Kajínek

Na české poměry rozhodně maximálně vydařený film. Na to, že je Petr Jákl "kaskadér, kaskadér":), dokázal natočit divácky velmi poutavý snímek. Forma obsahu by mohla být více propracovanější, mohla zajít více do hloubky, ale i tak to pro mě bylo víceméně v pořádku. Vytříbený je vizuál, který se spolu s celkovým stylem zpracování a efektními akčními scénami snaží přiblížit Hollywoodským akčňákům. A místy se mu to docela daří. Scénář je taktéž na vysoké úrovni, dialogy zněly velmi věrohodně a "nešustily papírem." Spousty z nich byly naprosto excelentní a neměla jsem daleko do toho, abych začala cítit mrazení. Kajínek rovněž nabízí velké množství působivých scén. Herecké obsazení bych hodnotila jako lehce nadprůměrné. Nejprve by mě zajímalo, který chytrák se rozhodl potrápit Táňu tím, jaké jí "vyrobil" vlasy. Ten stříbrný odstín je opravdu poměrně "nedívatelný.":) Její postava mi přišla zahraná jakoby s lehkou naivitou. V jedné pasáži jsem měla pocit, že její prožívané emoce byly příliš "hrané" a nepřesvědčivé. Ale, šak co, može se stát:) Pro mě ten nejúchvatnější a možná i nejsilnější herecký part, který čněl nad všemi ostatními, předvedl Vladimír Dlouhý. Na konci sil a přesto stále tak fascinující. Všechny scény s ním jsou lahůdkové. Kdo z něj, tak jako já, nedokázal spustit oči? A když se dozvíme, jakou postavu v příběhu zastává, nabývá jeho výkon ještě na intenzitě. Kajínek má samozřejmě jisté chybky a mezírky (Objevují se zde vymakané typy mobilů, plazmová obrazovka, notebook, aktuální typy aut či moderně zařízený, jako ze současnosti vypadající byt. Což je docela nelogické, vzhledem k době, v níž se děj odehrává), ale vyvedl se. A řekla bych, že dokonce i tak, aby dokázal uspět i v zahraničí. (28.11.2011)

To muselo dát práce. A přitom taková blbost, co? Velice profesionálně natočený film, pokud mezi "profese" nebudeme počítat herce a scénáristu. Ve skutečnosti je to jen taková profesionálněji vypadající "Nahota na prodej", při sledování mě téměř neustále hanba fackovala. Nejhorší je, že ten film je teď vodou na mlýn nejrůznějším přívržencům konspiračních teorií, kteří se teď nezapomenou všude pochlubit svým podloženým názorem, že "ten Kájínek je určitě nevinnej, je to jen oběť zkorumpovaného státního systému, bla bla" _______ btw, nechápu, proč ten Fíla tak horlivě obviňoval tvůrce, že mu ukradli scénář. Já kdybych napsal něco takového, tak bych se to zoufale snažil utajit, abych si neuřízl ostudu... (06.11.2010)

Proč.. ? Z jakého důvodů bývají tihle „nabušenci“ tolik podceňovaní. Nejspíš proto, že se jim mozek rozmělnil do svalové hmoty. Nechápu ten všeobecný negativismus. A konečně se našel někdo, kdo českým i slovenským divákům ukázal, že je možné nastavit i tu druhou intelektuálnější tvář. Poctivá kumštýřina Petra Jákla je patrná z každého záběru. Na poprvé si vybrat tohle „horké želízko v ohni“ a troufnout si poodkrýt(a to hodně natvrdo) neutěšenou provázanost podsvětí s policií, sice s určitou dávkou fikce, i když hned v té nejprovařenější kauze(která je ve skutečnosti pro veřejnost propraná pěkně dočista. :)) Nevychutnat si přitom i ty nadupané akční scény, to bychom byli o dost ochuzeni:) Vladimír Dlouhý mě nepřekvapil, jeho procítěné herectví jsem vždy obdivovala; kdo obzvlášť příjemně překvapil byli Michal Dlouhý a Tatiana Vilhelmová. A Konstantin Lavroněnko, byl ta nejšťastnější volba, neumím si v roli Kajínka představit nikoho dokonalejšího. Také musím vypíchnout hudební podkres Václava „Noida“ Bárty, který zapůsobil o dost silněji, než jeho drsoňsky pokérkovaná etuda. :)) Co asi přijde příště.. ? (29.08.2010)

