Mother and Child

Umne vystavaná ženská mozaika, ktorá vďaka svojej konštrukcii zaujme aj väčšinu mužov, presnejšie každého empatického muža. Zo začiatku sledujeme tri viac či menej oddelené príbehy (rátam iba hlavné dejové línie, postáv je viacero), ktoré sa pochopiteľne v závere logicky a pomerne elegantne prepoja. To znamená, že môžete byť dojatí, ale určite nebudete mať pocit, že vás niekto chce dojať silou mocou a vtĺkať vám vlastné názory do hlavy, ak nerátame napríklad kresťanské narážky, ale aj tie sú v rámci normy. Skôr ide o poctivý náhľad do ženskej psychiky žien rôzneho veku a síce v podobných, ale predsa len odlišných životných situáciách, práve kvôli tomu veku. Paralely ich osudov sú buď hneď zrejmé, alebo sa ukážu časom. Neprekvapí, že producentom bol Iňarritu, zrejme Garciovi aj nakukával do papierov, keď písal scenár, respektíve mu robil dramaturga. Herci sú bez výnimky skvelí a Naomi sa dlho neukázala v podobne neľahko uchopiteľnej postave. Možno budete niektorí ako ženatí muži riešiť aj dilemu, či by ste sa zachovali ako jej sused a ťažko by ste si priznávali, že presne ako on. (22.04.2021)

Pekný film určený predovšetkým ženám. O sile materstva, všetkých ťažkostiach spojených s tehotenstvom a dieťaťom, a ako majú rozhodnutia dôsledky na náš život. Citovo ladené s vynikajúcou Naomi Watts, ktorá vytŕča nad všetkými. Myšlienkovo a dramaticky veľmi dobre zvládnuté, len ten záver ma nijako nedojal. Ale vraj mal. (16.07.2019)

Říkám si, což takhle se podívat na nějaký pěkný film s pěknou Naomi Watts, a zjišťuji, že jsem tenhle zapomněl okomentovat. Mother and Child je film, který nemá co nabídnout třeba teenagerovi toužícímu po krvavých přestřelkách a automobilových honičkách. Mother and Child je umě podané drama o rodinných vztazích prostřednictvím několika málo paralelních dějových linií - dialogy, emoce. Pokud myslíte, že by vás podobné téma zajímalo, vězte, že je zde zpracované velice dobře. Výrazné charakterové vlastnosti hlavních postav byly důvěryhodné a v dobrém slova smyslu (že se jim to dařilo jak mělo) mě rozčilovaly. (22.09.2013)

Obrovské zklamání. Ať jen nebrblám, tak ze všeho nejdřív musím ocenit to jediné, čím mě snímek zaujal a tím jsou herecké výkony. Naomi Watts předvedla standartně výborný výkon, které zdatně sekundoval Samuel L. Jackson a svůj prostor naplno využila, od dob Americké krásy nepříliš využívaná Annette Bening. Jenže, co naplat, když se bezesporu zajímavý nápad utopí v pateticky-uslzeném a do jisté míry zbytečně překombinovaném scénáři (slepá dívka..wtf?, přílišné využívání fotografií) a to celé dostane do rukou nepříliš schopný „seriálový“ režisér, který to celé jednoduše naprosto nezvládl ukočírovat. Divák je vhozen do životních osudů tří žen, jejichž charakter, který v průběhu následujících dvou hodin, zažívá až příliš násilnou a nepříliš důvěryhodnou proměnu ze zahořklých, cynických a sobeckých mrch se postupem času, za pomoci nejen (slepé dívky či malé dcery pečovatelky…proč má někdo ten pocit, že do již tak smutného příběhu musí zařadit další postavy, které vzbuzují divákův soucit??.. že to nakonec celé působí tak strašně vykonstruovaně, chjo) stávají zcela jinak smýšlející osoby. Ovšem ke vší smůle a režisérské neschopnosti, to zjišťujeme způsobem, který mě dokáže vytočit a to příliš velkými dějovými skoky, nedostaneme kloudně vyřešenou jednu otázku a hned se zjevíme o „devět měsíců později“ a tím, během pár sekund musíme začít vnímat charakter úplně jinak. Tomu všemu nasadí hořkou pachuť dokonale slzopudný závěr, podpořený vlezlou hudbou, která nemá za úkol nic jiného, než rozplakat i skálu. A já se ptám, proč? To si opravdu někteří tvůrci myslí, že divák neumí sám pracovat se svými emocemi a musí nám je násilně nutit a říkat tak a teď plakej..pche!! Ovšem nepochybuju o tom, že především valnou většinu žen tento příběh skutečně dojme a upřímně si popláčou, takže to splní svůj účel. Pro mě však promrhaný potenciál, který v rukou schopného režiséra mohl být pecka, takhle jsem jen posledních několik minut protrpěl s chutí mrsknout po mé TV ovladačem a tím mé citové utrpení ukončit. Škoda. 50% (25.09.2010)

Rodrigo García a jeho velké překvapení. Bez nějakých zbytečných úvodů - Mother and Child je neuvěřitelně silný a zároveň ohromně civilní film, který svým tématem mateřství dokáže zasáhnout přímo do citového ústředí. V tomhle mu navíc značně pomohly postavy. Taková Noami Watts, vyrovnávající se se svou adopcí, citovým odmítáním a spásným sexem nebo Annette Bening, litující svého rozhodnutí v každé životní situaci, stojí za to. Spojené finále je už pak jen takovou malou na dortu. Jsem někde na půl cesty mezi čtyřma a pěti hvězdama. A person inside another person - science fiction (14.10.2012)