Kajínek

Mírné rozpaky. Ano, ano, je tady první český akčňák v americkém stylu, doba pro tyhle věci myslím příhodná. Jen těžko by český film dneska ve světě uspěl, kdyby nenabídl krásný vizuál a kvalitní filmový soundtrack. Bohužel po většinu času se zdá že Kajínek nabízí pouze tyto dvě věci. Herecké výkony kromě Vladimíra Dlouhého naprosto mdlé. Ační scény sice přehledně sestříhané, ale je jich zoufale málo. Alice Bendová samozřejmě nabízí opět něco navíc. Petr Jákl myslím obstál. Co ovšem neobstálo byl jednoznačně scénář. Nejen díky Bendové a Michalu Dlouhém se mi nabízelo srovnávání se Sametovými vrahy. Vedle Vrahů (kde Dolanský rozehrál velekoncert) vypadá ovšem Kajínek naprosto neškodně. Přesto 50% za odvahu. (05.12.2010)

Jákl má nakoukáno, vypadá to ‚americky‘ víc než cokoliv jiného, konečně máme v naší kinematografii postavu skutečného ‚bad-ass‘ (Konstantin Lavroněnko!), ale točit filmy o lidech, ze kterých média udělají světce, je tak trochu nemorální. Bez té ‚blesko-novácké‘ masáže bychom tady měli konečně pořádnou českou žánrovku bez nakyslé příchutě. 3 a ½. (12.11.2010)

Paradoxně lze za jeden z nedostatků Kajínka označit fakt, že je málo exploatační. Nesouvisí to se zdrženlivostí, nýbrž naopak s celkovou dramaturgickou nekoncepčností filmu. Osudovou překážkou na cestě k vrcholu české exploatace (viz tento text) se stala naivita klíčových osob štábu. Snímek sice nepostrádá náležitě bulvarizující pohled, ale namísto vykalkulovaného apelu vykazuje snažení tvůrců spíše fetišistickou adoraci zahraničních žánrových snímků. Scenárista Marek Dobeš a režírující kaskadér Petr Jákl v zásadě působí dojmem kluků, kteří si v nadšeneckém opojeni hrají na Lepší zítřek 2, Skálu či Bourneovo ultimátum. Akční sekvence a "cool" záběry jako vrtulníkový oblet Borů jsou bez výhrad famózní, ale o to tristnější jsou výplňové sekvence se zoufalou snahou dodat dialogům vypjatost pomocí rapidních zoomů a rozbředlou dramaturgií. Chtělo to méně plytkého patosu a více prvoplánového apelu a mohlo to být (ve své kategorii) dokonalé. -- více v recenzi pro Cinepur. PS: Výkon Vladimíra Dlouhého je zcela fenomenální. (21.08.2010)

Film kontroverzní tím nejbanálnějším a nejbulvárnějším způsobem, jaký si dovedu představit. Film se solidní spádem, zároveň ale se závratně romantizujícím obrazem Kajínka jako českého Bonda. Skoro se nechce věřit, že by tenhle člověk byl členem českého podsvětí, spíše vyhlíží jako porevoluční Mirek Dušín. To shledávám jako jednoznačně sporným. Na nervy mi lezla i afektovaná snaha o lyrismus, ať už v přepjaté hudbě Václava Bárty nebo v tradičně opulentně prázdné kameře F. A. Brabce. Vrchol filmu? Famózní a bez debat strhující výkon Lavroněnka, který z Kajínka udělal postavu, s níž se divák bude velmi snadno identifikovat a bude ji litovat / obdivovat... Dobře? Pochybuji. (29.07.2010)

Film je po řemeslné stránce opravdu velmi dobrý... nicméně je opravdu vidět, že se jedná pouze o film INSPIROVANÝ příběhem o Kajínkovi. To říkám jen proto, že se po uvedení filmu do kin začalo objevovat milion pět skupin typu "Kajínek je woe newinnej, bo to tak bylo we filmku yakho a co je we filmu thak to je prawda, word babe, pudesh se mnou na rande? =D"... potom by se dalo o Jákolovi říct, že je to čeký Michael Moore. Ale ne, nic proti Jáklovi, naopak. Hodně dobrý český film, na kterém jde vidět inspirace Hollywoodem. (22.02.2011)