána Phoeba, herca Grengoira a cirkevného hodnostára Frolla, ktorý urobí niekoľko hlúpostí. Esmeralde bude po ruke nenávidený Quasimodo, ktorého čaká zaujímavé obdobie negatívného vyznenia, keď bude viac bitý ako chleba sýty ! Na plnej čiare exceluje Charles Laughton, na ktorom sa maskéri poriadne vyšantili, takmer nepoznateľný herec, ktorého mám zafixovaného v trocha odlišných charakterov. Režisér Bill Dieterle zvláda s bravúrou životopisné, historické drámy, preto je ako stvorený pre túto látku ! PS : Podľa mňa ide o asi najlepšie spracovanie podľa románu Victora Huga, plánujem si pozrieť taktiež verziu “ Krásky a Zviera ” z roku 1956 s Ginou Lollobrigidou a Tonym Quinnom, ale vnútorné nutkanie mi hovorí, že to nesiaha na spracovanie z roku 1939 ? ()
Pro mě osobně v podstatě stejně úmorné a nesnesitelné jako starší verze z roku 1923, a to primárně z toho důvodu, že literárně opovrhuji Hugovou předlohou. Ten příběh je úplně debilní, a ve filmu to podle mě vynikne ještě víc, když scénář z knihy vypreparuje jen to "zfilmovatelné" a vše ostatní je nemilosrdně vypuštěno. Kromě všech románových nedějových vsuvek - které, řekněme si to na rovinu, byly beznadějně zastaralé už v době vzniku filmu, natož dnes - tato filmová adaptace ale kupříkladu také zcela opomíjí postavu Esmeraldiny matky (podobně jako je zde radikálně upozaděna i její kozička, a kupodivu i Phoebus je zde víceméně nedůležitou postavou, která sotva stihne Esmeraldu letmo zaujmout, zatímco v románu by za něj ta chuděra dala život); jinak mi ale celkově tato adaptace přišla vůči předloze o něco věrnější než zmiňovaná starší verze a snad i filmařsky o něco zdařilejší. Ani zde si však filmoví tvůrci neodpustili radikálně pozměnit závěr - zatímco v románu je Esmeralda popravena a Quasimodo hyne žalem po jejím boku, zde je jí v závěru udělena královská milost (na základě Gringoirových tištěných letáků!), a kamera ji sleduje odjíždět spokojeně v doprovodu Gringoira (!), zatímco chudák Quasimodo si ve finálním záběru zoufá, opírajíc tvář o kamenné rameno chrliče, proč i on nebyl stvořen z kamene (což je mimochodem replika převzatá z románu, jen zasazená do jiného kontextu). Celkově podle mě neexistuje důvod, proč ten film chtít ještě dnes vidět (podobně jako nechápu zdroje popularity předlohy, kterou osobně řadím mezi nejpřeceňovanější knihy, co znám). Mimochodem Maureen O'Hara mi coby Esmeralda nepřišla vůbec hezká a nechápal jsem, co na ní kdo vidí, podobně jako mi maska Quasimoda přišla lepší v té starší verzi. ()
Já vím, že Hollywood původní román vykostil, semlel do hamburgru a dochutil happyendem. Leč ty romantizované reálie, pitoreskní kostýmy, skvělé davové scény, věrná kopie průčelí Notre Dame, to úžasné světlo a šerosvit v chrámu, to vše ve mně vyvolává mou dávnou představu středověku ve stylu ilustrací Gustava Doré. K tomu ten úžasný Quasimodo, studeně krutý Frollo, nadzemsky krásná Esmeralda a působivý hudební motiv. Je to prostě podívaná, která tak apeluje na mé pocity a city, že si odpustím nějaké kritické rýpání. Takže si užívám scény svátku bláznů, záchrany Esmeraldy z popravište (za něž by se nestyděl ani Tarzan) a obrany chrámu před útokem chudiny křepčícím Quasimodem . A ten konec, kdy opuštěný Quasimodo sedí vedle kamenné příšery na fasádě chrámu, kamera se vzdaluje, takže nakonec sám vypadá jako další gotický chrlič. ()
Reklama