Režie:
Alejandro González IñárrituKamera:
Rodrigo PrietoHudba:
Gustavo SantaolallaHrají:
Javier Bardem, Maricel Álvarez, Hanaa Bouchaib, Guillermo Estrella, Eduard Fernández, Ana Wagener, Diaryatou Daff, Raul Moya Juarez, Martina García (více)Obsahy(1)
Příběh filmu ukazuje životní cestu Uxbala, konfliktního bývalého narkomana, který hledá smíření se svým otcovstvím, láskou, duševnem, zločinem, vinou a smrtelností, obklopený nebezpečným podsvětím moderní Barcelony. Jeho obživa stojí mimo zákon a oběti, které je ochoten položit pro své děti, neznají hranic. Uxbalovi díky rakovině zbývají pouhé dva měsíce života, během nichž se snaží zajistit budoucnost svých dvou potomků, kteří bezcílně proplouvají životem. Zároveň se konfrontuje s přítelem z dětství, který je nyní policistou, se svojí bývalou manželkou, která je maniodepresivní prostitutkou, a dalšími výraznými postavami. Uxbal ztělesňuje velmi rozporuplného muže - oddaný otec, zhrzený milovník, pouliční zločinec, duchovně založený člověk. Jako život samotný, i tento příběh končí tam, kde všechno začíná. Obklopen osudem a překračující hranice, začíná Uxbal vidět svoji dosud mlžnou cestu jasněji a uvědomuje si svůj otcovský odkaz dětem. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (332)
Syrová barcelonská oddysea, pocta velkoměstu a famózní one man show Bardema s rakovinou. Bohužel to ale mezi sebou nemá žádnou "vatu" ani jiné pojivo, takže spousta zajímavých obrazů, ruční kamera a pár solidních scén vyznívají do ztracena. Chybí tah, chybí emocionální náboj a je to moc dlouhé. Inarritu chce hrát stejnou muziku jako v 21 Grams, ale nemá na to dostatečně dobré noty, resp. má příběh a charaktery kterým nerozumíte a nechápete je. ()
Odvracená tvář Barcelony (nemohu Biutiful nevnímat jako ideový protějšek k Woodyho Vicky Christina Barcelona; hodně tomu napomáhá, že jsem tyhle dva filmy viděl v rozmezí necelého týdne) a sólo pro Javiera Bardema v jímavém, na můj vkus však zbytečně předimenzovaném snímku (chudoba, rodinná krize, smrtelná nemoc, obchod s bílým masem), který ale svou kvalitu určitě má, a to navzdory tomu, že Amores Perros a 21 gramů jsou filmařsky někde trochu jinde, respektive mám dojem, že tyhle dva jmenované filmy - pakliže mě má chatrná paměť neklame - distribucí neštěstí mezi vícero postav zrcadlí bídu života věrněji, nadto jsou skvělé odvyprávěné. Douška k předešlé větě, vůbec se mi zdá, že Iñárritova tvorba má sestupnou tendenci, hořím zvědavostí, kterak dopadne Limbo. 75 % ()
Biutiful je chyba. Všetci totiž vieme, že správne sa to píše Beautiful. Rovnaké je to aj s Uxbalom. Je to čistá duša, robiaca chyby. Iňarritu spravil veľmi osobný príbeh. Namiesto šokovania a vypätých emócií prišiel s meditatívnym snímkom o zomieraní, dobre a odpustení. Santaolalla brnka na tú svoju gitaru a pomaly sa pred nami odohráva komorný príbeh bez výrazne silných scén - až teda možno na objavenie mŕtvych Číňanov. Namiesto toho film vrství rôzne emócie a vzťahy. Tie sa postupne vyvíjajú, alebo upadajú. Rovnako som bol veľmi spokojný s mierou niečoho nadprirodzeného. Zrkadlo ako miesto za ktorým sa skrýva toho viac, ako sa ľudskému oku javí, je tu využité veľmi originálnym spôsobom. Rovnako je veľmi dobre spracovaná aj línia duší a smrti. Možno sa nejedná o režisérov najlepší film, ale na konci zostane veľmi dobrý pocit, aj napriek ťažkej látke. A Javier Bardem podáva rozhodne jeden zo svojich vrcholových výkonov. ()
Velmi drásající podívaná. Film, po jehož dokoukání se cítím vyloženě fyzicky unavený a zbavený energie. "Biutiful" je rozhodně snímek, který to divákovi nijak neulehčuje - dlouhá stopáž (z níž si mimochodem závěrečné titulky ukousnou nekonečných 10 minut), temná kamera, neutěšená až stísňující atmosféra, a hlavně všechny ty šílené záběry na močení krve, bizarní vidiny mrtvých lidí lezoucích u stropu, malé děti otrávené plynem... ech, ještě že Iñárritu točí tak málo - z každého jeho filmu se vzpamatovávám věčnost. Jsou to bezesporu filmařsky výjimečné počiny, které tenhle chlapík přivádí na svět, ale osobně tento typ filmů nevyhledávám a nemám v nich zálibu. ()
Poetické, smutné, ale také extrémně manipulativní. A to nezachrání ani ten opravdový vztah, který tu sehrává téměř bez jediného zaváhání Javier Bardem s Maricel Álvarezou. Je mi to líto, ale Iñárritu je příliš průhledný a násilně zpracovávající nejzákladnější emoce, se kterými si počíná jako s vloženou investicí a ono opravdu, ziskem je uznání a srdceryvný pláč. Toho se účastnit zájem nemám. ()
Galerie (49)
Zajímavosti (9)
- Role Javiera Bardema je úplně první v historii oscarových nominací, kdy byl herec nominován za hlavní postavu, která celou dobu mluví španělsky. (Taninaca)
- Biutiful byl nominován na Zlatý glóbus a dostal se také do užšího výběru mezi devět snímků, které bojují o Oscara v kategorii neanglicky mluvených filmů. Sošku nakonec nezískal. (Langy10)
- Název filmu je španělsky zkomolené anglické slovo "beautiful", tedy krásný nebo nádherný. (Langy10)
Reklama