Vypadat Kájínek jako Lavroněnko a vlastnit stejnou svatozář, pekla bych mu každý týden štrúdl s pilníkem. Ale že je to slizký tlusťoch, o jehož bezúhonnosti a morální čistotě mám tak nějak neurčité pochybnosti, tak na něj seru - ať mu peče jiná buchta. Nepředpokládám, že je Kájínek takový Satanáš, jak ho líčí média na pokyn z vyšších, zatuchlých a špinavých sfér, ale glorifikace zločince mi není úplně po chuti. Stejně tak nesežvýkám bezdůvodnou brutalitu a zákeřnost bachařů - ne v té dnešní přehumanizované společnosti, kde si vězni můžou vyskakovat, že jim chybí 25 cm státem přiznaného životního prostoru, kaviár mají jen 3x měsíčně, kabelovka nenabízí dostatek programů, voda ve vířivce není dost teplá a šampáňo dost vychlazené... a ještě v něm občas chybí jahůdka! Řemeslně celkem povedená filmová bajka, Lavroněnko je správný řízek a dokonce ani ta držka Taťána mi nepila krev tolik, jako obvykle. Oprostím-li se od nadnesené věty o inspiraci skutečnými událostmi, těch zdejších 65% víceméně odpovídá mému dojmu. (28.11.2011)

Po měsících otálení jsem si k nejznámějšímu českému vězňovi přeci jenom našel cestu. Po technické stránce jsem příliš nelitoval (někdy je nějaký filtr nebo střih navíc, ale jinak bez výhrad – navíc kamera je v permanentním pohybu, a to i při statických záběrech aspoň skokově zoomuje, možná abychom nad příběhem nezačali moc přemýšlet), právě po příběhové stránce je to nicméně horší. Snaživý Petr Jákl, zřejmě hodně ujíždějící na amerických produkcích, líčí Kajínka jako romantického hrdinu zklamaného světem okolo. Kdo čekal, že by film vnesl do celé ostře sledované kauzy nějaké nové poznatky, odejde od filmu rozladěný. Měl jsem za to, že snímek záměrně nic nevysvětluje, ale chce poodkrýt zákulisí Kajínkova příběhu. Jenže chyba lávky.. obsah je schematický, příběh zredukovaný a nedotažený, snaží se šokovat, ale ve finále je jen bezzubou hrou o peníze za vstupné. Navíc, kdyby divák neholdoval Kajínkovu osudu, v lecčems by se ztrácel (chyběla mi kupříkladu hlubší motivace útěku). Horší je to i s řadou postav. Některé se u národní celebrity jen tak objeví, trochu se ohřejí, ději nikterak nepomůžou a zase zmizí. Jiné scény zase jednoznačně vyvolávají úsměv na rtech (režisérova manželka coby investigativní novinářka, podivně motivovaná právnička, dobová nevěrohodnost, záporák, co má v sejfu diktafon s vysoce cennými informacemi atp.). Ale abych jen nešpinil, ocením nadprůměrné herectví Lindy a Lavroněnka (slušivě nejednoznačný) a pochopitelně bratrů Dlouhých, škoda jen za uši tahajících postsynchronů. Prostě a jednoduše. Jákla bych nezatracoval, zkusil to, natočil v tuzemsku toliko chybějící žánrovku a až tak to diváka nebolelo.. (03.01.2011)